Pět nejdražších vojenských operací od roku 1950

Vladimir Putin tento týden sdělil, že syrská operace VKS přišla ministerstvo obrany přibližně na 33 miliard rublů. Abychom pochopili, jestli je to moc nebo málo, připravila agentura RIA Novosti přehled nejdražších vojenských operací 20. a 21. století (nepočítaje do toho dvě světové války).

V počtu vojenských tažení za hranicemi vlastního území vedou USA. Podle údajů Výzkumné služby Kongresu (Congressional Research Service), zúčastnily se americké ozbrojené síly samostatně nebo v sestavě mezinárodních koalic asi 250 krát podobných konfliktů.

5. Operace NATO v Jugoslávii: 43 miliard dolarů

Válka v Kosovu skončila 78 denní operací Severoatlantické aliance Spojenecká síla, v jejímž průběhu byly vystaveny útokům koaličního letectva vojenské objekty a civilní infrastruktura Svazové republiky Jugoslávie. Podle odhadu novinářů BBC a vojenských expertů britského vydavatelství Jane's, přišlo bombardování Jugoslávie NATO přibližně na 43 miliard dolarů. Bezprostřední bombardování činilo méně než 10% celkových výdajů, větší část byla upotřebena na obnovu Srbska po spojenecké operaci.

4. Válka v Zálivu. Operace Bouřka v poušti: 102 miliardy dolarů

Válka v Perském zálivu 1990-1991 byla jedním z nejkratších válečných konfliktů v amerických dějinách: bojová operace koalice v čele s USA pod názvem Bouřka v poušti trvala 42 dní.

Bouřka v poušti se stala první ilustrací způsobů vedení vysoce technologických válek nové generace. Podle údajů Výzkumné služby Kongresu přišla tato operace Ameriku na 102 miliardy a vyžádala si 298 lidských životů (mnohé ztráty byly způsobeny palbou na vlastní vojáky).

3. Operace v Severní Koreji: 341 miliard dolarů

25. června 1950 zahájila severokorejská armáda útok na Jižní Koreji. Tentýž den vyřešili členové RB OSN rychle „korejskou otázku," přičemž si využili bojkotu sovětské delegace: devíti hlasy „pro" byla schválena navržená USA rezoluce o vojenské pomoci Jihokorejcům. Na poloostrov se vydaly pozemní jednotky OSN, jež se skládaly převážně z amerických vojáků. Zásah Číny umožnil Severní Koreji navrátit si své pozice a tak se válka protáhla na tři roky. Účast v Korejské válce přišla USA na 341 miliard a přibližně 34 tisíc lidských životů.

2. Válka ve Vietnamu: 738 miliard dolarů

V roce 1965 zaútočili severovietnamští partyzáni na americké vojenské objekty v Pleiku, a USA zahájily operaci Burácení hromu, nejdelší bombardovací kampaň vojenského letectva po Druhé světové válce. Vietnamská válka trvala 8 let a přišla USA na 738 miliard dolarů a přes 58 tisíc obětí. O této válce bylo napsáno víc literárních děl než o kterékoli jiné za účasti USA, na „vietnamské téma" bylo natočeno přes 500 filmů. Jedním z následků účasti Washingtonu v této válce byl „vietnamský syndrom," který se projevil v odmítnutí mnoha Američanů podporovat dlouhodobé válečné kampaně.

1. Válka proti terorismu (Irák, Afghánistán: podle různých odhadů jeden až šest bilionů dolarů)

Po teroristických útocích 11. září 2001 vyhlásil prezident USA George Bush- junior zahájení „války s terorismem" — operace Trvalá svoboda, která probíhala v Afghánistánu, Iráku, Pákistánu, Somálsku, Jemenu, Indonésii a na Filipínách.

V roce 2010 odhadla Výzkumná služba amerického Kongresu výdaje na operaci proti terorismu na 1,147 bilionu dolarů. ale nebyly do toho zahrnuty výdaje na léčbu a rehabilitaci vojáků, invalidní důchody a příspěvky a rovněž procenta, která má vláda platit na válečné půjčky. Všimli si toho na Vládní škole Johna F. Kennedyho při Harvardské univerzitě: odhadli účast USA v iráckém a afghánském konfliktu na 4 až 6 bilionů dolarů, což činí Válku proti teroru nejdražším konfliktem v amerických dějinách. V Druhé světové válce utratila Amerika 3 biliony dolarů.