16:30 26. září 2018
Pohled na Peking

Peking se chystá k válce s USA. Radikálně se zvýšilo riziko

© AP Photo / Vincent Thian
Svět
Získat krátkou URL
Ivan Danilov
91184

Japonská zpravodajská agentura Kyodo News zveřejnila interní dokument Centrální armádní komise ČLR, který jasně popisuje strategii boje proti USA, která podle autorů „překoná“ oslabujícího světového hegemona, a v případě potřeby „ukončí konflikt a vyhraje válku“ s tímto hegemonem.

Pokud obsah strategie, která unikla do světových medií, skutečně odráží vizi čínského vedení, pak nás v blízké budoucnosti čeká radikální nárůst rizika vojenského střetu mezi USA a ČLR.

Vše spočívá v tom, že pekingští stratégové nemají v plánu pouze bránit Čínu, ale také předložit výzvu americké nadvládě na moři, která jim v případě potřeby dovolí „přitlačit oponenty ke zdi" kontrolou námořních obchodních cest.

Je obtížné, až téměř nemožné si představit, že americké vedení (bez ohledu na stranickou příslušnost a ideologickou orientaci) umožní Číně realizovat takový plán bez ostrého odporu ze strany americké státní administrativy a armády.

Kyodo News a Japan Times uvádějí klíčové body dokumentu, které poukazují na to, že Čína se chystá rozšířit svou vojenskou přítomnost a vliv daleko od svých hranic.

„V jedné z kapitol dokumentu je uvedeno, že Lidová osvobozenecká armáda Číny dříve soustředila svůj vojenský výcvik na obranu pobřeží a v nové éře musí armáda navíc posílit své schopnosti na souši, na moři a ve vzduchu, aby rozšířila působnost mimo tradiční zónu působnosti.

„Kvůli tomu, jak odkrýváme a rozšiřujeme naše národní zájmy mimo hranice, zoufale potřebujeme komplexní ochranu naší bezpečnosti po celém světě."

Dokument zdůrazňuje bezpodmínečnou potřebu toho, aby byla armáda plně podřízena příkazům lídra Xi Jingpinga a díky tomu západní komentátoři pevně věří v to, že čínský vůdce přispěl rozhodujícími kroky k novému cíli čínských ozbrojených sil.

Je velmi pravděpodobné, že ve Washingtonu budou tyto změny v působení Číňanů vnímány jako odraz americké výjimečnosti, protože do nedávné doby pouze Spojené státy prohlašovaly, že „zeměkoule" se nachází pod vlivem jejich národních zájmů, které je Washington připraven bránit a rozšiřovat použitím vojenské síly. Nemusí to však znamenat, že pekingští stratégové měli na mysli, že by měla Čína kopírovat americký přístup, ale vzhledem k poměrně silné anti-čínské politice Trumpa je nepravděpodobné, že budou věřit verzi, že Čína chce ve skutečnosti konfrontaci s USA v klíčových lokalitách po celém světě.

Strach z čínské expanze je důležitým prvkem amerického vojensko-politického myšlení, i když to není tak nápadné na pozadí protiruské hysterie. Když američtí generálové čtou v (údajném) dokumentu Centrální armádní komise Číny, že reforma armády napomůže „efektivněji zvládnout krizi, zabránit konfliktu, vyhrát válku a chránit expanzi národních strategických zájmů", je pravděpodobné, že si vzpomenou na poměrně nedávné slyšení v Kongresu USA, na kterém se diskutovalo o „čínské hrozbě". Časopis Newsweek poté zveřejnil článek s názvem Čínská vojenská expanze a globální [vojenská] výstavba mi nedovolí v noci spát, říká ministr vojenského námořnictva.

Ve skandálním Čínském dokumentu, který je v současné době projednáván v japonských a západních médiích, je jeden důležitý detail, který na jedné straně dobře odráží čínskou mentalitu, a na druhé straně naznačuje, že pekingští experti se velmi dobře snažili pochopit západní logiku. V dokumentu je uvedeno, že právě rozvoj armády, která je schopná opravdu globálních vojenských operací, umožní Číně, aby se vyhnula tzv. „Thúkydidově pasti". Tento termín byl představen profesorem z Harvardské univerzity, politologem a expertem teorie příjímání rozhodnutí a bývalým ministrem obrany, Grahamem Tilletem Andersonem mladším. Stručně řečeno, podstatou této teorie je: jakmile potenciální hegemon sílí, aktuální hegemon z něj má strach a tento strach vyústí v nevyhnutelnou válku mezi stávajícím a potenciálním hegemonem. Prvním příkladem této teorie je válka Sparty a Atén, o jejíž nevyhnutelnosti napsal Thúkydides.

Autoři čínské strategie trvají na tom, že radikální rozšíření celosvětových schopností čínské armády pomůže „vyhnout se válce mezi rostoucí mocností a existujícím hegemonem". Existuje riziko, že tento odhad je příliš optimistický. Pokoušet se dramaticky rozšířit globální schopnosti čínské armády může vyprovokovat Washington k více agresivním a velmi radikálním opatřením, které se nemusí týkat pouze ekonomického nebo diplomatického tlaku. Navíc vzniká pocit, že bez ohledu na čistě pragmatickou rétoriku Trumpa, která naznačuje ekonomickou motivaci obchodní války s Čínou, není ve skutečnosti pro Washington cílem vyrovnání obchodní bilance. Pokud si připomeneme slova ministra vojenského námořnictva Richarda Spencera o „využití kapitálu jako zbraň", je logické předpokládat, že obchodní (a případně sankční) válka bude pokračovat ne do té doby, až se vyrovná obchodní bilance, ale až dojde k eliminaci „hrozivých čínských zbraní".

Pokud je to správné posouzení, pak nastávají dvě důležité otázky.

Zaprvé. Jak moc času potřebuje Washington na to, aby pochopil, že obchodní válka a sankce mu nepomůžou k dosažení toho, co chce?

Zadruhé: co bude vláda Trumpa dělat po vyčerpání ekonomických metod?

Skutečnost, že americké válečné lodě se nyní nachází v Taiwanské úžině, a na Taiwan brzy dorazí první skupiny amerických námořních vojáků, pravděpodobně naznačuje tomu, kde a jak Spojené státy budou hájit svůj nárok na globální hegemonii.

Více:

Čínské banky se zbavují amerického dolaru. Snaží se posílit vlastní měnu
USA obvinily Rusko a Čínu z pokusu rozštěpit Západ
Trump přichystal novou ránu v obchodní válce s Čínou, tvrdí média
Štítky:
strategie, budoucnost, válka, Japonsko, USA, Čína
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku