20:37 19. srpna 2017
Praha+ 21°C
Bratislava+ 18°C
    Budova MI5

    Bloomberg: MI5 propásla sovětskou špiónku kvůli genderovým předsudkům

    © REUTERS/ Peter Nicholls
    Svět
    Získat krátkou URL
    Bloomberg
    13510341

    Agentura Bloomberg informovala o tom, jak MI5 propásla nesmírně nebezpečnou sovětskou špiónku kvůli genderovým předsudkům.

    Světlo světa spatřil životopis jednoho z nejslavnějších britských agentů Maxwella Knighta M. Kniha Brita Henryho Hemminga nejen popisuje okolnosti života slavného špióna, kromě toho odhaluje osobnost jedné z britských tajných agentek Mony Maundové, která ve 30. letech minulého století pronikla do komunistické strany a odhalila sovětského špióna, který se nejdéle ze všech nacházel v britském týlu. Nikdo však tomuto odhalení nevěnoval pozornost. Náčelník Mony Maundové prostě mávl rukou nad upozorněními britské rozvědčice, protože neměl valné mínění o ženách-rozvědčicích, píše Bloomberg.

    Mona Maundová byla jednou z prvních žen v britské rozvědce. Tato představitelka vyšší vrstvy pracovala jako písařka v Sovětském svazu a předávala do vlasti tajné informace. Působila pod kódovou značkou M/2. Své první hlášení odeslala Maundová MI5 v roce 1932. Tehdy bylo britské rozvědce 37 let.

    Její náčelník Maxwell Knight, autor mnoha špionážních metod, vyzýval navzdory radám svého vedení, aby do práce byly zapojovány ženy jako rozvědčice. Knight se domníval, že mohou být velice efektivní, v mnohém proto, že sekretářka může všechno vidět a slyšet, přitom ji ale všichni pokládají za „součást interiéru".

    „Je rozšířeno tvrzení, psal Knight, že ženy nejsou tak rozvážné jako muži. Emoce u nich převládají nad rozumem, spoléhají se na intuici, nikoli na zdravý rozum. V dějinách špionáže a kontrašpionáže ale připadá na ženy vysoké procento úspěšně splněných úkolů".

    Když Maxwell Knight poznal Maundovou, byla to stará panna a zdálo se, že už má život za sebou. Hned během prvního setkání s ní ale pochopil, jak je oddána králi a své zemi, o čemž nebylo možné pochybovat. A to ho přimělo, aby jí nabídl práci v MI5.

    „U Knighta byl následující přístup k věci", popisuje autor životopisu Henry Hemming. Do práce bral členy pravice, aby pak pronikali do řad levice. Jen tak měl pocit, že jim může důvěřovat".

    Po šesti letech Maundové navrhli, aby pracovala ve štábu komunistické strany.

    Ve své nové funkci získala Maundová možnost podávat hlášení o tom, jak po odhalení sovětské špionážní buňky — což byla ještě jedna úspěšná operace zorganizovaná Knightem s účastí ženy — probíhal v SSSR hon na krtka. Maundová rovněž nazvala víc lidí, kteří mohli být sovětskými špiony ve Velké Británii a které bylo třeba prověřit.

    Maundová například upozornila vedení na Melitu Norwoodovou. "Je ve svém odborovém svazu poměrně aktivní," psala Maundová o Norwoodové. „Její reálná činnost v komunistické straně je ale obklopena určitou tajuplností. Má manžela, o kterém se ví pouze to, že se podobá Charlie Chaplinovi".

    Jednou Maundová napsala, že Melita Norwoodová, svým spolustraníkům řekla, že nemůže po určitou dobu vykonávat svou práći, což vnuklo myšlenku, že Norwoodová bude zřejmě dělat něco mnohem tajnějšího. Tím spíž, že její jméno se už objevilo v deníku odhaleného sovětského špiona. Maundová rovněž zdůraznila, že Melita Norwoodová „je skutečně nanejvýš vhodná pro ilegální činnost.

    Ukázalo se, že britská rozvědčice měla pravdu. Melitu Norwoodovou zaverbovali Sověti už dřív a dali jí kódové jméno Hola. Maxwell Knight předal informace od Maundové svému náčelníkovi Jasperu Harkerovi, ten jim ale nevěnoval pozornost. Harkel byl přesvědčen, že ze ženy nemůže být dobrý rozvědčík. Byl toho názoru že na sledování Norwoodové nemá cenu ztrácet zbytečně čas.

    Melita Norwoodová pracovala jako sekretářka v britské asociaci průzkumu barevných kovů (The British Non-Ferrous Metals Research Association), která za druhé světové války pracovala na projektu vyvíjení britské atomové pumy. Norwoodová předávala Sovětům všechny cenné dokumenty, které se jí dostaly do rukou.

    Koncem 40. let Mona Maundová ze služby odešla, aby ošetřovala otce. Zemřela v roce 1966, aniž by věděla, co udělala pro svou zem.

    Norwoodová pracovala jako tajná agentka dál ještě mnoho let. V roce 1958 jí vyznamenali Řádem Rudého praporu. V té době se v MI5 objevil vážný důvod k tomu, aby vůči ní bylo zahájeno vyšetřování, pátrání po důkazech ale nebylo úspěšné. Špionážní činnost Melity Norwoodové byla odhalena teprve v roce 1992, když se podařilo objevit agenta KGB s velkým množstvím souborů. Soudní vyšetřování pokládali za nesmyslné a vdově, která už byla ve výslužbě, dovolili, aby klidně dožila zbývající léta, dokud se o její existenci v roce 1999 nedozvěděli novináři.

    „Bojím se, že jsem byla špatná holka," řekla Norwoodová novinářům. Špiónka zaverbovaná Sověty zemřela v roce 2005 ve věku 93 let.

    Více:

    Savčenková vysvětlila, proč není ruskou špiónkou
    The Washington Post: USA zvýšily počet špiónských operací proti Rusku
    Štítky:
    špionáž, MI5, Sovětský svaz, Velká Británie
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku