04:52 12. prosince 2018
Ilustrační foto

Bez šance na úhradu. Pětice zemí s nejvyšším státním dluhem

© Fotolia / Lzf
Svět
Získat krátkou URL
9953

Na začátku tohoto roku přesáhl světový dluh hodnotu 233 bilionů dolarů. Podle údajů Světové banky je to o 288 % více než je celosvětový HDP. Které země jsou na vrcholu tohoto žebříčku se můžete dočíst na Sputniku.

Významně této situaci napomohly i země, které i přes varování mezinárodních finančních a ekonomických organizací pokračovaly v získávání půjček za účelem lepšího života.

„Napište to na mě"

Pokud jde o státní dluh, jednoznačně zde vedou Spojené státy americké. V letošním roce čísla na speciálním počitadle, které bylo nainstalováno na Manhattanu, ukázaly nový rekord. Washington totiž celému světu dluží téměř 21,5 bilionů dolarů.

Co se ale týče hrubého domácího produktu, je situace odlišná. Na pátém místě v tomto žebříčku se umístilo Portugalsko, jehož státní dluh přesahuje HDP (217 miliard dolarů) téměř o čtvrtinu.

Počátky těchto současných ekonomických problémů se datují k roku 1990. Když se Portugalsko stalo členem Evropské unie a přešlo na euro, ztratilo možnost podporovat textilní průmysl, jedno z klíčových odvětví ekonomiky, kvůli slabé měně. Výsledkem bylo, že národní výrobci prohráli boj s čínskými konkurenty a jejich levnou pracovní silou.

To vedlo k růstu nezaměstnanosti a masové migraci. V současné době více než 50 tisíc Portugalců ročně odjíždí za prací do zahraničí.

V roce 2017 se ekonomická situace v Portugalsku stabilizovala. HDP vzrostlo na 2, 7 % a nezaměstnanost se snížila na 8, 8 %. A to je méně, než je průměrná nezaměstnanost v Evropě.

Nicméně loni se státní dluh zvýšil na 1,65 miliard eur a odborníci z Mezinárodního měnového fondu (MMF) předvídají, že se růst portugalské ekonomiky ve střednědobém horizontu zpomalí na 1,8 %. A za takových podmínek je splacení dluhů nemožné.

Arrivederci

Na čtvrtém místě se umístila ještě jedna ze zemí eurozóny, a to Itálie. Její státní dluh činí 131 % HDP a v roce 2017 představoval 1,9 bilionů dolarů.

Analytici uvádí, že v roce 2019, kdy Ital Mario Draghi opustí funkci šéfa Evropské centrální banky, ztratí Řím zdroj levných úvěrů. Výsledkem by pak mělo být to, že země nebude schopná splácet svůj státní dluh a bude muset vyhlásit bankrot, což následně povede k obrovské krizi celého světového finančního systému.

Ozvěna války

Třetí místo zaujal Libanon. Před začátkem občanské války v Sýrii, v roce 2011, Libanon díky vývozu zboží do Iráku, Jordánska a zemí Perského zálivu a díky hojnému turistickému ruchu jen vzkvétal. Podle předpovědí Mezinárodního měnového fondu měla tato země v roce 2015 dosáhnout HDP ve výší 20 tisíc dolarů na jednoho obyvatele a stát se tak jednou z úspěšných ekonomických zemí Blízkého východu.

Kvůli válce v sousední Sýrii se však vše změnilo. Velmi rychle vzrostl import zboží a také se zvýšil schodek obchodní bilance. Mimo to začalo do Libanonu proudit mnoho běženců, a tak během tří let do této země přijelo asi 1,2 milionů Syřanů.

Od desíti k pěti

Před vstupem do EU se řecká vláda snažila nepřijímat zahraniční půjčky. Když však v roce 2001 vstoupilo Řecko do EU, mohly si Athény dovolit mnohem levnější půjčky v eurech.

V té době byla také uskutečněna masová privatizace státních podniků, včetně pěti hlavních bank země. Se vstupem do EU se v Řecku zvýšila zaměstnanost v oblasti služeb, nicméně výroba na úspěšných loděnicích klesla.

Logo MMF
© Sputnik / Natalia Seliverstova
Taková ekonomická politika způsobila jistou nerovnováhu v rozpočtu a už v roce 2009 státní dluh Athén překročil 115 % HDP (asi 300 miliard eur). Brusel samozřejmě nemohl dovolit, aby v Řecku došlo k selhání a rozsáhlé krizi, a to nejen z finančních důvodů. Poškodilo by to totiž reputaci EU.

V důsledku toho se snažila Evropská unie spolu s MMF Řecko z této nezáviděníhodné pozice dostat. V letech 2010-2011 bylo přijato rozhodnutí o tom, že budou Athénám poskytnuty dva programy finanční pomoci.

Obyvatelé však nepodpořili úsporná opatření, která mimo jiné zajišťovala snížení sociálních dávek, a vládnoucí strana Nová demokracie v roce 2015 prohrála volby. Asi o šest měsíců později došlo k technickému selhání kvůli nezaplacení dluhu MMF.

V červenci roku 2015 občané země, v průběhu celostátního referenda, vystoupili proti nové dohodě s věřiteli, ale o týden později se účastníci summitu eurozóny dohodli na pomoci Řecku, a to v rámci Evropského stabilizačního mechanismu.

Parlament nakonec schválil nová úsporná opatření a na konci srpna roku 2015 schválila EU třetí úvěrový program. V tomto roce Brusel oznámil, že byl úspěšně dokončen.

Na konci roku 2017 státní dluh Řecka činil 178,6 % HDP. Mnozí odborníci se domnívají, že nová rozpočtová krize v zemi je prakticky nevyhnutelná.

Země rostoucího dluhu

Rekordmanem ve státním dluhu je však Japonsko, jedna z nejrozvinutějších zemí na světě. Na konci roku 2017 dluh Tokia překročil 253 % HDP a stále roste.

Zároveň se ekonomika vyvíjí velmi pomalu — 0, 4 % v roce 2014, 1, 4 % v roce 2015, 0, 9 % v roce 2016 a 1, 7 % v roce 2017. Kromě toho roste také počet důchodců a je tedy nutné, aby bylo více peněz vyčleněno na sociální dávky.

Jediné, co Tokio zatím chrání před propadem, je to, že většina dluhů patří domácím soukromým a právnickým osobám, nikoliv zahraničním spekulantům. Navíc má stát poměrně velké zásoby.

Více:

Ruský zahraniční dluh od počátku roku klesl téměř o 10 %
Británie chce odblokovat staletý tajný fond, aby zaplatila státní dluh
Státní dluh USA poprvé překročil 21 bilionů dolarů
Státní dluh USA přesáhl 20 trilionů dolarů
Státní dluh Ukrajiny přesáhl 76 miliard USD
Štítky:
státy, dlužník, splácení, státní dluh, peníze, žebříček, Mezinárodní měnový fond, EU, Jordánsko, Libanon, Portugalsko, Itálie, Řecko, Japonsko, Irák, Sýrie, USA
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku