20:45 16. listopadu 2018
Šimpanze bonobo (Pan paniscus)

Takoví normální zabijáci: Zvířata, která ráda zabíjí

© Foto : Zanna Clay/Lui Kotale Bonobo Project
Svět
Získat krátkou URL
3222

Bojovnost není charakteristickým znakem pouze pro lidi. Útoky, napadení, osobité bojové umění – to vše zná nejen člověk, ale i hmyz, ptáci či savci. Ke konfliktům dochází zejména kvůli samičkám, zásobám či území. Na Sputniku se můžete dočíst o těch nejkrutějších agresorech ze světa zvířat.

Hmyz jako pracanti

Mravenci jsou známí jako odvážní bojovníci a nemilosrdní lupiči. Zejména kvůli velké konkurenci, co se zásob a jídla týče, napadá tento hmyz své sousedy a ničí jejich domovy, obzvláště pokud jsou jejich kolonie umístěny blízko sebe. Dochází i k mezidruhovým konfliktům.

Při boji mravenci koušou, štípou a používají skutečné chemické zbraně, přičemž nehovoříme pouze o feromonech. Malajsijský mravenec Camponotus cylindricus by se dal považovat za sebevražedného atentátníka. Pokud pocítí nebezpečí, jeho svaly se zkrátí a on se doslova roztříští na kusy. Vše okolo přitom potřísní lepkavou hmotou, která obsahuje acetofenon a další chemické látky, které paralyzují nepřítele.

Nejlepší obranou je útok

Vzhledem k vysoké konkurenci na území napadají vrány americké (Corvus brachyrhynchos) a vrány severozápadní (Corvus caurinus) své předchůdce — klasické vrány (Corvus Corvus), které je svou velikostí zkrátka přerostly.

Poté, co odborníci z Univerzity Britské Kolumbie a Cornellovy laboratoře ornitologie analyzovali asi 2014 případů různých konfliktů mezi vránami, dospěli k závěru, že agresory v těchto sporech jsou téměř pokaždé (v 97 % případů) americké a severozápadní vrány menšího vzrůstu. Z těchto bojů velmi často vyšli jako vítězové (v 81%).

Nejčastěji k takovým potyčkám dochází v období aktivního hnízdění, tedy od března až do května. Klasické vrány jsou známé jako kleptoparaziti. Parazitují na cizích hnízdech, zejména na hnízdech amerických a severozápadních vran. Potenciální oběti se rozhodly, že nebudou jen tak sedět a přijaly preventivní opatření.

Delfíní mafie

Delfíni mezi sebou dokáží komunikovat pomocí speciálních zvukových signálů, koordinovat akci při kolektivním lovu ryb a při hledání kořisti dokonce vysílají zvědy. Většinou mají mezi sebou skupinky těchto mořských savců neutrální vztahy, někdy ale delfíni uzavírají spojenectví, aby se dokázali chránit. Mladí samci se občas přidávají do „gangů mladistvých", které pak ostatním nahání strach.

Když vědci na australském pobřeží zkoumali druh delfína skákavého, zjistili, že v období rozmnožování tito savci vytváří skupinky, čítající zhruba od 4 do 14 jedinců, a útočí na ostatní, aby získali samice. Někdy jsou tyto bitvy opravdu kruté a ti, co prohrají, musí utéct, aby se zachránili.

Tyto „mladistvé gangy" nejvíce škodí samicím a mláďatům. Vědci nejednou zaznamenali, jak skupinky samců cíleně sledovaly osamělé delfíny nebo zabíjely mláďata tak, že je vyhazovaly do vzduchu.

Bojoví a ambiciózní šimpanzi

K těm nejkrutějším a nejpromyšlenějším mezidruhovým konfliktům dochází mezi různými společenstvími šimpanzů (Pan troglodytes). Opice žijící v poměrně suchých a chudých regionech Afriky se ale na rozdíl od opic, které žijí v tropických lesích, vzájemně nezabíjí.

Podle odborníků četnost vražd, které mají na svědomí opice v tropických oblastech, dosahuje odstrašujících hodnot: 1,1-1,4 na 100 zvířat ročně, což je 50-70x více, než v lidských komunitách ve střední a západní Africe.

Více:

Africká scéna: byla natočena rvačka dvou levhartů (VIDEO)
Lev políbil tlapu fence: Opravdový gentleman (VIDEO)
Vědci informovali o vytvoření hybrida člověka a šimpanze
Štítky:
mravenci, delfín, ptáci, opice, zvířata, svět
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku