Konec legrácek. Co mohou udělat dva torpédoborce USA se syrskou armádou

Bojové lodě amerického námořnictva Donald Cook a Porter se přiblížily ke břehům Sýrie přesně rok po útoku na leteckou základnu Shajrát. Stejně jako v dubnu 2017 byly důvodem pro zvýšení vojenské přítomnosti v regionu nepotvrzené zprávy o používání chemických zbraní Damaškem, tentokrát ve Východní Ghútě.

Americký tisk spojuje vyslání torpédoborců s příslibem Donalda Trumpa do dvou dnů rozhodnout jak potrestat Asadův režim. O tom, čeho je schopná lodní skupina zaměřená na syrské pobřeží ctěte v materiálu Sputniku.

Výběr cíle

Torpédoborec čtvrté generace Donald Cook a Porter spolu nesou až 120 střel s plochou dráhou letu Tomahawk s rozsahem více než dva tisíce kilometrů. To znamená, že v dosahu amerických lodí je celé syrské území. Nicméně stále není jasné, kde mohou zaútočit, pokud Trump vybere silový scénář. Expert Centra pro novou americkou bezpečnost Nicholas Geras na stránkách Foreign Policy tvrdí, že bude několik cílů. Podle něj loňské americké raketové útoky na leteckou základnu Shajrát nedosáhly plánovaných výsledků. Letouny syrské armády vzlétly už několik hodin po útoku.

Připomeňme si situaci, kdy torpédoborce Porter a Ross vypustily 59 Tomahawků. Jak oznámilo ministerstvo obrany Ruska, letecké základny dosáhlo pouze 23 z nich. Takový výkon je opravdu bezvýznamný. Rakety v hodnotě zhruba dvou milionů dolarů zničily asi šest starých stíhaček třetí generace MiG-23, skladiště hmotného a technického majetku, vzdělávací budovy, jídelny a radarové stanice. Přistávací dráhy nebyly poškozeny, což umožnilo co nejdříve přivést letiště do pořádku.

„Aby bylo možné Bašáru Asadovi způsobit značné škody a poskytnout dostatečný signál Trumpovy představy, Spojené státy budou muset zaútočit na další cíle. Vojenská schopnost syrské armády bude tedy podlomena," shrnuje Geras.

Za povšimnutí stojí, že v roce 2011 měli Američané a Britové 124 raket Tomahawk, aby téměř úplně zničili systém protivzdušné obrany Muammara Kaddáfího. Avšak převážná většina protiletadlových raketových systémů libyjských leteckých sil představovala zastaralé sovětské komplexy. Existuje mnoho důvodů předpokládat, že se tento úspěch opakovat v Sýrii nepodaří.

Dokonce i dnes, po sedmi letech občanské války, letadlová obrana této země zůstává jednou z nejsilnějších v regionu. Syrská armáda má stovky protiraketových systémů a protiletadlových komplexů, včetně moderního Buk-M2, Pancir-C1a S-125 a Pečora-2M. Skutečnost, že méně než polovina Tomahawků nedosáhla Shajrátu napřímo, potvrzuje účinnost akce syrských protiletadlových střelců. Naposledy potvrdili svou kvalitu v noci 9. dubna, když sestřelili pět z osmi izraelských raket v nebi nad letištěm T-4 u Palmýry.

Raketová matematika

Zatím není jasné, do jaké míry jsou Spojené státy připraveny vstoupit do boje, pokud se rozhodnou zahájit vojenský útok proti Sýrii. 120 raket Tomahawk zjevně nestačí k tomu, aby vážně omezili bojovou kapacitu syrské arabské armády a zbavili ji možnosti provádět rozsáhlé útočné operace. Ve Středozemním moři se v současné době nenachází žádná letadlová základna ani skupina výsadkových sil pod vedením univerzální útočné lodi. Iwodžima se nachází v oblasti odpovědnosti 5. flotily v Perském zálivu.

Rychle posílit vojenskou přítomnost u pobřeží Sýrie prostě není možný. Nicméně je známo, že americká jaderná ponorka se střelami s plochou dráhou letu USS Florida, která se účastnila libyjské operace, často navštěvuje Středozemní moře. Ona sama nese na palubě 154 Tomahawků a v útočných schopnostech překonává torpédoborce Donald Cook a Porter dohromady. Proto celkový počet střel s plochou dráhou letu mimo pobřeží Sýrie může dosáhnout 274. Pro srovnání, v roce 1991 Američanům stačilo 288 Tomahawků, aby paralyzovali systém protivzdušné obrany a vojenskou kontrolu nad Irákem během operace Desert Storm.

Raketový útok může být také podporován americkým letectvem umístěným v oblasti. Ve vzduchu je větší prostor pro manévrování než na moři. Jejich největší základny jsou rozmístěny na severu Sýrie, v oblastech pod kontrolou kurdských útvarů. А to včetně letiště v blízkosti města Cobán na severu provincie Aleppo a základny Rumejlan v severovýchodních Hasakahe, přes kterou Američané zásobují Syrské demokratické síly zbraněmi, střelami, zdravotnickými potřebami a dalším vybavením. Obě letiště jsou schopné přijmout taktická letadla. Navíc americké letectvo aktivně využívá tureckou leteckou základnu Incirlik na severovýchodním pobřeží Středozemního moře.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce.