12:13 25. listopadu 2017
Praha+ 5°C
Bratislava+ 6°C
    Točka-U. Archivní foto

    Absurdní dohoda. Proč už Rusko neinformuje NATO o svých tancích. Názor

    © Sputnik/ Konstantin Chalabov
    Svět
    Získat krátkou URL
    Andrej Stanavov
    984302342

    Tanky, obrněné transportéry, dělostřelectvo od kalibru 100 milimetrů, letouny a útočné vrtulníky. Dokument o omezení těchto druhů zbraní v Evropě a vytvoření bezpečné vojenské rovnováhy vstoupil v platnost přesně před 25 let 9. listopadu 1992.

    Účastníky Dohody o konvenčních zbraních v Evropě (CFE) je 28 evropských zemí a také USA a Kanada. Snížení útočných potenciálů kontrolovali inspektoři. Kvůli rozšíření NATO na východ Rusko od roku 2007 přestalo plnit ustanovení dohody. O tom, jak hlavní dokument garantující evropskou bezpečnost ztrácel smysl, v materiálu Sputniku.

    Mezibloková parita

    Dohoda podepsaná v roce 1990 definovala množství zbraní a vojenské techniky v Evropě mezi Varšavskou smlouvou a NATO. Každý blok nemohl mít více než 20 tisíc tanků, 30 tisíc obrněných transportérů, 20 tisíc kusů dělostřelectva, 6,8 tisíce bojových letounů a dva tisíce útočných vrtulníků. Na linii se množství bojové techniky omezovalo na 4,7 tisíce tanků, 5,9 tisíce kusů obrněné techniky a šest tisíc kusů dělostřelectva.

    V každém případě ale CFE nestačila projevit svoji účinnost kvůli rozpadu SSSR. Dokument musel být předělán a adaptován už ne pro bloky, ale pro jednotlivé státy a armády. V obnovené verzi dohody sovětskou kvótu rozdělili mezi bývalé republiky, přičemž Rusko nemohlo mít více než 6,4 tisíce tanků, 11 480 obrněných transportérů, 6 415 dělostřeleckých systémů, 3 450 letounů a 890 vrtulníků.

    „CFE ovšem ve své počáteční variantě zabraňoval vytváření skupin pro možný nenadálý útok ze strany každého z bloků," řekl pro RIA Novosti prezident Akademie geopolitických problémů, generál Leonid Ivašov. „Ne ve všem nás uspokojoval. Tam, kde mělo NATO výhodu, například v lodních skupinách, jsme nepřistupovali na jakákoli omezení. Kromě toho se dohoda netýkala okřídlených střel vystřelovaných z moře a ze vzduchu. Postupem času se začala měnit politika vůči Rusku a začala vycházet najevo agresivní podstata aliance v čele s USA," dodal.

    Rusko v roce 1995 snížilo počty ozbrojených sil téměř do limitu, vznikly ale problémy se skupinami na liniích. Toto se podařilo vyřešit k roku 1996, brzy se ale objevily další problémy.

    Hra o jedny dveře

    Další přezkoumání dokumentu bylo potřeba na konci 90. let kvůli řadě zemí v NATO. Na území suverénních států zakázali umisťování bojové techniky cizích států, přičemž národní kvóty Ruska ještě trochu „seřízli". Co je zajímavé, NATO si přitom ponechalo právo mít v Evropě prakticky stejné množství zbraní, kolik mohlo mít v první blokové verzi dokumentu.

    „Tento dokument ztratil aktualitu," zmínil korespondent Ruské akademie raketových a dělostřeleckých věd, doktor vojenských věd Konstantin Sivkov. NATO se již nachází na území bývalého SSSR. Na záměnu CFE musí přijít jiný dokument, Západ na to ale nepřistoupí. Zastavit nyní rozšíření NATO na východ Rusko může jen tím, že proti tomu postaví takovou vojenskou sílu, kterou blok nebude moci zlomit. Oni chápou jen jazyk síly."

    Podle nových požadavků Rusko omezilo své síly na severozápadním směru, stáhlo své zbraně z Moldavska a ratifikovalo dohodu. NATO ale oproti tomu přijalo do svých řad několik dalších bývalých zemí Varšavské smlouvy a Baltské státy, které nejsou součástí CFE. Kromě toho se v Bulharsku a Rumunsku objevily základny USA. Díky tomu celkový počet obyčejných zbraní bloku v Evropě podstatně vyrostl a překročil všechny stanovené limity.

    Varovný signál

    Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov dříve zmínil, že situace ve světě se kardinálně změnila a Rusko ve výsledku zůstalo jedinou zemí, která CFE plní. „Nikdo z členů NATO tuhle dohodu neplní a my nechceme vypadat, jako bychom žili v divadle absurda," řekl Lavrov při vystoupení na řádném zasedání Rady Rusko — NATO v Oslu.

    Sergej Lavrov, Vladimir Putin a Donald Trump
    © Sputnik/ Michael Klimentyev
    Podle názoru Ivašova je dnes nesmyslné CFE obnovovat nebo pracovat na nové dohodě, jelikož evropské země, které jsou členy NATO, nejsou ničím jiným než instrumentem „silové rusofobní politiky USA". To je potvrzené tím faktem, že Sjednoceným silám aliance v Evropě velí americký generál, což je pravidlem.

    „Nyní není nejlepší doba v rusko-amerických a rusko-evropských vztazích, aby bylo možné spouštět novou smlouvu. Stará zemřela a nenáleží rekonstrukci. Odsud je možné vzít nějaké principy, omezení na koncentraci vojsk a těžké techniky, ale pouze poté, co se Evropané stanou více samostatnými," myslí si Ivašov.

    Na mimořádné konferenci svolané v roce 2007 Rusko navrhlo dopsat do smlouvy Baltské země a snížit počet zbraní NATO, odsouhlasit tyto změny se ale nepodařilo. Ruský prezident Vladimir Putin tehdy 13. července 2007 podepsal příkaz o pozastavení platnosti CFE ze strany Ruska.

    Od tohoto momentu Rusko přestalo informovat o přemísťování své bojové techniky a uzavřelo zahraničním inspektorům přístup ke svým vojskům. Později vystoupilo ze společné skupiny pro konzultace CFE.

    Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce.

    Více:

    Americké ministerstvo financí pracuje na zpřísnění sankcí vůči Rusku
    Možná kandidátka na prezidenta RF Sobčaková podpořila sankce USA proti Rusku
    Ukrajinský zákon o vzdělání byl předložen v hlavním sídle NATO
    V NATO oznámili, že se nedokáží samostatně vyrovnat s kybernetickými hrozbami
    Zlaté kasárny: v Estonsku vybudovali kasárny NATO za 43 milionů eur
    Štítky:
    zbraně, Varšavská smlouva, NATO, Sergej Lavrov, Evropa, USA, Rusko
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku