12:00 25. listopadu 2017
Praha+ 5°C
Bratislava+ 6°C
    Kišiněv

    Další horký bod v Evropě: Bude konflikt v Moldávii silnější než na Ukrajině?

    © AFP 2017/ Daniel Mihalescu
    Svět
    Získat krátkou URL
    462676512

    Generální tajemník Rady Evropy Thorbjörn Jagland prohlásil, že Moldávie se může stát další oblastí ozbrojeného konfliktu, když si nepospíší s reformami. Pro tuto zem je ale charakteristické, že pro ni je hlavní vektor EU a západní standardy, připomíná expert Vitalij Žuravljov.

    Moldávie se zřejmě stane dalším „horkým bodem" v Evropě, krize v této zemi může vyprovokovat nestabilitu v celém regionu, napsal Jagland ve svém článku v The New York Times. Za předpoklad pro krizi pokládá špatný stav ekonomiky, sílící všudypřítomnou korupci a zhoršení vztahů s Podněstřím.

    „V dané etapě je rozsáhlý ozbrojený konflikt (v Podněstří) jen málo pravděpodobný. Ovšem za tak napjaté situace se mohou dokonce i drobné střety stát příčinou toho, že se (situace) vymkne zpod kontroly", tvrdí Jagland.
    V této souvislosti vyzývá moldavskou vládu, aby učinila spěšně opatření zaměřená na zachování stability.

    Podle mínění politologa Vitalije Žuravljova je pro moldavské úřady charakteristické, že se řídí vnějším vektorem Západu.

    „Jagland říká správné věci: V Moldávii reálně existuje moc oligarchických klanů, je tu nízká životní úroveň a vysoká úroveň korupce. Něco jiného ovšem je, že od roku 2009 se u moci v Moldávii nachází prozápadní koalice hájící evropskou integraci. Jsou to ty politické síly, které kontroluje Evropa, USA, jejich struktury a služby. Pro moldavský politický život je charakteristické právě to, že se řídí vnějším vektorem EU a západními standardy. Na koho by se tedy měli zlobit? Jsou to ty síly, kterým pomohli dostat se k moci a koho ochraňují", řekl v interview pro radio Sputnik Žuravljov.

    Podle jeho slov vypadá dost symptomaticky už jen samo to, že se článek Thorbjörna Jaglanda objevil v The New York Times.

    Ukrajinský prezident Petro Porošenko
    © AP Photo/ Alexander Zemlianichenko
    „V článku se vyvozuje závěr, že krize v Moldávii může způsobit celoevropskou nestabilitu, že podněsterský konflikt může být rozmrazen a může přejít do horké fáze, jak tomu bylo na jihovýchodě Ukrajiny. Přitom ale, jak se zdá, žádné reálné incidenty potvrzující podobné závěry neexistují. S přihlédnutím k osobnosti autora článku (a je to generální tajemník Rady Evropy, bývalý norský premiér a ministr zahraničních věcí této země) a k místu, kde se článek objevil (noviny The New York Times patří k nejvlivnějším a nejčtenějším na světě), je to velice symptomatické. Zřejmě se uvažuje o variantě možného vyhrocení situace v této části Evropy. Veřejné mínění je připravováno na to, že může dojít k vážnému konfliktu, ještě rozsáhlejšímu a intenzívnějšímu, než pozorujeme na Ukrajině. A nezasáhne jen jihovýchod Ukrajiny, ale i Podněstří, Moldávii a další regiony. A to je poplašný signál", uzavírá politolog.

    Více:

    Nový premiér Moldávie se vyslovil pro znovuobnovení vztahů s Ruskem
    Generální ředitel MIA Rossia Segodnia Dmitrij Kiseljov se stal nežádoucí osobou v Moldávii
    Porošenko prohlásil, že hodlá rozmrazit podněsterský konflikt
    Podněstří: Co měl na mysli Porošenko?
    Štítky:
    konflikt, Moldávie, Podněstří
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku