01:56 18. února 2018
Praha0°C
Bratislava0°C
    Pozůstatky nalezené v Sungiri

    Genetici odhalili rodinné tradice prvních obyvatel Ruska

    CC0
    Svět
    Získat krátkou URL
    2780

    Analýza DNA prvních obyvatel Ruska, jejíž pozůstatky byly nalezeny ve Vladimirské oblasti, pomohla vědcům odhalit jejich rodinné tradice a zjistit, jak se předci dnešních obyvatel Evropy vyhnuli genetické degeneraci, uvádí se ve článku zveřejněném v časopise Science.

    „Fakticky všichni obyvatelé Sungiru (pozn. pravěké tábořiště ve Vladimirské oblasti) nebyli příbuzní. Je to velmi překvapivé, protože to hovoří o tom, že dokonce v době pozdního paleolitu si tehdejší lidé žijící ve velmi malých skupinách uvědomovali nebezpečí degenerace a záměrně se vyhýbali příbuzenským sňatkům. To znamená, že vypracovali nějaké tradice, které jim pomáhaly rozlišovat své a cizí," myslí si Eske Willerslev z Kodaňské univerzity.

    Jak se domnívá známý paleogenetik Johannes Krause, první předci současných Rusů se v Evropě objevili po několika tisících letech. Jejich pozůstatky byly objeveny ve dvou oblastech Ruska, ve vesnici Kostěnki nedaleko Voroněže a na tábořišti Sungir u Vladimiru. Stáří kostí z obou míst se odhaduje asi na 34-35 tisíc let. Stopy DNA těchto lidí je možné najít v genomech současných obyvatel severu Evropy.

    Oproti očekávání vědců nebyli občané Sungiru přímými příbuznými, v nejlepším případě to byli bratranci nebo sestřenice. Jedna neúplná kostra dospělých Kromaňonců patří nejspíše pradědovi teenagerů.

    Je zajímavé, že z otcovy strany jsou všichni příbuzní člověka z Kostěnki, který měl podle názoru antropologů typicky jižní podobu a nebyl podobný obyvatelům Sungiru, jejichž typickými evropskými příznaky je světlá kůže, tmavé vlasy a vysoká postava.

    Překvapení genetiků je spojeno s tím, že očekávali stopy genetické degenerace, protože všichni pravěcí lidé za hranicemi Afriky až do konce doby ledové žili v malých izolovaných skupinách, což výrazně snižovalo počet možných partnerů pro pokračování rodu. Stopy degenerace Willerslev a jeho kolegové nedávno našli v DNA neandertálců žijících v altajských jeskyních před 50-70 tisíci lety.

    Jak se dávným „Rusům" podařilo vyhnout degeneraci? Vědci se domnívají, že populace lidí doby kamenné mohla udržovat stálé kontakty se sousedními skupinami a vyměňovat si ženichy a nevěsty. Podobně to dnes dělají domorodci Austrálie a postupovali tak i kmeny amerických Indiánů do příchodu Evropanů.

    Podle Willersleva mluví ve prospěch této teorie neobvykle bohatá výzdoba jednoho z hrobů v Sungiru, který byl ozdobený náhrdelníky a vzory. Tato výzdoba mohla sloužit jako příznak toho, že tato populace se liší od sousedů, což vedlo k pochopení, koho si je možné vzít.

    „Ozdoby, které jsme našli v Sungiru, jsou prostě úžasné a nikdy jsme nic podobného nenašli v hrobech neandrtálců a dalších starověkých lidí. Podobné úvahy nás nutí přemýšlet o skutečně zásadních otázkách. Co dělalo obyvatele Sungiru takovými, jakými byli a jak to mohlo ovlivnit to, čím je člověk dnes," uzavírá dánský genetik.

    Více:

    Vědci našli na Sibiři pravěké obydlí s kamenným nábytkem
    V Číně objevili ostatky pravěkých lidí-velikánů
    Genetici označili druh opic, od kterých lidstvo bylo nakaženo herpesem
    Genetici odhalili tajemství přežití Jakutů a Nganasanů
    Štítky:
    genetika, věda, dějiny, Rusko
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku