21:26 21. října 2017
Praha+ 14°C
Bratislava+ 10°C
    Raketový křižník - ponorka strategického určení projektu 941 Akula

    Jak největší ponorka na světě k promáčklině přišla. VIDEO

    © Foto: Bellona Foundation
    Svět
    Získat krátkou URL
    5158012061

    Specialista v oblasti obrany Kyle Mizokami ve svém článku publikovaném v Popular Mechanics obrátil svou pozornost na video rozmístěné na YouTube, jež zaznamenává odpálení balistické střely z ruské ponorky projektu Akula („Žralok“ či „Tajfun“ dle klasifikace NATO) ze severního pólu.

    Těmto záběrům je více než 20 let, ale podle slov experta nadále působí velkým dojmem.

    „Podívejte se, jak ruská ponorka proráží arktické ledové kry, aby vypálila raketu," píše Mizokami.

    V zásadě právě pro skryté patroly Arktidy byly postaveny podmořské raketové křižníky strategického určení série 941, jež později dostaly označení „Akula". Schopnost prorazit ledový povrch byla pouze jednou z mnoha funkcí tohoto plavidla. Celkově „Akula" nejen předčila americkou atomovou ponorku „Ohio", proti které byla konstruována, ale stala se největší (26 metrů do výšky, tedy více než osmipatrová budova, a téměř 180 metrů do délky, což jsou asi dvě fotbalová hřiště) a nejsmrtonosnější ponorkou na světě. Mohla nést 20 trojstupňových balistických raket R-39 „Variant", každá z nich mající 10 bojových hlavic se samostatným naváděním a s energií 100 kilotun.

    „Akula" mohla odpalovat rakety jak na vodní hladině, tak i pod ní v hloubce 55 metrů a za každého počasí. Jedna salva stačila pro zasáhnutí až 200 cílů.

    Na videu je zaznamenána cvičební palba po polygonu v Archangelské oblasti, kterou 25. srpna 1995 uskutečnila posádka šesté ponorky ze série „Akula" TK-20 (v roce 2000 křižníku bylo přisvojeno jméno „Severstal") pod velením kapitána I. třídy Aleksandra Bogačeva. Za tuto palbu mnozí členové posádky dostali státní vyznamenání.

    Nicméně jak řekl na videu sám Bogačev, tato výprava se neobešla bez incidentu, na který se po uplynutí řady let vzpomíná s dávkou humoru, zatímco v roce 1995 mohl skončit vážným postihem. Při vynoření TK-20 několik dní před palbou, 21. srpna, došlo k promáčklině.

    „Byl velmi silný proud a my jsme našli polynii ve kře. Přitom podle našeho navigačního systému přesnost vynoření byla dokonalá, tedy přímo v žádoucím geografickém bodě. Začali jsme se vynořovat, jenže polynie se začala vzdalovat. Pokusit se připlout s ponorkou k otvoru nejde. Kra je rychlejší. Honili jsme se s ní asi tři a půl hodiny, ale nakonec jsme se vynořili. Jenže se ukázalo, že v hloubce přibližně 40 metrů ponorku otočilo proudem a ta se vynořila nikoliv podél otvoru, ale napříč. Záď se ocitla pod ledem a velká kra se rozlomila vejpůl. Část, která zasáhla trup, udeřila na pravý bok a způsobila promáčklinu," vysvětluje velitel plavidla.

    Podle slov Bogačeva v tento moment se členové posádky radovali úspěšnému vynoření, zatímco on sám měl rozporuplné pocity.

    „Už jsem měl hořké zkušenosti s komunikací s velením, když jsem se vracel s podobnými promáčklinami. Začali mě vždy řezat jako zelí, prý‚ mizera, zločinec, co ničí ponorky. Byla to tehdy taková ošemetná chvíle," vzpomíná námořník.

    Pak důstojníci z TK-20 vztyčili na ledové kře ruskou trikolóru a Ondřejskou vlajku, zakopali poslání potomkům a začali se připravovat k výstřelu rakety. Podle slov Bogačeva, aby bylo možné natočit na tu dobu unikátní záběry, několik členů posádky proseděli na arktickém sněhu asi devět hodin.

    Více:

    Média: ruské ponorky budou pro sonary neviditelné
    Francouzská společnost ztratila tajné dokumenty k ponorkám
    Americká atomová ponorka se srazila s pomocnou lodí
    National Interest: Ruské ponorky dokáží zkomplikovat život námořnictva USA
    Štítky:
    ponorka, nehoda, Arktida, Rusko
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku