09:26 14. prosince 2017
Praha+ 4°C
Bratislava+ 3°C
    Výhled na Kreml

    Uprchlí oligarchové již prosí Rusko, aby jim odpustilo a pustilo zpět. Názor

    © Sputnik/ Vladimir Sergeev
    Svět
    Získat krátkou URL
    Irina Alksnis
    151841

    Mezi četnými daty (jak minulými, tak i budoucími), jež podle předpovědí měly – a stále mají – vést k neodvratitelnému a konečnému krachu Kremlu, má zvláštní místo 2. únor 2018.

    Věštci se ale v daném případě mýlí dokonce i se dnem, neboť by správněji měli uvádět 29. ledna.

    Jde o to, že právě 29. ledna uplyne 180 dní od chvíle, kdy Donald Trump podepsal zákon o sankčním odporu proti nepřátelům Ameriky (Countering America's Adversaries Through Sanctions Act). Právě tato lhůta je předepsaná v zákoně před jeho vstupem v platnost.

    Zákon, uznejme, je vskutku zajímavý, neboť od tohoto dne americká administrativa dostane možnost uplatňovat extrateritoriální opatření vůči fyzickým a právnickým osobám, a to i ze třetích zemí, jež spolupracují s ruskými organizacemi, na něž jsou uvaleny sankce.

    Možný dopad tohoto dokumentu je velmi široký kvůli tomu, že je velmi amorfní. To vyvolalo řadu předpovědí například, že „teď nakonec Rusku zablokují stavbu plynovodů", nebo „konečně Američané zablokují 200 miliard Putina, jež jsou zapsané na sestřenici z třetího kolene švagra mladšího bratra jeho zahradníka".

    Občany tyto zprávy již natolik omrzely, že se již dávno staly terčem posměchu. Nicméně ve vysokých finančních a obchodních kruzích americký zákon vnímají velmi vážně, avšak poněkud jinak, než očekávali jeho iniciátoři a pozorovatelé, kteří snili sladké sny o krachu Kremlu.

    Obchodní ombudsman Boris Titov prohlásil, že pro Vladimira Putina připravuje seznam podnikatelů, kteří se v Londýně ukrývají před ruskou spravedlností, aby projednal s ním jejich návrat do vlasti za podmínky, že nahradí způsobené škody.
    Podle něj ho tato iniciativa napadla ihned poté, co si v Británii na podnikatelském fóru promluvil s „londýnskými uprchlíky". Přičemž podle všeho se nejedná pouze o nějaký velmi abstraktní návrh k diskuzi, ale jde o zcela konkrétní jména, ohledně kterých je Titov připraven mluvit s ruským prezidentem a příslušnými úřady.

    Co stojí za náhlou touhou zmizelých podnikatelů vyřešit problémy s kompetentními úřady a opět se vrátit do rodných krajů, Titov zatím neprozradil. Nicméně jeho návrh byl zveřejněn spolu s další iniciativou, která je přinejmenším stejně tak zajímavá.

    Zpravodajská agentura Reuters se dozvěděla, že řada podnikatelů lobuje emisi státních devizových dluhopisů ruským ministerstvem financí, do kterých by mohli investovat svá zahraniční aktiva. Příčina není žádným tajemstvím. Jde o snahu ochránit své kapitály před možným zmrazením nebo před konfiskací v rámci implementace sankční politiky, což je čím dál pravděpodobnější.

    Ironie spočívá v tom, že se fakticky ve stejné situaci ocitli jak podnikatelé, kteří pod záminkou politicky motivovaného pronásledování dostali azyl na Západě, tak i ti, kdo stále dělí svůj život mezi svou vlastí a zahraničím, které je tolik milé jejich srdcím.

    Jejich problémy na Západě jsou poměrně různorodé, nicméně tak či onak se vždy točí kolem peněz. Bankéř Sergej Pugačev, který kdysi prchl na Západ, dostal v Británii dvouletý trest a ukrývá se před ostrovní spravedlností kvůli pohrdání soudem. V případě dalšího uprchlíka, bývalého šéfa vědeckého a výrobního sdružení Kosmos Andreje Čerňakova, londýnský soud rozhodl o bankrotu a jeho zrestaurovaný florentský statek z 15. století dostal jeho věřitel Banka Moskvy. Problémy podnikatele a ruského senátora Sulejmana Kerimova se hromadí dnem za dnem, což vedlo k tomu, že jeho kauce vyrostla z 5 milionů eur na 40 milionů (svou vazbu však může trávit v luxusních podmínkách, a nikoliv ve vězeňské cele).

    Přitom se jedná pouze o nejnápadnější a neznámější případy, o nichž se aktivně mluvilo a stále mluví v médiích. Mnohem podrobnější informace mají sami zainteresované osoby na základě svých vlastních zkušeností nebo zkušeností lidí z jejich okolí.

    Není divu, že americké plány namířené proti „kapitálu Kremlu" na celém světě budí oprávněné obavy, že se pod ranou mohou ocitnout jakákoliv zajímavá aktiva. Navíc „Rusové" už jen kvůli svému původu představují legitimní kořist v jakémkoliv místě na světě (kromě samotného Ruska a míst, kde je rozmístěna ruská armáda).

    Pozoruhodné je to, že západní strategie sankčního nátlaku na ruské podnikatele a elitu se ukázala být mnohem efektivnější pro její nacionalizaci než mnoholeté měkké přemlouvání a výzvy k rozumnému chování, ke kterým se uchyloval Vladimir Putin osobně. Teď zbývá pouze počkat, až iniciátoři zákona o sankčním odporu proti nepřátelům Ameriky budou CNN a na stránkách The New York Times označeni za agenty Kremlu.

    Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

    Více:

    Obránce Chelsea daroval ruskému oligarchovi náramek ze zbytku meteoritu
    Robby Williams natočil šot o životě ruských oligarchů. VIDEO
    Sankce přinutily Rusy začít přemýšlet a podnikat jinak: specialista firmy BRISK o realitě
    Štítky:
    oligarchie, politika, zákon, USA, Rusko
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku