Jedním z nejpopulárnějších mýtů je názor, že Slované jsou mírumilovná etnolingvistická skupina. Vyvrátit to není těžké. Stačí se podívat na oblast osídlení Slovanů. Slované jsou největší etnickou a jazykovou komunitou v Evropě. Dobytí území se v dějinách zřídkakdy provádí mírovým způsobem a diplomatickou cestou. O nové území se muselo bojovat a Slované v celé své historii ukazovali pozoruhodnou odhodlanost.
Již v 1. tisíciletí naší doby Slované téměř úplně obsadili bývalé evropské provincie Východořímské říše a vytvořili na nich své vlastní nezávislé státy. Některé z nich existují dodnes.Důležitým důkazem bojeschopnosti Slovanů je skutečnost, že vojenská elita Osmanské říše, Janičáři, se rekrutovali z křesťanů, kteří žili převážně v Řecku, Albánii a Maďarsku.
Všichni Slované jsou modroocí a světlovlasí
Mylnou představou je také myšlenka, že všichni Slované jsou modroocí a světlovlasí. Toto stanovisko se vyskytuje mezi radikálními příznivci čistoty slovanské krve.
Ve skutečnosti je mezi jižními Slovany tmavá barva vlasů a očí rozšířeným jevem.
Některé etnické skupiny, jako jsou Pomaci, se svými fenotypy vůbec nevztahují k učebnicovým Slovanům, ačkoli mluví slovanským jazykem.
„Slované" a „slave" jsou kořenová slova
Až dosud mezi západními historiky existuje názor, že slovo „Slované" a slovo „slave" (otrok) mají jeden kořen. Tato hypotéza není nová a na západě byla populární v 18. — 19. století.
Tento názor je založen na myšlence, že Slované byli jako jeden z nejpočetnějších evropských národů často předmětem obchodování s otroky.
Slované před hlaholicí a kyrilicí neměli psaný jazyk
Názor, že Slované neměli před cyrilicí a hlaholicí písemný jazyk, je nyní zpochybňován. Historik Lev Prozorov jako doklad o existenci předcyrilického psaní píše, že v dohodě Prorockého Olega s Byzancí je fragment o následcích smrti ruského obchodníka v Konstantinopolu — pokud obchodník zemře, měl by „se vypořádat s jeho majetkem, jak napsal ve své vůli". Nepřímo je dostupnost písemného jazyka potvrzena i archeologickými vykopávkami v Novgorodu.
Byly nalezeny psací pruty, kterými se psalo na hlíně, sádře nebo dřevě. Tyto psací potřeby pocházejí z poloviny desátého století. Stejné nálezy byly objeveny ve Smolensku, Gnědzově a dalších místech.
Dnes je obtížné spolehlivě říci, jak toto písmo vypadalo. Někteří historici píšou o sylabickém a slovanském runovém písmu. Německý historik Konrad Samuel Schurzfleisch ve své disertaci v roce 1670 psal o školách německých Slovanů, kde se děti naučily runy. Jako důkaz cituje vzorek slovanské runové abecedy, které byly podobné dánským runám ze 13. — 16. století.
Kliknutím na tlačítko „Přidat“ vyjadřujete výslovný souhlas se zpracováním údajů na vašem účtu Facebook, abyste mohli pomocí tohoto účtu komentovat zprávy na našem webu. S podrobným popisem zpracování údajů se můžete seznámit v Zásadách ochrany osobních údajů.
Souhlas můžete zrušit smazáním všech vašich komentářů.
Všechny komentáře
Ukázat méně komentářů (0)
Odpovědět(Ukázat komentářSkrýt komentář)