22:28 25. dubna 2018
Praha+ 19°C
Bratislava+ 22°C
    Miloš Zeman

    Nespolehlivá čísla. Proč předvolební průzkumy stále častěji selhávají?

    © AFP 2018 / Michal Cizek
    Svět
    Získat krátkou URL
    7390

    Poslední výzkumy veřejného mínění věnované voličským preferencím ukazují, že mezi těmi, kdo zcela nevylučuje svou účast v prezidentských volbách, nejvyšší podíl preferencí zaujímá současný prezident Miloš Zeman. Ale dnes je velmi důležitá otázka, nakolik vůbec můžeme věřit průzkumům?

    Nikým neočekávané vítezství zastánců Brexitu na referendu o členství Británie v EU v červnu 2016, úplně nepředvídatelný úspěch Trumpa na prezidentských volbách v USA v listopadu 2016, zvolení v květnu 2017 Emmanuel Macrona prezidentem Francie, který nebyl nesporným favoritem — to všechno svědčí o tom, že nemáme představu o skutečných náladách lidí a výzkumy veřejného mínění, které by měly ukázat tyto nálady, se stále častěji mýlí. 

    Tohoto trendu si už v roce 2015 všiml novinář listu The New York Times Cliff Zukin a pokusil se najít příčiny zvyšující se nespolehlivosti volebních průzkumů. Během svého studia novinář poznamenal několik velmi důležitých tendencí.

    Za prvé, většina průzkumů veřejného mínění se provádí prostřednictvím městského telefonu, který v současné době používají stále méně lidí. Mechanismus průzkumů veřejného mínění prostřednictvím mobilního telefonu je technicky složitější, trvá více času a je dražší.

    Druhým znepokojujícím trendem je rychle klesající procento občanů, kteří souhlasí s účastí v průzkumu veřejného mínění. V pozdních sedmdesátých letech byl průzkum považován za reprezentativní, když se ho zúčastnilo 80 procent lidí. K roku 2014 počet obyvatel, který souhlasí s účastí v průzkumu veřejného mínění, klesl na 8 procent.

    Nízko procento odpovídajících má také významný dopad na náklady. V současné době výzkumní organizace musí zaplatit tazatelům, aby dokončily 700 až 1000 mobilních rozhovorů s mírou odezvy pouze 8 procent, a to se prostě nevyplatí.

    Všechno to vedlo k tomu, že mnoho průzkumů veřejného mínění se přesunulo na internet, což bohužel nevedlo k odstranění problémů.

    Internetové průzkumy jsou mnohem levnější, a proto přilákaly do hry nové firmy, které používají vědecky méně opodstatněné a mnoho méně testované techniky.

    Za druhé, věk internetového publika je příliš mladý. 97 % lidí ve věku 18 až 29 let, kteří používají internet, představuje podle průzkumu společnosti Edison Research jen 13 procent voličů, zatímco 40 procent lidí ve věku 65 let a více nepoužívající internet tvoří 22 procent voličů.

    Jaké je tedy řešení? Neexistuje žádné. Musíme projít období experimentů, abychom zjistili, co funguje a co je třeba změnit.

    Více:

    Předvolební průzkumy? Jsou pro legraci
    EK zakázala finanční průzkumy pro řadu bank RF
    V řeckých médiích se objevily falešné průzkumy veřejného mínění
    Štítky:
    průzkum, volby, Emmanuel Macron, Donald Trump, Velká Británie, Francie, USA
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku