06:10 17. prosince 2018
Deprese

Vědci objevili děsivou příčinu podzimní deprese

© Fotolia / Dundanim
Svět
Získat krátkou URL
3111

Lidé mají sklon svádět na počasí změny nálady, špatný spánek či každodenní problémy. Abnormální horko nebo zima či nedostatek slunce skutečně mohou mít vliv na chování a subjektivní pocity člověka a dokonce být příčinou psychického onemocnění, tvrdí vědci.

Depresívní déšť

Zcela nedávno vědci z Univerzity v Binghamtonu (USA) zjistili, že nedostatek slunečního světla a dlouhotrvající déšť mohou vést ke vzniku obsedantně kompulzivní poruchy (OKP) — psychického onemocnění, vyvolávajícího u pacienta vtíravé, děsivé nebo rušivé myšlenky, jichž se on snaží zbavit pomocí stále se opakujících činností.

Vědci proanalyzovali údaje o šíření OKP v různých oblastech a dali je do souvislosti s povětrnostními podmínkami. Ukázalo se, že tam, kde je málo slunečního světla, jsou lidé vystaveni porušení denního cyklu a cirkadiánních rytmů a to vede k rozvoji a zhoršení syptomů onemocnění.

Depresívní vedro

Vědci z Kalifornské univerzity v San Diegu zjistili, že v horku, kdy se noční teplota zvýší o pouhý jeden stupeň Celsia, u třech lidí ze sta se zhorší kvalita spánku. Nejčastěji tím trpí strší lidé nad 65 let a lidé, kteří nežijí v materiálním dostatku.

Značné vedro má negativní vliv i na kognitivní schopnosti. Skupina vědců z Harvardské univerzity (USA) v létě 2016 provedla mezi studenty bostonských středních škol dva obyčejné testy na paměť a pozornost. Dokud bylo počasí obvyklé pro toto roční období, všichni dobrovolníci své úkoly zvládli. Ale když v Bostonu vypuklo abnormální vedro (ve dnech 12. — 20. července), účastníci experimentu, kteří bydleli v budovách s kondicionérem, plnili testy lépe. V některých případech rozdíl v rychlosti reakce a přesnosti odpovědí činil 30-50 procent.

Vědci uvádějí, že na starší lidi a na ty, kteří trpí chronickými nemocemi, má horko ještě větší vliv.

Americký psycholog Michael Cunningham upozornil na to, že během pěkného slunečného počasí návštěvníci kaváren a restaurací častěji dávají větší spropitné. Vědci předpokládají, že taková štědrost může být způsobena buď fyziologickými procesy v organismu (například produkcí hormonů) nebo tím, že během jasných dnů tato zařízení většinou navštěvují ženy a starší lidé, kteří nejsou skoupí na odměnu.

Kromě štědrosti vyvolává sluneční světlo schopnost vzájemného pochopení, jsou přesvědčeni vědci z Univerzity v Jižní Bretani (Francie). V jimi prováděném experimentu se účastníci během bezoblačných dnů častěji snažili pomoci náhodnému člověku, který se dostal do problémů. Podle názoru vědců ochota pomáhat neznámým lidem během pěkného počasí je vysvětlována pozitivním emocionálním podkladem. Jinými slovy, čím slunečnější je den, tím jsme hodnější.

Motivující oblaka

Špatné počasí také může motivovat člověka k dobrým skutkům. Podle údajů britských vědců nepříjemné povětrnostní podmínky (abnormální vedro, dusno, vysoká vlhkost, velká zima) zvyšují délku telefonních rozhovorů, ale zmenšují okruh komunikace. Když je venku sychravé počasí nebo příliš dusno, lidé raději telefonují pouze svým příbuzným a blízkým přátelům.

Zamračené nebe má vliv i na důležitější rozhodnutí — napříkad výběr střední nebo vysoké školy. Americký sociolog Uri Simonsohn na základě průzkumu s 1284 abiturienty zjistil, že mladí lidé podávali častěji přihlášky ke studiu na střední či vysoké škole, pokud se den otevřených dveří konal za sychravého počasí.

Je zajímavé, že počasí mělo vliv i na členy přijímací komise. Pokud posuzovali přihlášky během slunečných dnů, věnovali větší pozornost společenské aktivitě uchazečů, a když bylo nebe pokryto mraky, přijímací komisi zajímaly především studijní úspěchy abiturientů.

Mimochodem, profesor Univerzity of Iowa (USA) David Watson se domnívá, že změna tlaku, výkyvy teploty nebo mohutné srážky nijak neovlivňují náladu a chování člověka. Po prostudování výsledků několika velkých výzkumů o závislosti emocionálního stavu lidí na povětrnostních anomáliích vysvětlil: čím více dobrovolníků se účastnilo experimentů a průzkumů, tím nižší byla korelace mezi povětrnostními podmínkami a změnami nálady. Vědec předpokládá, že emoční změna nálady je spíše spojena s psychologickými postoji lidí než s reálnými klimatickými anomáliemi.

Více:

Vědci vysvětlili, proč se teenageři stávají „problémovými“
Vědci objevili mutaci, kvůli které nedokážete přestat s kouřením
Vědci uvedli, jaký genom antibiotik je škodlivý
Štítky:
nálada, deprese, vliv, počasí, vědci, svět
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku