Americká vláda je znepokojena stávající situací a domnívá se, že takový stav věcí může ohrožovat národní bezpečnost země. Avšak experti nevylučují, že se zavedení cla negativně projeví na jaderné energetice USA a podryje její konkurenceschopnost.
Dnes podíl jaderné energetiky v celkové spotřebě energie USA tvoří kolem 20 %. V Rusku tento ukazatel činí 19 %.
Při tom USA drží 4. příčku na světě, co se týče prozkoumaných zásob uranu. Na tento stát připadá kolem sedmi procent z celosvětových zdrojů uranové rudy. Ale největší naleziště uranu se nacházejí v Kazachstánu a Austrálii — 17 a 24 % z globálních zásob.
Bílý dům zareagoval na stížnosti amerických společností, které se zabývají těžbou uranu. Americký ministr obchodu Wilbur Ross oznámil, že se vláda brzo definitivně rozhodne ohledně omezení dovozu uranu.
Megawatty a megasmlouvy
Poprvé se Moskva dohodla na dodávkách uranové produkce do USA ještě v roce 1986. Zvláštní úlohu na dovozu hrál známý obchod Megatuny do megawattů, který strany podepsaly v roce 1993. Podle jeho podmínek bylo 500 tun vysoce obohaceného zbrojního uranu přepracováno na máloobohacené jaderné palivo, které pak bylo dodáno za nevysokou cenu pro potřeby amerických jaderných elektráren.
Nakup Rosatomem 100procentního balíku akcií Uranium One v roce 2013 je předmětem zvláštní nespokojenosti dnešní administrativy. Do aktiv společnosti patří práva na rozpracování nalezišť v Kazachstánu, Tanzanii a samotných USA.
Rosatom získal kontrolu nad dvaceti procenty celkové těžby uranu v USA. Informoval o tom v roce 2013 Sergej Kirijenko, který byl tehdy v čele ruské korporace.
„Pokud budeme tento uran potřebovat, jsme schopni ho použít kdykoliv," dodal Kirijenko.
Na pozadí ochlazení americko-ruských vztahů v roce 2014 se početná západní média obávala, že Moskva omezí dodávky uranu do USA. Avšak ruská strana taková opatření nezavedla.
V září loňského roku Federální komise USA pro obchod ve svém přehledu sdělila, že se Washingtonu hodí platný systém dodávek uranu z Ruska. Stojí za zmínku, že antidumpingové vyšetřování vůči Moskvě bylo zahájeno už v roce 1991, ale již v roce 1992 bylo pozastaveno. V roce 2008 americká vláda stanovila pro ruský uran kvótu ve výši 20 % z celkového objemu potřeb amerických jaderných elektráren s platností do roku 2020.
Útok do vlastních řad
Ostatně pokud Washington zavede cla na dodávky uranu, můžou zasáhnout všechny exportéry, nejen Rusko. Tolik radikální protekcionismus může mít opačný efekt, varují experti.
Společnosti, které obsluhují jaderné elektrárny, se již teď obávají růstu cen uranu. Pokud monopolní výhodu získají americké společnosti, které těží uran, mohou vstoupit do kartelové dohody. Podle analytiků budou v tomto případě vnitřní ceny uranu o hodně vyšší než průměr ve světě. Jde o to, že vlastní náklady na těžbu uranu v USA jsou vyšší, než v řadě jiných zemí. Například docela zjevně komplikuje práci společností striktní ekologická legislativa.
Dohoda Megatuny do megawattů se stala dalším úderem pro odvětví těžby uranu, domnívají se experti. Americký trh se naplnil velkými objemy uranové produkce, což ve výsledku zabrzdilo vlastní výrobu a technologie. Pro výrobce Spojených států bylo těžké konkurovat za takových podmínek. Přičemž v zahraničních dodávkách dominoval obohacovaný uran, vlastní kapacity pro obohacování surovin v zemi se rozvíjely docela špatně. Dnes se obohacováním uranu pro americké jaderné elektrárny zabývá divize evropské společnosti URENCO Group.
Pokud se Bílý dům nicméně rozhodne zavést cla, podle názorů expertů to vážně poškodí americkou jadernou energetiku a vytvoří problémy obchodním společnostem.
Všechny komentáře
Ukázat méně komentářů (0)
Odpovědět(Ukázat komentářSkrýt komentář)