00:26 09. dubna 2020
Svět
Získat krátkou URL
16992
Sledujte nás na

Moskva stojí podle zahraničních expertů před těžkou volbou: co má dělat se svým vojenským rozpočtem — upevňovat vlastní obranu, nebo rozšiřovat svou vojensko-geopolitickou přítomnost ve světě?

„Hrozný diagram"

Na začátku října 2016 byl na webových stránkách Rozpočtového a daňového výboru Státní dumy uveřejněn dokument Ministerstva financí „Hlavní směry rozpočtové politiky na rok 2017 a na plánové období 2018 a 2019". Do konce měsíce si tohoto dokumentu všimli také v britském vojenském analytickém středisku IHS Jane's, kde spočítali, že vojenský rozpočet Ruska se v nejbližších letech znatelně sníží.

Do 25. listopadu James Mugg, výzkumník z Australského ústavu pro strategickou politiku, sestavil na základě údajů IHS Jane's, prognóz Mezinárodního měnového fondu a informace Australské vojenské rozvědky diagram obranných výdajů Ruska za posledních 10 let a dal předpověď na nejbližší léta.

Tento diagram zapůsobil velkým dojmem, a americký časopis The National Interest ho dokonce označil za „diagram, jehož se mají ruští vojáci bát".

V zásadě se údaje Jamese Mugga ničím neliší od údajů ruského Ministerstva financí a nejsou žádným překvapením.

Oficiální čísla v referátu Ministerstva financí Ruska jsou následující: v roce 2016 mají činit výdaje na obranu 4,7 procenta HDP, v roce 2018 se očekává snížení na 3 procenta, a v roce 2019 — na 2,9 procenta.

V listopadu podepsal ruský prezident Vladimir Putin zákon o opravách federálního rozpočtu na rok 2016, v němž byly zakotveny výdaje na národní obranu v očekávané částce 3,88 trilionů rublů (23,7% všech rozpočtových výdajů).

Příčina popularity Muggova diagramu je jednoduchá: zahraniční analytici ho využívají jako názornou ilustraci žalostného stavu ruské ekonomiky kvůli západním sankcím a poklesu cen ropy. Výdaje na obranu se budou v Rusku jenom snižovat, a tedy nemůže být ani řeč o nějaké reálné konfrontaci se Západem ani o přípravách na válku. Všechna halasná prohlášení ruských oficiálních osob o vojenské moci země jsou určena jenom domácímu obecenstvu, soudí analytici.

Válčit nebo modernizovat

Hlavní závěr zahraničních analytiků spočívá v tom, že z čistě ekonomických důvodů bude Rusko muset v nejbližší době volit mezi modernizací svých ozbrojených sil a vojenskými kampaněmi v zahraničí.

Celkové výdaje Ruska na syrskou kampaň se odhadují až na 3 miliardy USD. Rusko utrácí v Sýrii denně až 8 milionů dolarů. Podle názoru zahraničních analytiků, kvůli tak velkým výdajům jen na syrskou kampaň už nebudou žádné ruské vojenské základny ani v Egyptě, ani ve Vietnamu, ani na Kubě, a Rusko bude muset dát přednost „máslu, ne dělům".

Podotýká se, že dokonce v případě, že se vzdá vojenské infrastrukturní expanze sotva bude moci Rusko kvůli ekonomickým problémům uskutečnit dříve vyhlášené plány. Západní analytici si myslí, že Rusku stačí prostředky jen na 100 tanků Armata místo 2300, na 12 letadle T-50 místo 52, a že nedokáže rychle zařídit výrobu mořských plynových turbín, jimiž se vybavují nové lodě ruského vojenského námořnictva, a které se dříve kupovaly na Ukrajině.

Ne všechno je tak zlé

Je ostatně několik „ale", které se v zahraničí také berou do úvahy.

Za prvé, Vladimir Putin, kdy schvaloval v listopadu opravy federálního rozpočtu, potvrdil, že objem tajných výdajů v roce 2016 bude maximální v dějinách moderního Ruska a bude činit 3,66 miliardy rublů (22,3% všech rozpočtových výdajů). Z této částky se vynakládá na národní obranu až 70%, tedy vojenský rozpočet země převyšuje skoro dvojnásobně čísla, s nimiž operují zahraniční experti.

Za druhé, syrská kampaň přinesla své výsledky také v podobě růstu zájmu o ruské zbraně. V červenci 2016 Vladimir Putin říkal, že v roce 2015 prodalo Rusko zbraně za 14,5 miliardy USD, a že celková částka vojenských objednávek přesahuje 56 miliard USD.

Stockholmský ústav pro problémy míru (SIPRI), který sbírá mj. údaje o obchodu se zbraněmi, uvádí pravdaže jiná čísla: na proději zbraní vydělalo Rusko v roce 2015 deset miliard USD.

Tak či onak zájem o ruské zbraně roste. Třeba s Íránem, který si může dovolit utrácet peníze po zrušení sankcí, se projednávají transakce v částce 10 miliard USD. Očekává se, že v roce 2016 nebudou prodeje zbraní nižší než v loňském roce.

Tedy zisky z prodeje zbraní mohou udělat výdaje na syrskou kampaň pro ruský vojenský rozpočet zcela přijatelnými.

Za třetí, Rusko prakticky žádné zbraně nedováží. Podíl importu činí nejvíce jedno procento, a to připadalo hlavně na výrobky ukrajinských podniků, jejichž výroba se nyní zavádí v Rusku.

Tedy pokud o zbraně je Rusko soběstačná země, a celý dolarový zisk z prodeje vlastních zbraní do zahraničí je velké plus. Víc než to: slabý rubl dělá ruské zbraně levnějšími, a tedy i přístupnějšími na světovém trhu, což má za následek další růst prodejů.

A konečně nelze vyloučit, že po výměně vedení v USA a v řadě evropských zemí bude moci Rusko počítat s úplným nebo částečným zrušením sankcí, a cena ropy se přitom stabilizuje, což umožní zachovat velké vojenské výdaje.

Tak či onak, Moskva stojí podle zahraničních expertů před těžkou volbou: co má dělat se svým vojenským rozpočtem — upevňovat vlastní obranu, nebo rozšiřovat svou vojensko-geopolitickou přítomnost ve světě?

 

Názor autora nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Filipíny projevily zájem o ruské zbraně
Ruské námořnictvo dostane zbraň „oslepující“ nepřítele
NI informoval o ruské zbrani, která předstihuje všechny západní analogy
Štítky:
vojenský rozpočet, zbraně, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář