„Jsou schopni zvládnout poměrně významný hospodářský růst, ale také během posledních několika let dokázali stabilizovat své emise," řekl Dabo Guan, profesor ekonomiky klimatických změn na Univerzitě východní Anglie v Británii.
Guan a jeho kolegové odhadují, že čínské emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů vrcholily v roce 2013 při zhruba 9,5 miliardách tun, píše Nature Geoscience. Čísla klesla na přibližně 9,2 miliardy tun v roce 2016, což byl poslední rok studia. Zatímco jiní pozorovatelé říkají, že je to nepatrná změna, každá tuna CO2, která není uvolněna, poskytovala více prostoru pro dýchání v celosvětovém boji o udržování globálních průměrných teplot v rozmezí 1,5 až 2 stupně Celsia (2,7 až 3,6 stupně F) v předindustriální době.„Netvrdím, že jde o výrazný pokles, ale je to stabilní," řekl Guan.
Kliknutím na tlačítko „Přidat“ vyjadřujete výslovný souhlas se zpracováním údajů na vašem účtu Facebook, abyste mohli pomocí tohoto účtu komentovat zprávy na našem webu. S podrobným popisem zpracování údajů se můžete seznámit v Zásadách ochrany osobních údajů.
Souhlas můžete zrušit smazáním všech vašich komentářů.
Všechny komentáře
Ukázat méně komentářů (0)
Odpovědět(Ukázat komentářSkrýt komentář)