Čínu a Německo pojí skutečnost, že oba státy mnohem více do USA vyvážejí, než importují. Prezident Trump nejednou mluvil o nutnosti likvidace obchodní nerovnováhy, načež Bílý dům nakonec zavedl omezovací cla. V důsledku toho přijde jen Čína o 34 miliardy dolarů.
Peking v posledních desetiletích aktivně investoval do hospodářství východní Evropy a má podporu místních úřadů. Dnes je třeba prolomit ledy ve vztazích se západní Evropou, kde se mnozí dívají na Čínu s obavami a podezírají ji ze záměru skoupení strategických aktiv Evropské unie.
Diplomatická cesta Li Kche-čchianga přispěla ke sblížení zemí, kterých se dotkl Trumpův kurs. Následovala vzájemná přátelská gesta. „Snížíme tarify na dovoz zboží do Číny," řekl Li Kche-čchiang na summitu v Sofii.
Peking hledá přítele
Po protekcionistických opatřeních Washingtonu se Čína obrátila pro pomoc na Evropskou unii. Peking se snaží dokázat, že je možná nejen taktická aliance, ale také něco závažnější. Když Američani vystoupili z Pařížské dohody o klimatu, posílili v Číně boj s globálním oteplením. V této otázce mají Číňané a Evropané naprostou shodu.
Mají také shodný názor na obchod. Premiér Li vyslovil na návštěvě v Berlíně společný názor, čínský a evropský: „Volný obchod má význam pro obě strany a pro celou světovou ekonomiku." Angela Merkelová s ním souhlasila: „Chceme společně uhájit pravidla Světové obchodní organizace."A nakonec třetí faktor sblížení. Vztah k EU. Média se již dříve dozvěděla, že Trump navrhl francouzskému prezidentu Emmanuelu Macronovi vystoupení jeho země z EU výměnou za výhodnější smlouvy s USA. V Pekingu vyslovili politickou podporu EU jako projektu. Čína doufá, že EU bude jednotným a prosperujícím partnerem, protože je to výhodné oběma stranám.
Ne všichni se chtějí přátelit s Čínou
Ale nikoli všichni v EU jsou ochotni nabídnout ruku Číně. Některé státy zpochybňují dobrou vůli Pekingu.
„V Německu se obávají, že Čína, která má obrovské finanční prostředky, začne skupovat strategicky důležité ekonomické objekty. V EU platí neveřejné pravidlo — prodávat skutečně cenná aktiva pouze Evropanům. Peking to cítí a pokouší se manévrovat. Jde zadním vchodem a investuje do problémových zemí na východě EU. Zdejší elity natolik potřebují peníze, že se na to dívají skrz prsty. Avšak v Berlíně je všechno jinak," vysvětlil Sputniku německý politolog Alexander Rahr.
Náměstek ředitele Ústavu politických technologií Alexej Makarkin soudí, že se SRN a ČLR navzájem ekonomicky doplňují, avšak jsou velmi vzdálené z politického a mentálního hlediska. „Čína se zaměřuje na výrobu masové produkce, Německo na zboží prvotřídní, ale kusové. A z tohoto hlediska mají zájem o spolupráci. Oba státy potřebují zachování prostoru volného obchodu. Nicméně jsou vyhlídky na sblížení dost nejasné," míní expert. Podle jeho názoru čeká Čínu a Německo obhajoba svých práv přes struktury WTO.
Kliknutím na tlačítko „Přidat“ vyjadřujete výslovný souhlas se zpracováním údajů na vašem účtu Facebook, abyste mohli pomocí tohoto účtu komentovat zprávy na našem webu. S podrobným popisem zpracování údajů se můžete seznámit v Zásadách ochrany osobních údajů.
Souhlas můžete zrušit smazáním všech vašich komentářů.
Všechny komentáře
Ukázat méně komentářů (0)
Odpovědět(Ukázat komentářSkrýt komentář)