22:00 23. září 2017
Praha+ 12°C
Bratislava+ 12°C
    Ruský prezident Vladimir Putin

    Kissinger: s Putinem je výhodnější jednat, není to Hitler

    © Sputnik/ Sergey Guneev
    Svět
    Získat krátkou URL
    La Stampa
    4832051072

    Prezident Putin není „Hitlerovým dvojníkem“ a neusiluje o dobytí světa – chce jenom „obnovit důstojnost své země“, tvrdí bývalý ministr zahraničí USA Henry Kissinger. Podle jeho názoru, i když Rusko „není schopno“ zvítězit ve vojenském konfliktu, bylo by všem výhodněji zahájit jednání, než provokovat „nebezpečnou nestabilitu“, píše La Stampa.

    Podle Kissingerova názoru existuje na Západě „hluboké nepochopení" Ruska a politiky jeho vedení, a to brání plnohodnotnému dialogu. „Putin není Hitlerovým dvojníkem, nehodlá provádět politiku expanze. Jeho cíl spočívá v tom, aby obnovil důstojnost své země, od Petrohradu až po Vladivostok, tak, jak byla vždy. Zapadá to do koncepce starého nacionalismu a vyrůstá z dějin, které se liší od našich", zdůraznil bývalý ministr zahraničí USA. Proto by nebylo správné pokládat Rusko za „potenciální členskou zemi NATO". A zároveň pokusy vylíčit Putina jako „globálního superzločince" jsou mylné „jak v perspektivě, tak i v podstatě", varuje Kissinger.

    Moskva
    © Sputnik/ Alexey Druzginin/Anton Denisov/Russian Presidential Press Office
    Bývalý ministr zahraničí si myslí, že na Západě zveličují „hrozbu" ze strany Kremlu: „Z hlediska vojenského není Rusko schopno nad námi zvítězit. Jeho ekonomika je menší než ekonomika každé jednotlivé evropské země z G7, a jeho váha je nesrovnatelná s váhou našeho strategického soupeře — Číny", uvádí jeho slova La Stampa. Ale dokonce kdyby mohl Západ vyprovokovat „rozpad" Ruska, podobný scénář by způsobil nestabilitu, která nebude nikomu výhodná, a proto „nemůže to být naším cílem", zdůraznil Kissinger.

    To všechno přivádí na myšlenku o preferenci dialogu — s ohledem na to, že alternativou by byl vznik „pro všechny strany škodlivé konfrontace", dokonce když nebude Rusko moci zvítězit na vojenské úrovni. Avšak obnovení „diplomatického prostředkování" se má zakládat na jasně domluvených podmínkách, je přesvědčen bývalý ministr zahraničí. Podle jeho názoru si má Ukrajina „zachovat svou nezávislost, ale nemá vstupovat do NATO", kdežto osud Krymu se může stát předmětem diskuse, píše La Stampa. Co se týče Sýrie a celého blízkovýchodního regionu, je třeba „nanejvýš jasně" dát Putinovi na srozuměnou, že Rusko „nemá právo zůstat na Blízkém východě", soudí Kissinger.

    Podle názoru amerického diplomata bude možné vycházeje z těchto klíčových bodů zahájit dialog, jehož cílem bude „neutralizace hrozby" ze strany Ruska výměnou za jeho „důstojnou reintegraci" do mezinárodního společenství. Evropané by měli přitom projevit trpělivost a nepřikládat příliš velký význam „nepromyšleným" Trumpovým prohlášením, zdůrazňuje Kissinger: „Úplný krach amerického prezidenta neprospěje ani vám. A proto není třeba zaostřovat pozornost na jeho nepromýšlená prohlášení, soustřeďte se raději na podstatu transatlantických vzájemných vztahů". Dokonce ty sporné Trumpovy výroky, které se týkaly takových „historických pilířů" vzájemných vztahů s Evropou, jako je NATO a EU, se dají změnit ve výchozí bod pro zlepšení styků, soudí exministr zahraničí. „Byl jsem sám proti brexitu — ale teď, kdy se to stalo, si myslím, že se může stát záminkou k novému rozhovoru o budoucnosti EU, který se neomezí na byrokratické dimenze". Podle jeho názoru bude NATO i v budoucnu hrát „podstatnou roli", avšak během času by bylo správněji „zrevidovat nástroje a cíle aliance", uzavírá La Stampa.

    Více:

    Obchod století: co chce Trump od Ruska? Názor
    Trump řekl, co brání USA shodnout se s Ruskem
    Na Západě se mění vztah ke Krymu jako k regionu Ruska, říká Aksjonov
    NI promluvil o „prosté příčině“ zhoršení mezinárodních vztahů mezi Ruskem a USA
    Štítky:
    Henry Kissinger, Západ, Krym, USA, Rusko, Ukrajina
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku