Widgets Magazine
00:47 24. července 2019
Logo NATO

NÁZOR. Trust, který praskl: členové NATO nechtějí vkládat peníze do aliance

© AP Photo / Gregorio Borgia
Svět
Získat krátkou URL
Alexandr Chrolenko
211421

NATO prožívá nelehkou dobu: po rozpadu SSSR a samorozpuštění organizace Varšavské smlouvy ztratila Severoatlantická aliance veškerý smysl a později i prioritní financování. Normativně fixní 2 % HDP do rozpočtu vojenské aliance vkládají pouze čtyři evropské členské státy NATO.

Premiérka Velké Británie Theresa Mayová vystoupila 27. ledna před členy Republikánské strany USA ve Filadelfii a prohlásila: „Není nic nevyhnutelného v konfliktu Ruska a Západu, nic hrozícího ohledně návratu k době studené války, ale my musíme jednat s Ruskem z pozice síly".

Strategie Londýna a jedna z tézí nadcházející téhož dne besedy premiérky s americkým prezidentem Donaldem Trumpem jsou vyznačeny zcela konkrétně. Velká Británie navrhuje USA pokračování společné politiky „velkého klacku", hru na „světové vůdce" a „projekci síly". V podstatě Theresa Mayová vyzývá k dlouhé zahraničně-politické zimě.

Doprovodná rétorika o „nezákonné anexi Krymu" a starosti o země sousedící s Ruskem pouze zdůrazňuje absurdní charakter mezinárodního spolupráce na britský způsob.

Ale čím Londýn a další Evropané mohou upevnit „pozici síly" a pomoci USA v praxi?

Na cizí účet

Průzkum výdajů na obranu v zemích NATO v roce 2016 ukazuje, že normativní 2 % HDP s cílem upevnění vojenské aliance platí pouze čtyři evropské státy: Velká Británie (60,3 miliard dolarů), Polsko (9,3 miliard dolarů) Řecko (4,5 miliardy dolarů) a Estonsko (479 milionů dolarů).

Příspěvek USA činí 664 miliard dolarů (3,61 % z HDP) — více než 72 % z celkové částky příspěvků v roce 2016 (918,3 miliard dolarů). A to je více, než roční rozpočet Pentagonu — 580,3 miliard dolarů.

Více než 20 evropských států a spolu s nimi Kanada využívají reálné nebo domnělé mechanismy bezpečnosti aliance za čistě symbolickou cenu (254,2 miliard dolarů).

Nemyslím si, že Američané získali nějaký užitek z nedávného mnohonárodnostního doprovodu NATO v Lamanšském průlivu a hrozivých prohlášení ministra obrany Velké Británie Michaela Fallona na adresu lodí ruského vojenského námořnictva. „Vládkyně moří" má dnes celkem 23 bojových jednotek flotily a dokonce i rakety Trindent si pronajímá od USA. Potřebný dojem nevyvolává ani impozantní brnění — 170 starých britských tanků.

Evropští spojenci jsou neefektivní v Afghánistánu, Iráku a v Sýrii.

Severoatlantická aliance už v minulém století ztratila obranný smysl a stala se z ní „bezpečnostní služba" USA, jejíž zájmy a pravomoci se týkají téměř celé planety, kromě území Států.

Je skutečně tak velké vojenské nebezpečí a za co platí američtí daňoví poplatníci?

Od samorozpuštění organizace Varšavské smlouvy uplynulo více než 20 let. NATO a v podstatě okupační americká vojska v Evropě jsou historickým paradoxem, prvkem drahé mytologie nové doby. A „antievropské" stanovisko Donalda Trumpa odráží nedůvěru Američanů v konstruktivitu proevropské politiky USA.

Důvěra nemůže vydržet srážku s čísly a fakty, které jsou dávno zveřejněny centrem vojensko-strategických výzkumů Athena Group: „Počet členů armády v USA činí 1 milion 492 tisíc, v Rusku 845 tisíc. Počet letadel strategického letectva, schopných nést na palubě jaderné zbraně: USA — 154, Rusko — 141. Atomové ponorky: USA — 140, Rusko —110. Raketové komplexy, schopné nést jaderné hlavice: USA — 450, Rusko —356. Dělostřelecké zbraně: USA — 7429, Rusko — 5837".

Údaje svědčí o paritě sil mezi USA a Ruskem a nemožnosti vojenského konfliktu dvou států.

Pokud se Donald Trump domnívá, že EU a NATO si nezaslouží finanční podporu USA, tak to je poloviční neštěstí. Ale jestliže sdílí názor euroskeptiků na demontáž EU a NATO, tak Evropu čekají velké politické otřesy.

Vedoucí vědecký pracovník konzervativního Heritage Foundation Theodore Bromund předpovídá: „USA se budou chovat k EU lhostejně a tím odbočí ze svého politického směru, po němž šly od konce druhé světové války".

Historická šance

Therese Mayové a dalším Evropanům nezbývá nic jiného než naděje na geopolitickou inercii Washingtonu, na konflikt ekonomických zájmů USA, Ruska a řady dalších států v Arktidě, na Korejském poloostrově, v Jihočínském moři, v Africe a na Blízkém východě.

Mimochodem, USA mohou řešit své vojensko-politické problémy i bez iluzorní podpory evropských spojenců.

V pátek ve Filadelfii apelovala Theresa Mayová na společné hodnoty: „Země mající omezené tradice demokracie, svobody a dodržování lidských práv, především Čína a Rusko, se cítí stále sebevědoměji v mezinárodních vztazích".

Předpokládám, že to není starost o nezachytitelné hodnoty západní demokracie, ale recidiva koloniálně-imperiálního myšlení a úzkost z uvědomovaných si změn ve světě.

USA a Velká Británie mají dlouhou historii spolupráce a shodné názory v geopolitice. Ale předchozí „černé desetiletí" poskytuje bohatou potravu k úvahám. Během předvolební kampaně i později Donald Trump nejednou hovořil o přátelských vzájemných vztazích s Ruskem, společném boji proti terorismu, rozvoji obchodu a dalších výhodách dobrého sousedství.

Jestliže se z Trumpových úmyslů stanou akční plány, NATO se stane pátým kolem u vozu historie.

Názor autora nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Ministryně obrany Německa vypověděla, proč Trump nedokáže rozbít NATO
Merkelová reagovala na Trumpova slova o tom, že NATO je zastaralé
FP: Pokud Trump zlepší vztahy s Ruskem, tak nebude nutné posilovat NATO
Times: Triumf „prospěchářského“ Trumpa zpochybňuje budoucnost NATO
Štítky:
NATO, Theresa Mayová, Donald Trump, Evropa, USA, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář