09:21 19. srpna 2017
Praha+ 16°C
Bratislava+ 23°C
    Marjata

    Norsko bude sledovat ruské vojenské námořnictvo ze dvou lodí

    © Foto: Wikipedia/Peter John Acklam
    Svět
    Získat krátkou URL
    253339098

    Poprvé v dějinách vyšlou Norsko a NATO za účelem sledování ruských ponorek dvě lodě místo jedné - letos na jaře dostane norské loďstvo Marjatu IV, informuje Svenska Dagblkadet.

    Nová norská superloď je pokračováním projektu Marjata. Lodě tohoto typu vyvíjejí od 60. let minulého století výzvědnou činnost v oblasti Barentsova a Norského moře. Obyčejně se Marjata nachází v blízkosti ruských hranic, zdůrazňuje SvD.

    Rozměry nové modifikace značně převyšují svou předchůdkyni. Marjata IV je dlouhá 126 metrů, široká 23,5 metrů. Loď byla vybavována na vojenské námořní základně Cheatham v USA. Projekt byl jedním z nejnákladnějších pro norský vojenský rezort: asi 1,4 miliardy norských korun, tedy zhruba 149 milionů eur.

    Kandidát na prezidenta USA, republikán Donald Trump
    © AFP 2017/ L.E. BASKOW

    Nová loď má být zařazena do výzbroje letos na jaře, domovským přístavem bude Kirkenes. Přitom mají norští armádní činitelé v plánu vybavit do roku 2017 novým zařízením i Marjatu III, která bude rovněž konat službu. Loď přitom změní název, na Eger.

    Pro Norsko jako člena NATO je důležité vyvíjet výzvědnou činnost v severních mořích a sledovat ruské ponorky, které směřují do arktických vod ze základen na kolském poloostrově, píše CvD.
    V minulém měsíci vyslovil velitel vojenského námořnictva NATO Clive Johnstone obavy v souvislosti s aktivitou ruských ponorek. Vojenští experti mají za to, že sázka Norů na výzvědnou činnost je přímým důsledkem zhoršení situace v oblasti bezpečnosti.

    Podle slov Niklase Wiklunda, předsedy Královské námořní společnosti je sázka na rozvědku typickým způsobem reagování Západu na růst vojenské moci Ruska. Klasickou taktikou vždycky bylo nezapojovat se do horečného zbrojení, ale shromažďovat co největší množství informací o potenciálním protivníkovi.

    Vojenský historik Lars Gullendal řekl SvD, že obnovení norského námořního loďstva svědčí o tom, že Norsko a NATO pokládají Rusko za potenciálního silného protivníka.

    „Rusko realizovalo rozsáhlý program zbrojení. Nyní je třeba nové systémy testovat. Když nějaká země dosáhne určité úrovně, mají ostatní zájem na tom, aby sledovaly, co se děje. Vše je vzájemně propojeno. Díky radioelektronické rozvědce se dá zjistit, co vlastně protivník dělá, a učinit si o tom představu".

    Norsko se jako člen NATO pravidelně zapojuje do mezinárodních cvičení vojenského námořnictva i cvičení pozemních vojsk, mimo jiné v blízkosti ruských hranic: Cold Response, Joint Viking, Dynamic Mongoose a dalších.

    V podstatě experti zdůrazňují prudký růst aktivity aliance u hranic Ruska. Především se to projevuje v pobaltských zemích, kde se v poslední době konalo několik rozsáhlých cvičení. V Moskvě mnohokrát prohlašovali, že jsou připraveni adekvátním způsobem reagovat na rozšiřování přítomnosti NATO.

    Více:

    Asad: Západ nejedná čestně a to je nejdůležitější ponaučení pro Sýrii
    V loděnicích More na Krymu se budou stavět malé raketové lodě
    Štítky:
    Marjata, NATO, Norsko, Rusko
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku