21:22 23. srpna 2017
Praha+ 19°C
Bratislava+ 20°C
    Národní garda USA

    NI informoval, co pomůže Americe se vyhnout válce s Ruskem a Čínou

    © Sputnik/ Caitlin Ochs
    Svět
    Získat krátkou URL
    National Interest
    1649510106

    V průběhu posledních 25 let Spojené státy řídily rozdílné administrativy zastoupené oběma stranami, které měly „velmi optimistický pohled“ na trajektorii vývoje mezinárodních vztahů, píše zpravodaj The National Interest americký profesor Colin Dueck.

    Bílý dům za Clintona doufal, že se mu podaří rozšíření demokracie cenou nízkých nákladů. Vláda George Bushe mladšího počítala, že s pomocí změny režimů na Blízkém východě může prosazovat demokracii a zničit terorismus. Administrativa Obamy věřila, že kompromisní diplomacie a snížení vojenských závazků USA dovolí změnu běhu ději k lepšímu.

    „Všechny tři projekty byly opravdové. Všechny tři hlásily, že tradiční silová politika je zastaralá," podotýká odborník. Podle něj však klasické příklady geopolitiky, strategického soupeření a mezinárodního krveprolití nikam nezmizely. Stejně jako nezmizeli i zahraniční protivníci Ameriky. Naopak mnozí z nich se dokázali adaptovat, přežít, a dokonce se rozšířit.

    Vzhledem k těmto okolnostem se samozřejmě objevuje pokušení „ukončit hru". V posledních letech společnost a politické kruhy „neobvykle chmurně" přijímají ty výhody, které USA získávají ve světovém dění.

    Podle Duecka však bude ze strany amerického vedení moudré zachování vojenské přítomnosti v zahraničí. Tím spíš, že USA zatím zůstávají nejmocnější zemí na světě s jedinečnými možnostmi, které mohou jejich lídři aktivně používat.

    Především si nová administrativa musí vyjasnit, co přesně ohrožuje zájmy USA. Podle autora článku je možné rozdělit hlavní protivníky země do tří kategorií, každá z nich zahrnuje autoritářské hráče. Za prvé jsou to vedoucí konkurenční mocnosti Rusko a Čína. Za druhé to jsou „vyvrhelské státy" Severní Korea a Írán. Za třetí jsou to různé džihádistické skupiny, včetně Al-Káidy a Islámského státu.

    Celkově ve vztazích s takovými mocenskými autoritáři jako je Čína a Rusku, USA potřebují zdravou klidnou konkurenci. To bude vyžadovat určité koncepční a materiální změny ve srovnání s předchozími roky. Je jasné, že v tomto soupeření zůstane místo pro diplomacii a spolupráci „od případu k případu".

    „Amerika nesmí přijímat konkurenty za zaryté nepřítele. Ale také si nesmí plést své mocenské soupeře s přáteli", usuzuje Dueck.

    Vůči těmto hlavním soupeřům stejně jako proti „vyvrhelským státům" obvykle není potřeba veřejně deklarovat politiku omezování nebo změny režimu. Na oplátku Washington musí tyto země donutit platit účty, získávat otěže vlivu a zvyšovat tlak v závislosti od jejich regionální polohy. „USA musí oživit umění omezování právě pro to, aby se vyhnuly otevřeným konfliktům", zdůrazňuje profesor.

    Washington je povinen používat široké spektrum politických nástrojů, aby vyvolal rozruch a vyvíjel tlak na své mocenské soupeře, „vyvrhelské země" a islamisty. Tato opatření zahrnují rozumnou zahraniční pomoc, ekonomické sankce, agresivní skryté akce, dvoustranné obchodní dohody, spolehlivé síly a prostředky rozvědky, opatrnou diplomacii, vojenské otěže a zvýšené náklady na obranu.

    „A co se týče džihádistických skupin snažících se zabít civilisty Ameriky, cílem se musí stát jejich úplné zničení", předpokládá Dueck.

    Podle něj navíc existuje nutnost jasně oddělit přátele od nepřítele. Tudíž by Američané neměli ztrácet příliš času kritikou vnitřního uspořádání v přátelských zemích. Zároveň aliance a USA nesmí být pouze prázdným zvukem, jinak Bílý dům riskuje ztrátu části svých mezinárodních spojenců.

    Amerika by se měla poučit z invaze do Iráku v roce 2003. Jejímu vedení se nikdy nedařilo předpovídat budoucnost války. Proto by se nemělo uvolnit nebo snížit svoji armádu, ale přistupovat k jakémukoliv použití síly absolutně vážně. To znamená, že je třeba dodržovat velkou důkladnost a předem promýšlet své akce před zásahem, ale když je řešení přijato, musí konat s použitím drtivé síly a prostředků.

    „Vzhledem ke všemu, co bylo řečeno výše, není hlavní výzvou dneška další liberalizace nebo globalizace uspořádání vedená USA, ale jeho ochrana, která mu dovolí lépe sloužit zájmům USA. Američané budou vždy spoléhat na šíření demokracie v zahraničí, ale velká část našich protivníků se rychle nezmění a Spojené státy se budou nadále srážet s množstvím mezinárodních soupeřů. Pojďme jim dát potřebné a budeme je brát vážně", uzavírá Colin Dueck.

    Více:

    Trump prohlásil, že hrozba jaderné války mezi USA a KLDR je reálná
    Heritage Foundation označila Rusko za hlavní hrozbu pro USA
    V Pentagonu se zmínili o „pěti hrozbách“ pro USA
    Washington Post napsal, jak USA chtějí odpovědět na hrozbu „ruských hackerů“
    Štítky:
    válka, Mezinárodní vztahy, USA, Čína
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku