21:13 24. října 2020
Svět
Získat krátkou URL
131693
Sledujte nás na

Desetiletí rusko-čínské spolupráce by ve vojenské oblasti mohla vyústit ve vytvoření vojenské aliance, píše profesor Institutu námořních výzkumů Číny při vojensko-námořní střední škole USA Lyle Goldstein v článku pro National Interest.

V poslední době často zněly ohlasy těch, kdo předpovídal zhoršení rusko-čínských vztahů, píše odborník. Důvody hledají v kulturních neshodách, v demografické disproporci, v geopolitickém soupeření a dokonce v historické zkušenosti: sovětsko-čínské neshody v době studené války způsobily nejen zhoršení dvoustranných vztahů, ale i rozkol mezinárodního komunistického hnutí.

Nicméně rychle se měnící poměr sil v západní části Tichého oceánu vyvrací takovou interpretaci událostí, píše Goldstein.

Hlavní oporou čínské strategie blokování přístupu A2/AD jsou různorodé modifikace ruské stíhačky Su-27. Čínské J-11, J-15 a J-16 jsou modernizované verze ruského letadla. A brzy Rusko dodá Číně Su-35S.

Odborník také radí věnovat pozornost čínským protilodním raketám YJ-12 a YJ-18, kterými Čína začíná vybavovat letadla a lodě. Jsou také vyrobeny pomocí ruských technologií.

Od začátku 90. let zdroje Pekingu stále podporovaly ruské výrobce zbraní a pomohly jim přežít v neúrodné době. V téže době Moskva pomohla Číně uskutečnit ohromný skok v rozvoji ozbrojení, píše Goldstein.

Ale vypadá to, že teď se pracuje na novém, ambicióznějším programu vojenské spolupráce, píše odborník. Společná vojensko-námořní cvičení v letech 2014 a 2015 umožňují mluvit o tom, že spolupráce Ruska a Číny se dostala na novou úroveň.

V květnu 2014 se účastnilo cvičení ve Východočínském moři čtrnáct lodí a dvě ponorky. Na rozdíl od jiných mezinárodních cvičení, kterých se účastnila Čína, tady byl důraz kladen na konfrontaci mezi lodí a ponorkou. Také se nacvičoval útok na objekty „za horizontem". Po skončení cvičení čínská média s hrdostí psala, že vybavení některých lodí ČLR je lepší než vybavení ruských.

Následující rok se společná cvičení s účastí devíti lodí konala ve Středozemním a Černém moři. Aby se dostavily k místu konání cvičení, čínské lodě poprvé v historii propluly po tureckých kanálech. Ačkoliv to bylo provedeno tiše, mnozí chápali tento průjezd lodí jako přání Pekingu předvést svaly v evropských vodách.

V srpnu 2015 se rozsáhlého cvičení v Japonském moři účastnilo 23 lodí, dvě ponorky, 15 letadel, osm vrtulníků a také námořní pěchota a výsadkáři. Toto cvičení bylo největší za celou historii rusko-čínské spolupráce.

Lyle Goldstein také upozorňuje, že v čínských médiích, včetně oficiálního tisku pro čínskou armádu, byly všude kladné ohlasy na ruskou vojensko-námořní činnost.

„Dnes se vojensko-námořní spolupráce stává stále dynamičtějším aspektem rozvíjející se spolupráce pandy a ledního medvěda. Samozřejmě ještě existují směry vojensko-námořní spolupráce, které Moskva a Peking musí teprve prozkoumat", píše Goldstein.

„Například v dostupných zprávách o společných cvičeních zatím chybí zmínka o účasti atomových ponorek v těchto cvičeních. Nicméně spolupráce probíhá aktivně, a národním zájmům USA vůbec nevyhovuje politika, při níž se tito „dva giganti" mohou spojit do jedné aliance", píše odborník.

Více:

Čína vysoce zhodnotila Lavrovovo prohlášení o Jihočínském moři
WFB: Rusko a Čína jsou připraveny využít zranitelnosti USA v kosmu
V Pentagonu přiznali, že USA nejsou připraveny k válce s Ruskem a Čínou
NI: USA mění strategii konfrontace s Ruskem a Čínou
Štítky:
spolupráce, armáda, Čína, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář