Matematici odhalili evoluční kořeny hrdinství a sebeobětování

Matematik Sergej Gavrilec a jeho američtí kolegové z univerzity v Tennessee v Knoxville zjistili, odkud pochází sebeobětování a určili, proč se některá zvířata obětují, aby zachránila druhé. Studie je zveřejněna na internetových stránkách časopisu Scientific Reports.

„Myslíme si, že za to může jeden silný, ale nepozorovatelný mechanismus. Pocit jednoty a sloučení osobností, které vzniká v případech, kdy lidé společně prožívají něco špatného," je napsáno ve zprávě.

Z hlediska evoluce je takové hrdinství k ničemu, protože sklon k sebeobětování kvůli zachránění jedné nebo několika dalších osob, které nejsou příbuzné nebo členy smečky, musí vést k úplnému zániku takových hrdinů, protože obětovává své geny kvůli jiným.

Tato otázka je nyní také aktuální, protože v historii lidstva je doposud mnoho takových příkladů. Počínaje legendou o 300 Sparťanech, pokračuje japonskými kamikadze z roku 1945 a končí současnými sebevražednými atentátníky.

Vědci se domnívají, že jsou to následky psychologického procesu soudržnosti v době, kdy lidé nebo zvířata společně prožívají nepříjemné události, včetně napadení dravcem nebo války.

Pomáhá to přežít v boji se silami přírody nebo jinými událostmi. Tím přežití druhu jde na první místo a přežití jednotlivce odchází do pozadí. Uvádí se, že v extrémních situacích jsou hranice mezi jednotlivci tak malé, že se budou považovat za bratry, sestry nebo dokonce za část svého těla.