06:01 14. prosince 2018
Ученые в лаборатории

Ruští biologové odhalili skutečnou příčinu vzniku aterosklerózy

© Depositphotos / Alexraths
Svět
Získat krátkou URL
4450

Vyšlo najevo, že krevní cévy se začínají zanášet cholesterolem a ztrácejí pružnost kvůli vzniku zánětlivých ložisek, nikoliv kvůli poruchám metabolismu tuků. K takovému závěru dospěli ruští a zahraniční vědci. Svůj výzkum zveřejnili v časopisech Atherosclerosis a Current Pharmaceutical Design.

„Je to zvláštní, ale ani jeden z deseti genů, které jsme zkoumali, nesouvisel s metabolismem cholesterolu. To svědčí o tom, že zásadní roli zde hraje aktivace prozánětlivých genů, zatímco změny v genech souvisejících s metabolismem tuků mohou být vyvolány samotným zánětem," vysvětlil Alexandr Orechov z Výzkumného ústavu obecné patologie a patofyziologie Ruské akademie věd v Moskvě.

Neviditelný zabiják

Ateroskleróza a onemocnění srdce a cév, jak praví statistika, zůstávají i nadále jednou z hlavních příčin úmrtí ve většině zemí světa. Jak je známo, toto onemocnění začíná hromaděním cholesterolu na stěnách cév, což po nějakém čase vede k jejich zesílení, nahromadění vápníku a nakonec ke ztrátě pružnosti cév.

Vědcům se zatím nepodařilo odhalit konkrétní mechanismy vzniku cholesterolových plaků a vápníkových usazenin na stěnách cév. Část vědců si ale myslí, že za vznik aterosklerózy mohou změny v genech, které souvisí s metabolismem tuků, a proto dochází k hromadění škodlivého cholesterolu v krvi. Jiní vědci se domnívají, že spouštěčem tohoto onemocnění je však úplně něco jiného.

V tiskové službě Ruského vědeckého fondu, který profesora Orechova a jeho kolegy ve výzkumu podporoval, se píše, že ruští, japonští, američtí a němečtí vědci se dokázali přiblížit k odhalení skutečné příčiny vzniku tohoto onemocnění.

Vědci se zaměřili především na to, že na vytváření cholesterolových plaků se nepodílí jen molekuly tuků, ale také jejich dva potenciální „spolupachatelé". Jedná se o makrofágy, což jsou buňky imunitního systému žijící ve stěnách cév, a pak o speciální bílkoviny, tak zvané nízkodenzitní lipoproteiny.

I buňky, i bílkoviny jsou zapojeny do procesu odstraňování přebytečného tuku z krevního řečiště. Lipoproteiny shromažďují cholesterol a další tukové molekuly do specifických hrud, z nichž většina pak putuje do jater a zbytek požírají makrofágy.

Vědci tvrdí, že abnormality v metabolismu tuků vedou k tomu, že se struktura lipoproteinů abnormálním způsobem mění a nezačínají se rozkládat, ale hromadí se uvnitř makrofágů. Ty je postupně zahubí, což následně vede k tvorbě tukových ložisek ve stěnách cév.

Orechov spolu se svými kolegy ověřovali, zda to tak opravdu je. Pracovali se speciální verzí lipoproteinů, které zaručí, že bude způsobena ateroskleróza. Poté k nim přidali makrofágy a sledovali, jak se změní fungování genů.

Vědci přišli na to, že se opravdu děje to, co předpokládali, avšak ne tak, jak uvádí obecně přijaté teorie o ateroskleróze.

Velkou roli zde hrají i zánětlivá ložiska. Vypadá to tedy, že vysoký cholesterol a lipoproteiny nevyvolávají samy o sobě toto onemocnění. Viníkem jsou právě zánětlivé procesy, které mění způsob interakce makrofágů a dalších imunitních buněk s tuky.

Nejúčinnějším způsobem je tedy potlačování zánětu, čímž by se mohl zpomalit vývoj nemoci nebo by se mohlo ateroskleróze zcela předejít. Vědci věří, že toto zjištění bude v budoucnu ještě více prozkoumáno.

Více:

Vědci vysvětlili, proč se teenageři stávají „problémovými“
Vědci zjistili snížení rizika vývinu rakoviny díky zhubnutí
Vědci zjistili nečekanou prospěšnost hroznového vína
Vědci uvedli, jaký genom antibiotik je škodlivý
Vědci vyvrací mýtus o užitečnosti vína
Nobelovu cenu za chemii získali tři vědci za výzkum enzymů a peptidů
Štítky:
tuky, cévy, onemocnění, ateroskleróza, srdce, metabolismus, vědci, výzkum, Ruská akademie věd, Jižní Amerika, Japonsko, Německo, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku