07:44 19. září 2018
Kuchař pepří jídlo

Jíst a netloustnout: V čem nám lhali dietologové

© Depositphotos /
Svět
Získat krátkou URL
3622

Během několika posledních let otřásají světem diet skandály a odhalení. Ukázalo se, že nám po celá léta lhali.

Všichni víme, co to je zdravé jídlo

Nic tučného, nic sladkého, smaženého ani uzeného. Na straně dobra je zelenina, naklíčené obilí, bílé vařené dietní maso, kousek ryby na páře, odtučněný tvaroh. Na straně zla je všechno ostatní. Káva = jed, víno = jed, čaj = jed, za cukr budou brzy zavírat do vězení a smetanové máslo na stole slušného zdravého člověka uvidíme daleko vzácněji než tančícího skřítka.

Od šedesátých let se trend zdravého stravování založený na těchto zásadách začal šířit po planetě. Jeho první adepti žili převážně v USA, kde také vyšla absolutní většina prací věnovaných hroznému nebezpečí, které na nás čeká ve vejcích, smetaně a sádle. Tyto práce byly založeny doslova na desítce výzkumů, v nichž byly více či méně přesvědčivě uváděny statistické údaje o zdravotním stavu „tukožroutů" a „dietářů". Tukožrouti byli vždy tlustší, více nemocní a nešťastnější.

A kolo se začalo točit. Výroba odtučněných výrobků nabyla kolosálních rozměrů. Dnes je možné koupit dokonce odtučněnou čokoládu a anglickou slaninu. Zodpovědné hospodyně pečlivě pročítají kilometry textu na plechovkách a krabičkách ve snaze ochránit svou rodinu před tučným zlem. Kuřecími stehýnky zaplavily USA celou planetu, protože mnozí Američané zásadně nevzali do úst červené maso a jedli výlučně kuřecí prsíčka. Chovatelé se předháněli v tom, kdo vykříží nejhubenější krávy a nejtenčí prasata. Ze školních svačin, nemocničních a studentských jídelníčků mizely živočišné tuky a byly nahrazovány uhlohydráty. Restaurace národních kuchyní byly pokutovány za překročení obsahu tuku v jídlech.

Tučné nebude

První generaci, která poznávala kouzlo zdravé stravy od kojeneckého věku, je teď kolem padesáti let. Tito chudáci, kteří od dětství polykali odtučněný jogurt místo smetanové zmrzliny a upřímně si mysleli, že přirozená barva mléka je světloučce modrá, se asi cítili velmi podvedenými, když v roce 2014 uviděli obálku časopisu Time s výzvou: „Jezte maso! Vědci, kteří považovali tuk za škodlivý, se mýlili." A v únoru 2015 Národní ústav stravování (USA) oficiálně oznámil: předcházející mnohaletá doporučování snižovat obsah tuků a červeného masa ve stravě byla založena na výsledcích velmi malého počtu výzkumů, které byly i nesprávně prováděny. Rozsáhlý mnohaletý výzkum zdraví lidí z různých zemí potvrdil: fanoušci odtučněných produktů mají celkově horší zdraví než ti, kteří se neomezovali ani v tucích ani v červeném mase. A co je nejzajímavější, měli vyšší váhu, protože jak doplňovali chybějící kalorie škrobovou zeleninou, sladkým ovocem a dalšími sacharidy, lidé se po mnoho let značně přejídali. Současní vědci se domnívají, že epidemie dětské obezity v USA je rovněž spojena s nedostatkem tuků ve školních obědech a svačinách a také v dětské stravě. Do školního jídelníčku začalo být rychle doplňováno plnotučné mléko, kuřecí stehýnka a smetanové máslo.

Za první vlnou odhalení následovala druhá: Švédové jsou teď přesvědčováni, aby jedli tučné ryby a sádlo a omezili obiloviny. Odborníci z Dublinské univerzity dokládají, že tvrdé sýry s vysokým obsahem tuku jsou nejdůležitější potravinou v boji proti cukrovce a obezitě, a přikládají přesvědčivou statistiku. Skotští vědci trvají na tom, že je třeba jíst vejce a kakaové máslo….

Ale jelikož světová dietologická myšlenka nemůže žít bez hlavního nepřítele, je teď za něj prohlášen cukr — nejrychlejší a nejhorší sacharid na světě, který z nás dělá oteklé zpomalené diabetiky a z našich dětí bláznivá zlobivá monstra.

Každý den zvídavá vědecká myšlenka přináší nové informace, někdy přeškrtávající vše, co jsme věděli o jídle dříve, někdy doplňuje naše zmatené znalosti zcela neuvěřitelnými skutečnostmi. Dietologové nás přesvědčují, abychom nejedli baklažány o půlnoci a vzápětí nám doporučují sníst minimálně pět zralých ananasů týdně — zkrátka zmatek vládne ve světě dietologie.

Svět nyní hledá ideální druh lidské stravy.

A co vůbec jí člověk?

Je to divné, ale tato jednoduchá otázka i nadále zůstává bez jednoznačné odpovědi. Mezi zcela důstojnými vědci jsou zastánci myšlenky, že člověk je ve skutečnosti vegetarián a maso začal jíst během nástupu doby ledové a od té doby se zkazil a zdivočel. Rozšířenější je názor, že člověk je od přírody lovec, naši předci se živili hlavně mamuty, a proto je pro nás normální držet dlouho půst (když mamauti nejsou) a pak se přejídat (když se podařilo ulovit mamuta).

Ozývají se skromné hlasy některých archeologů, že ani v podstatě ani v mladém paleolitu se zbraně našich předků nehodily k lovu něčeho podstatně většího než je prase.
Biologie člověka také ponechává mnoho prostoru pro představy. Naše zuby se dobře hodí ke zpracovávání nepříliš hrubé rostlinné stravy. Máme kly typické pro šelmy, ale malé. Naše střeva nejsou příliš dlouhá ani příliš krátká, to znamená, že opět nevidíme specializaci na rostlinnou nebo živočišnou stravu.

Dítě se neustále natahuje ke všem neznámým předmětům a první, co s nimi udělá — strčí si je do pusy. Lízat, ocucávat a okusovat okolní realitu, sbírat, oslintávat a očichávat kaménky, papírky, oharky — to jsou hlavní činnosti maličkého dítěte.

Pokud však budeme pozorovat jiná mláďata, uvidíme, že takové chování je celkově dost zvláštní. Kotě nic nelíže a máloco okousává. Je to dravec, ví, co je k jídlu a co ne. Štěně je více podobné dítěti, ale dlouho sedět a zkoumat jazykem oblázek nebude. Líbí se mu něco dohonit, chytit, kousat, rychle sežrat něco zkaženého v odpadcích a hryzat tvrdé předměty — je to šelma se specializací mrchožrouta, ačkoliv může být i všežravec.

Pokud chceme uvidět zvířecí mládě, které se chová jako dítě, musíme se podívat na mládě mývala nebo vrány. Tato tři „mláďata" se budou chovat prakticky stejně — lézt do všech koutů a nádob, šikovnými prstíky nebo zobákem cupovat obsah šuplíků a tašek a zkoušet všechno sníst.

Protože před námi je všežravý sběratel, ideálně přizpůsobený k tomu, aby se neustále živil tou nejpestřejší stravou. Dostatečně čerstvými mršinami, kořínky, šťavnatými stébly, plody a ořechy, neostražitou žábou — vším, co jeho zkušený citlivý jazyk bude považovat za „chutné". A je velmi pravděpodobné, že naši nejdávnější předci jedli červíky mnohem častěji než mamuty nebo prasata a právě díky červům (a také hlemýžďům, měkkýšům a švábům) neměli nedostatek bílkovin a vysoce kalorické stravy.

Více:

Zdravotní paradox: vědci zjistili, kdy je nadváha výhra pro zdraví
Vědci zjistili, proč je ponocování nebezpečné pro naše zdraví
6 nejužitečnějších ořechů, které pro zdraví stojí za to jíst každý den
Zjistila se neočekávaná zdravotní výhoda každodenní skleničky červeného vína
Tajemství zdraví: experti zjistili, kolik vody má člověk pít denně
Štítky:
dieta, jídlo, zdraví
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku