17:32 13. listopadu 2018
Baku, Ázerbájdžán. Pobřeží Kaspického moře

V Kaspickém moři vzniknou základny třetích států? Vychytralá definice nové dohody

© Sputnik / Murad Orujov
Svět
Získat krátkou URL
9461

Zaražení do Úmluvy o právním statusu Kaspického moře bodu o nepřípustnosti založení vojenských základen třetích zemí na pobřeží nezaručuje 100% zákaz. Posiluje ovšem bezpečí v regionu. Jsou zapotřebí další jednání o řadě bodů úmluvy, prohlásil vedoucí institutu pro kaspickou spolupráci Sergej Michejev.

V kazachstánském městě Aktau proběhlo setkání lídrů Ruska, Ázerbájdžánu, Kazachstánu, Turkmenistánu a Íránu. Po jednání byla podepsána Úmluva o právním statusu Kaspického moře, nad kterou strany pracovaly 22 let.

Podle úmluvy bude plocha vodní hladiny Kaspického moře společná, ale dno i hlubiny se dělí sousedními zeměmi na úseky podle dohod na základě mezinárodního práva. Lodní doprava, rybolov, vědecké výzkumy a stavba plynovodů se budou realizovat podle pravidel, které určí země. Při realizaci velkých mořských projektů bude určitě brán v úvahu ekologický faktor.

Jedním ze základních bodů úmluvy je bod o nepřítomnosti na území Kaspického pobřeží vojenských sil třetích států. Dohoda také určuje, že žádný z pěti států nemůže poskytovat své území třetímu státu, který by chtěl moře využít na agresi proti jakékoliv zemi kaspické pětky.

„V této úmluvě jsou velmi nejasné definice — země jsou proti vytvoření cizích vojenských základen, které mohou být použity proti jednomu z pěti států. Z toho se dá dojít k závěru, že pro jiné účely je vytváření základen povoleno. Například jestli základna nebude použita proti jedné ze zemí kaspické pětky. Je to velmi mlživé a vychytralé, přesně řečeno," prohlásil Michejev.

Podle experta tento bod nechává východisko pro vytváření základen jinými státy, které nejsou hráči v kaspickém regionu.

„V dohodě není vidět 100% zákaz budování cizích vojenských základen. Myslím si, že tato otázka ještě bude posuzována. Stoprocentní právní záruky podle mého názoru v úmluvě nejsou," domnívá se Michejev.

Expert uvádí, že Írán by chtěl, aby byly tvrdší záruky toho, že na pobřeží Kaspického moře za žádných podmínek nevzniknou vojenské základny třetích zemí.

„Proč Írán vůbec souhlasil s tou variantou, zůstává tajemstvím. Možná proto, že se Írán ocitl ve složité situaci kvůli sankcím… Dlouhou dobu byla dohoda bržděná právě kvůli íránské pozici. Írán se ucházel o velký kousek na jihu Kaspického moře — chtěli 25 %, neuznávali 15mílové zóny. Tvrdě se toho drželi, i když chápali, že to nedostanou. Je to divné, že souhlasili s pobřežní zónou. Možná jsou tam nějaká zákulisní jednání," řekl expert.

Více:

Kazachstán vyloučil možnost rozmístění amerických vojenských základen na Kaspickém moři
Čeští podnikatelé mají bránu do Kaspického regionu otevřenou. Názor
Přízrak Kaspického moře: Rusko obnovuje těžké ekranoplány
Štítky:
Turkmenistán, Kaspické moře, Kazachstán, Ázerbájdžán, Írán, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku