Šance na dlouhý život. V USA vyvinuli lék, který odstraňuje z organismu stárnoucí buňky

Molekulární biologové v USA vyvinuli lék, který výběrově ničí stárnoucí buňky v organismech živočichů a prodlužuje jim život přibližně o jednu třetinu. První výsledky výzkumů byly zveřejněny v časopise Nature Medicine.

„To je úžasný objev. Výzkum jasně poukazuje na to, že léky senolytiky mohou bojovat s následky stárnutí, alespoň v organismech myší. Teď musíme provést dodatečné pokusy, abychom pochopili, jak bezpečné jsou podobné látky pro člověka," prohlásil Felipe Sierra, biolog z Národního ústavu stárnutí v americké Bethesdě.

Buňky embrya a embryonální kmenové buňky jsou z hlediska biologie fakticky nesmrtelné — mohou žít prakticky neomezenou dobu v adekvátním životním prostředí, a dělit se nekonečně dlouho. Přitom buňky těla dospělého člověka ztrácejí postupně schopnost dělení po 40 až 50 cyklech a vstupují do fáze stárnutí.

Před dvěma lety experimentovali biologové z kliniky Mayo v Rochesteru s myšmi, do jejichž DNA byl zabudován zvláštní systém, který vědcům umožňoval podobné buňky výběrově zabíjet. Jejich zničení prodloužilo život myší o jednu třetinu a chránilo je před mnoha nemocemi pokročilého věku, včetně chátrání svalů.

Úspěšné řešení tohoto úkolu přivedlo Jamese Kirklanda a jeho kolegy v klinice Mayo na myšlenku, jak by bylo možné dosáhnout podobného výsledku bez zasahování do činnosti DNA. Vědci zahájili experimenty na hlodavcích, jimž zaváděli kultury zestárlých buněk.

Když se u myší objevily první fyzické příznaky předčasného stárnutí, zavedli jim biologové směs dvou látek — dasatinibu, léku proti leukémii, a quercitinu, jedné ze složek hořké chuti cibule a červených rostlinných pigmentů. Jak ukázaly předběžné zkoušky na kulturách tkání ve zkumavkách, tak první látka ničí zestárlé buňky a druhá snižuje úroveň zanícení spojeného s účinkem dasatinibu.

Pokusy ukázaly, že dokonce i menší dávky těchto léků znatelně omlazovaly hlodavce a vracely jim pohyblivost, která je vlastní mladým myším. Když biologové dosáhli tohoto úspěchu, ověřili, co se stane, když bude tato směs, kterou označili za senolytik, čili „rozpouštědlo stáří", zavedena do organismu normálních myší.

Jak se ukázalo, i v tomto případě byl účinek příznivý. Starší myši, které „braly" dasatinib a quercitin, žily o 36 % déle než jejich soukmenovci z kontrolní skupiny. Přitom se pravděpodobnost jejich smrti snížila o 65 %, což svědčí o tom, že senolytiky nejenže likvidují vnější projevy stárnutí a umožňují hlodavcům aktivní pohyb, ale i reálně prodlužují život.

Jak podotýkají vědci, obě tyto sloučeniny se už dávno používají v lékařské praxi jako barviva a potravinové doplňky. Dává to naději na to, že senolytiky mohou být brzy zavedeny do lékařské praxe a nebudou přitom pro pacienty příliš drahé.