„Mnohá zvířata se vyhýbají páření s rodiči, bratry a sestrami a dalšími blízkými příbuznými. Ale šimpanzi jdou v tomto směru ještě dál — i nepříbuzní jedinci a absolutně vzájemně neznámé opice mohou „cítit", do jaké míry jsou si blízcí v genetickém směru s jejich potenciálními partnery", vysvětluje Kara Walkerová z Dukeovy univerzity v Durhamu (USA).
Walkerová a její kolegové našli „živé" potvrzení tohoto principu v lesích Tanzánie, když pozorovali chování skupin šimpanzů v národním parku Gombe, kde žije několik stovek těchto divokých primátů. Vědci sledovali páření šimpanzů, rození dětí, a pravidelně sbírali vzorky jejich DNA, sledujíce toulající se lesem opičí plemena.Ukázalo se, že šimpanzi se snaží vyhnout křížení nejen se svými bezprostředními příbuznými, ale i s neznámými jedinci, kteří jsou jim blízcí v genetickém směru. Samičky si vybíraly „protikladné" samce, jejichž DNA se nejvíce lišila od jejich genomu, a to dokonce i v takových případech, kdy přicházely do úplně nového šimpanzího kmene, kde vůbec nikoho neznaly.
Jak opice provádějí podobné „genetické testy", které se lidstvo naučilo dělat zcela nedávno, vědci zatím nevědí. Role podobných genetických markerů mohou hrát jak zvláštnosti v chování a výchově, tak i různé biologické faktory, jako například zápach těla nebo mechanismy výběru spermií uvnitř dělohy samice, který sama ovlivňuje a který napomáhá proniknutí genetického materiálu do vajíčka od nejvíce se lišících samců.
Kliknutím na tlačítko „Přidat“ vyjadřujete výslovný souhlas se zpracováním údajů na vašem účtu Facebook, abyste mohli pomocí tohoto účtu komentovat zprávy na našem webu. S podrobným popisem zpracování údajů se můžete seznámit v Zásadách ochrany osobních údajů.
Souhlas můžete zrušit smazáním všech vašich komentářů.
Všechny komentáře
Ukázat méně komentářů (0)
Odpovědět(Ukázat komentářSkrýt komentář)