00:02 13. prosince 2018
Vlajka EU

Spiegel: Evropská unie se hroutí a z obhájce demokracie se tak najednou stává problém

© REUTERS / Yves Herman
Svět
Získat krátkou URL
16803

Evropská unie se postupně rozpadá a její instituce se místo ochráncem demokracie staly problémem. Uvedl to německý historik Heinrich Winkler.

EU přestala být komunitou liberálních hodnot a v Evropě je stále obtížnější usilovat o jednomyslné rozhodnutí. Částečně za to může Německo a jeho migrační politika, vysvětluje Winkler na stránkách časopisu Der Spiegel.

Historik dále pokračuje, že Západ se hroutí a jeho základy se bortí. Pokud bychom podle autora článku měli přemýšleli nad výsledkem příštích voleb do Evropského parlamentu, které se uskuteční v květnu roku 2019, nenechalo by nás to spát. Podle jeho názoru bude brzy proevropská většina v parlamentu ve Štrasburku zažívat těžké časy. Protievropské a protestní strany totiž dost získají na váze. Podle Winklera je tak nepravděpodobné, že hlavní proevropský kandidát získá takové množství hlasů, aby se ucházel o funkci předsedy Evropské komise.

Pod vedením Jeana-Clauda Junckera přestala být Evropská komise ochráncem evropských dohod, tvrdí německý historik. Začala být vnímána jako „politická komise", která občas dost svévolně interpretuje smluvní podmínky. Zároveň se většina poslanců Evropského parlamentu rozhodla podpořit Komisi před euroskeptiky a prakticky tak na ni přestala dohlížet.

Heinrich Winkler považuje samotné evropské strany, existující téměř ve formě frakcí ve Štrasburském parlamentu, za poměrně zvláštní subjekty. Současně se skládají z mimořádně kontroverzních národních stran, jako je například strana Fidesz maďarského premiéra Orbána. Velká sdružení stran v EU navíc vykazují vzájemnou solidaritu, což může znehodnotit samotný koncept a zdiskreditovat důvěru vůči institucím, říká historik.

Demokratické opodstatnění Evropské unie by mělo být realizováno prostřednictvím národních parlamentů, tvrdí německý historik. Jejich práci na evropských záležitostech je snadnější koordinovat, ale nezabrání to rozporům mezi jednotlivými státy.

Samozřejmě si nemůžeme být jisti, že je Evropská rada schopná vždy rozhodovat v zájmu celé Evropy, pokračuje Winkler. V Evropské unii, která se skládá z 28, dříve z 27, zemí, je obtížné dosáhnout jednomyslného rozhodnutí. To je spojeno mimo jiné i s procesem proměny norem, který podporuje takové státy jako je Maďarsko, Polsko či Rumunsko. V krajním případě může být země zbavena volebního práva kvůli nedostatku demokracie, nicméně všechny ostatní státy EU by o tom měly rozhodnout jednomyslně. Maďarsko a Polsko se v této situaci již mohou spoléhat na vzájemnou podporu, uvádí se v článku.

Evropská unie, která dovoluje jednotlivým státům, aby zanedbávaly své normativními základy, už nemůže tvrdit, že je společenstvím hodnot, podotýká historik. S největší pravděpodobností se jedná spíše o jakousi situační alianci, která má za cíl rozvoj vnitřního trhu, bezpečnost vnějších hranic, zlepšení vojenské spolupráce nebo boj proti terorismu. Autor však dospěl k závěru, že v současné době již Evropská unie není společenstvím liberálních a demokratických principů ani v nejširším slova smyslu.

Existují i další náznaky rozpadu evropské jednoty, pokračuje autor. Čína usiluje o to, aby se většina evropských států na ní stala závislá, a to jak z finančního, tak z ekonomického hlediska. „Putinovo Rusko využívá každou příležitost k tomu, aby se mezi sebou jednotlivé evropské země rozhádaly." Jakmile Evropská rada projednává sankce proti Rusku nebo dodržování lidských práv v Číně, stávají se jednomyslná rozhodnutí stále více obtížnější.

Z pohledu Evropské komise by se měla Evropská unie v příštích deseti letech rozšířit na západ Balkánu, ovšem ne každé rozšíření je výhrou. Německý historik varuje, že pokud se Srbsko připojí k Evropské unii, pak Moskva získá toho nejlepšího spojence v evropském společenství.

Podle Winklera má také Německo svůj podíl na současné krizi v Evropské unii. Nezávislé akce Německa v souvislosti s krizí uprchlíků v září roku 2015 zanechaly důsledky na evropských sousedech. V Polsku způsobilo rozhodnutí Berlína o nekontrolovaném přijetí migrantů růst konzervativní strany Právo a spravedlnost, ve Velké Británii to vyvolalo úspěch příznivců brexitu, zatímco v Itálii tyto kroky vedly k obzvláště katastrofickým následkům.

Migrační politika není jediným problémem, v němž by Německo mělo být více sebekritické, píše autor v časopise Der Spiegel. Němci fakticky zničili svůj první národní stát. Nicméně většina evropských zemí nedospěla k závěru, že národní stát je prvkem minulosti, který by měl být nahrazen evropskou federací nebo federální entitou v německé podobě.

Podle autora by navíc i ta sebemenší touha po nejbližším možném spojenectví v rámci politiky EU selhala, proto by bylo realističtější snažit se o užší spolupráci mezi evropskými zeměmi. Navzdory některým nesrovnalostem řada evropských zemí společně mluví o ochraně právního státu a demokracie a také aktivně podporuje Německo v otázkách rozpočtové a měnové politiky. Jiné země se mohou připojit k normativnímu základu Evropy, ale takováto úzká soudržnost je zapotřebí pouze v případě, že se zastaví rozpad EU. V opačném případě se Evropská unie bude muset vzdát myšlenky, že je společenstvím hodnot, uzavírá celou situaci německý historik Heinrich Winkler.

Štítky:
rozpad, Rada Evropy, dějiny, krize, bezpečnost, Der Spiegel, Viktor Orbán, Jean-Claude Juncker, Vladimir Putin, Rumunsko, Polsko, Maďarsko, Evropa, Německo, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku