01:51 14. listopadu 2018
Ruský generál Alexander Černyšev

Jak ruský špion oklamal Napoleona a začal si románek s jeho sestrou

© Foto: Public domain
Svět
Získat krátkou URL
4330

„Špionské vášně“ se častěji týkají zásluh Stierlitze a Jamese Bonda. Ale jeden z prvních ruských agentů se projevil mnohem dříve. Špion, sukničkář, diverzant a dobrodruh Alexandr Černyšov je v současné době prakticky neznámý, ale vrstevníci znali „nejznamenitějšího superšpiona“ dobře.

Mazaný milovník

Budoucí rozvědčík se narodil ve skvělé šlechtické rodině. Když nastoupil k moci Alexandr I., Černyšov se účastnil slavnostní korunovace a potom byl po nějakou dobu carovým osobním pážetem. Mladému šlechtici však role prostého „zlatého chlapce" nic neříkala. Zářil u dvora, ale jeho duše si žádala hrdinských činů — Alexandr nastoupil do armády právě před válkou s Napoleonem. Shodou náhod se zkouškou ohněm stala pro Černyšova bitva u Slavkova. Rusové společně s Rakušany utrpěli strašnou porážku, ale mladý důstojník na sebe upozornil: chladnokrevný, uvážlivý, statečný v boji. Mladý kavalergardista se účastnil těžkých kampaní v Německu i v Polsku a nakonec Černyšova nechali u císaře k plnění zvláštních úkolů.

Jak delikátní mohou být tyto pokyny, se ukázalo, když už válka zdánlivě skončila. V roce 1808 se Černyšov, kterému bylo teprve 22 let, vydal k Napoleonovi jako zvláštní kurýr, doručující dopisy od jednoho císaře k druhému. Černyšovovi proto začali přezdívat „věčný pošťák", ale nešlo o pouhou dodávku korespondence. Byly od něho požadovány další informace. Do jaké míry je Napoleon upřímný? O čem se mluví u francouzského dvora? Co si myslí v ostatních evropských palácích?

Ruský generál Alexander Černyšev
Ruský generál Alexander Černyšev

Zatím se v Rusku po prohře u Slavkova začal reformovat celý vojenský mechanismus a především byla vytvářena plnohodnotná služba zahraniční rozvědky. Otcem ruské špionáže se stal Michail Bogdanovič Barcley de Tolly, který založil v ruské armádě „Zvláštní kancelář" — první pravidelnou zahraniční zpravodajskou jednotku. Metody implementace byly velmi jednoduché. Agenti byli zařazeni k velvyslanectvím, kde sloužili zcela oficiálně, ale prováděli kromě toho i nelegální práci. Černyšov, komunikativní a chladnokrevný, se skvěle hodil na roli takového agenta.

Okamžitě se obklopil velmi širokým okruhem známostí v pařížském světě. Pověst, kterou Černyšov sám sobě vytvořil, byla skvělou rouškou pro jeho hlavní činnost. Černyšov byl mladý, svobodný, velmi bohatý a na první pohled lehkomyslný člověk. Plesy, recepce, honba za sukněmi, šampaňské — kdo by podezříval takového lva salónů z výzvědné činnosti! Napoleon pravidelně zval společenského důstojníka a diplomata k rozhovorům v neformálním prostředí na lovu nebo při obědě, stále byl vidět v přijímacím pokoji Caroliny — císařovy sestry. Co se týče druhé Bonapartovy sestry, Pauline Borghesové, říkalo se, že v jejím domě se Černyšov dostal mnohem dále než do přijímacího pokoje. Ženám se vždy líbil: uměl dělat komplimenty, rád vracel ostré slovo. A jednou během požáru v paláci, který vypukl během plesu, Černyšov vyvedl a vynesl z ohně mnoho lidí včetně ženy maršála Neye.

Pauline Bonaparte
Pauline Bonaparte

Zkrátka, mladého šlechtice měli všichni rádi, ale nikdo ho nebral vážně. Během Černyšovovy přítomnosti klidně projednávali nejdelikátnější otázky včetně vojenských plánů, počtu a stanovišť vojsk Velké armády. Když se veselí a opilí hosté rozjížděli, náš donchuán teprve začínal pracovat. Do Sankt-Petěrburgu letěly jedna za druhou depeše s francouzskými státními tajemstvími. Černyšov nevynechal ani možnost přímého náboru. Je však pravda, že nejcennější z jeho agentů byl naverbován Rusy ještě před jeho příjezdem do Paříže. Úředník francouzského vojenského ministerstva s příjmením Michel měl přístup k dokumentům, které byly v jediném exempláři pro Napoleona, a zejména pečlivě dělal kopie každé dva týdny se měnícího rozvrhu francouzské armády.

Nejvzácnější dokumenty získával Černyšov bez všelijakých metafor přímo z císařova stolu. Alexandr a Barcley byli radostí bez sebe: protivníkovy plány byly čitelné jako otevřená kniha, i když s malým zpožděním. Zvláštní kancelář měla proto dost jasnou představu o přemísťování francouzských vojsk po Evropě a kampaň v roce 1812 nemohla tudíž překvapit Rusy nepřipravené. Jedna z myšlenek rozvědčíka měla prostě nedozírnou cenu: Napoleon se bude určitě snažit o největší bitvu u hranice a úkolem Rusů je neposkytnout mu tuto radost.

Partyzán a ministr

Anne-Jean-Marie-René Savary
Anne-Jean-Marie-René Savary

Tato dvorně-špionská idylka pochopitelně nemohla trvat věčně. Kontrarozvědka ve Francii existovala a postupně ji začal znepokojovat mimořádně široký okruh Černyšovovy komunikace. Do určité doby se však rozvědčíkovi dařilo vycházet suchým z vody. Příliš mnoha lidem v Paříži se nechtělo věřit, že tento elegantní kavalír je špion. Vznikla dokonce zábavná situace: policejní ministr Savary s cílem diskreditovat Černyšova byl nucen uspořádat… kampaň v tisku. Blížila se však válka, šrouby se utahovaly a Černyšov nemohl nechápat, že brzy bude muset utéci z Paříže. V březnu 1812 tiše odjel z francouzského hlavního města.

Alexandr Ivanovič však nezůstal ani na chvíli bez práce. Jakmile začala v roce 1812 válka, začal jezdit s pokyny od Alexandra I. ke Kutuzovovi a Čičagovovi a potom se projevil z nové stránky: Černyšov se postavil do čela partyzánského oddílu. V čele oddílu složeného z kozáků a Kalmyků vtrhl Černyšov do Varšavského knížectví, obsadil sklady, zničil malé posádky a skupiny vojsk. Čistě náhodou Černyšov cestou osvobodil velkou skupinu ruských zajatců včetně generála. Černyšov přišel na chuť partyzánské válce: začátkem roku 1813 nabídl Kutuzovovi, že vytvoří oddíly, které budou provádět nájezdy na Odru a za řeku. Tato myšlenka byla schválena a kavalerie vpadla do týlu Francouzům. Smělost, rychlost a uvážlivá odvaha mu přinesly absolutní úspěch… včetně obohacení. K úspěchům Černyšova patří útok na Kassel, kde bylo získáno 79 tisíc tolarů patřících generálu, vestfálskému králi a příbuznému Napoleona Jerome Bonapartovi. Patnáct tisíc Černyšov okamžitě rozdal svým kozákům, kteří ho z očividných důvodů zbožňovali.

Další život válečného hrdiny už nebyl tak slavný. Černyšov se stal úředníkem a projevil mimořádnou horlivost během procesů s děkabristy, přičemž neměl slitování ani se svým příbuzným Zacharem Černyšovem. Ani jeho reformy ve funkci vojenského ministra nebyly příliš úspěšné. Dokonce ani v rodině nemohl generál a hrdina najít útěchu. První žena, známá polská aristokratka Teofila Radziwiłłová, prostě utekla od muže do Paříže s generálem Bezobrazovem. Druhá manželka, kněžna Jelizaveta Bělozerskaja, zemřela při porodu a dítě také zemřelo. Úspěšné bylo až třetí manželství — s hraběnkou Jelizavetou Zotovovou, s níž se Černyšov oženil, když už mu bylo téměř 40 let. Mimořádně úspěšný člověk ve společenském životě a na válečném poli dokázal jen velmi těžce získat obyčejné lidské štěstí.

Více:

Polský poslanec vystoupil za odebrání z hymny zmínky o Napoleonovi
Londýnský exstarosta přirovnal cíl vedení EU k plánům Hitlera a Napoleona
Kusturica: Evropa nebo USA se mohou pokusit vpadnout do Ruska jako Napoleon nebo Hitler
Štítky:
špionáž, Napoleon, Francie, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku