14:15 20. listopadu 2018
Miloš Zeman

Nespolehlivá čísla. Proč předvolební průzkumy stále častěji selhávají?

© AFP 2018 / Michal Cizek
Svět
Získat krátkou URL
7390

Poslední výzkumy veřejného mínění věnované voličským preferencím ukazují, že mezi těmi, kdo zcela nevylučuje svou účast v prezidentských volbách, nejvyšší podíl preferencí zaujímá současný prezident Miloš Zeman. Ale dnes je velmi důležitá otázka, nakolik vůbec můžeme věřit průzkumům?

Nikým neočekávané vítezství zastánců Brexitu na referendu o členství Británie v EU v červnu 2016, úplně nepředvídatelný úspěch Trumpa na prezidentských volbách v USA v listopadu 2016, zvolení v květnu 2017 Emmanuel Macrona prezidentem Francie, který nebyl nesporným favoritem — to všechno svědčí o tom, že nemáme představu o skutečných náladách lidí a výzkumy veřejného mínění, které by měly ukázat tyto nálady, se stále častěji mýlí. 

Tohoto trendu si už v roce 2015 všiml novinář listu The New York Times Cliff Zukin a pokusil se najít příčiny zvyšující se nespolehlivosti volebních průzkumů. Během svého studia novinář poznamenal několik velmi důležitých tendencí.

Za prvé, většina průzkumů veřejného mínění se provádí prostřednictvím městského telefonu, který v současné době používají stále méně lidí. Mechanismus průzkumů veřejného mínění prostřednictvím mobilního telefonu je technicky složitější, trvá více času a je dražší.

Druhým znepokojujícím trendem je rychle klesající procento občanů, kteří souhlasí s účastí v průzkumu veřejného mínění. V pozdních sedmdesátých letech byl průzkum považován za reprezentativní, když se ho zúčastnilo 80 procent lidí. K roku 2014 počet obyvatel, který souhlasí s účastí v průzkumu veřejného mínění, klesl na 8 procent.

Nízko procento odpovídajících má také významný dopad na náklady. V současné době výzkumní organizace musí zaplatit tazatelům, aby dokončily 700 až 1000 mobilních rozhovorů s mírou odezvy pouze 8 procent, a to se prostě nevyplatí.

Všechno to vedlo k tomu, že mnoho průzkumů veřejného mínění se přesunulo na internet, což bohužel nevedlo k odstranění problémů.

Internetové průzkumy jsou mnohem levnější, a proto přilákaly do hry nové firmy, které používají vědecky méně opodstatněné a mnoho méně testované techniky.

Za druhé, věk internetového publika je příliš mladý. 97 % lidí ve věku 18 až 29 let, kteří používají internet, představuje podle průzkumu společnosti Edison Research jen 13 procent voličů, zatímco 40 procent lidí ve věku 65 let a více nepoužívající internet tvoří 22 procent voličů.

Jaké je tedy řešení? Neexistuje žádné. Musíme projít období experimentů, abychom zjistili, co funguje a co je třeba změnit.

Více:

Předvolební průzkumy? Jsou pro legraci
EK zakázala finanční průzkumy pro řadu bank RF
V řeckých médiích se objevily falešné průzkumy veřejného mínění
Štítky:
průzkum, volby, Emmanuel Macron, Donald Trump, Velká Británie, Francie, USA
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku