18:20 13. prosince 2018
Středomoří. Migranti

Guardian: Migrační krize v Evropě trvá již tři roky, ale moc se toho nezměnilo

© REUTERS / Hermine Poschmann/Misson-Lifeline
Svět
Získat krátkou URL
5017

Proud uprchlíků do Evropy se ve srovnání s jeho bezprecedentním rozsahem před třemi lety zmenšil. Jak však píše deník The Guardian, problém stále zůstává nevyřešen. Země EU souhlasí s tím, že je zapotřebí něco udělat, ale dosud neexistují žádné podrobné plány a shody o tom, jak konkrétně by měly státy ve vztahu k migrantům jednat.

A tak i přes to, že je vrchol této krize pryč, napětí uvnitř Evropské unie neslábne, píše deník.

Maximální hodnoty ukazatele v letech 2015-2016 prudce klesly díky uzavření dohody EU s Tureckem, k čemuž došlo v roce 2016, umístění nových pohraničních překážek na Balkáně a oboustranné dohodě mezi Itálií a Libyí v roce 2017. Teď jsou však tyto hodnoty opět na vzestupu, zdůrazňuje deník.

Podle údajů z Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Španělsko letos přijalo celkem 56,2 tisíc nelegálních přistěhovalců, kteří přicestovali po moři, Řecko přijalo 28,7 tisíc uprchlíků s Itálie 22,5 tisíc. Přes pevninu se do Řecka dostalo až 14 tisíc nelegálních migrantů, což je třikrát více než loni za stejné období.

V článku se uvádí, že hlavní faktory, které vedly k tomu, že se v Evropě od roku 2014 objevilo více než 1,8 milionu migrantů, nikam nezmizely. Většina odborníků se domnívá, že je jen otázkou času, kdy se strhne druhá vlna uprchlíků.
Všichni souhlasí s tím, že Evropa musí okamžitě přehodnotit své předpisy, pokud jde o poskytování azylu a řešení migrační krize. Španělsko, Itálie a Řecko pociťují v tomto ohledu v současné době největší zátěž, a to kvůli jejich zeměpisné poloze u Středozemního moře. Je to ale dáno i tím, že podle právních předpisů EU musí žadatelé o status uprchlíka požádat v první zemi EU, v níž se objeví.

Zároveň se nikdo nemůže shodnout na tom, co dělat. Některé země chtějí zpřísnit kontrolu vnějších hranic, jiné trvají na poctivějším rozdělení nově příchozích uprchlíků. Každé řešení však musí vyvážit problémy „předních" států na jihu Evropy a severních zámožných zemí, kam se uprchlíci chtějí dostat. Zároveň je také potřeba vzít v potaz odmítnutí středoevropských a východních států Evropy přijímat migranty.

Na pozadí rostoucí protiimigrační atmosféry po celé Evropě o sobě dává vědět krajně pravicová strana Liga Severu Mattea Salviniho v italské vládě, která slíbila, že pošle celkem 500 000 nelegálních migrantů zpátky. Svobodná strana Rakouska zaujímá podobnou pravicovou populistickou pozici, píše The Guardian. V Německu, které v roce 2015 přijalo v rámci politiky otevřených dveří Angely Merkelové více než jeden milion migrantů, téma přistěhovalectví získalo pevné místo v programu díky straně Alternativa pro Německo.

V současné době se snaží přes Středozemní moře do Evropy dostat sice méně lidí, ale podíl těch, kteří během těchto pokusů zahynuli, se dramaticky zvýšil. V roce 2018 se pokoušelo více než 20 000 lidí zdolat moře a v důsledku toho zahynulo přes 1 250 lidí. Po řadě známých případů, kdy byly záchranné čluny s migranty ponechány v moři, lodě plující po hlavní migrační trase do Itálie nikam nezmizely a Salvini oznámil uzavření italských přístavů pro cizí záchranná plavidla.

Evropští vůdci se zatím vyhnuli jakýmkoli formálním dohodám o kvótách na příjímání uprchlíků a střední státy EU odmítly jakékoli závazné kroky. Co bude následovat nyní?

Angela Merkelová prohlásila, že budoucnost Evropské unie závisí na tom, zda dokáže najít odpovědi na životně důležité otázky spojené s migrací. Přestože se lídři evropských zemí shodli na potřebě pomoci Itálii a Řecku, postrádají jejich snahy podrobné zpracování.

V článku se dále uvádí, že úsilí by mělo být rozděleno mezi země, ale pouze na dobrovolném základě. Evropské země musí přijmout zachráněné migranty a vytvořit na svém území centra určené ke zpracování žádostí o status uprchlíka. EU pak zváží možnost vytvoření regionálních platforem pro rozdělení migrantů v Alžírsku, Egyptě, Libyi, Maroku, Nigérii a Tunisku.

Zatím však žádná z těchto zemí nesouhlasila s takovou pomocí a několik z nich to už dokonce odmítlo. Současně Maďarsko, spolu s řadou dalších států v Evropě, vyzývá k posílení hranic s cílem zastavit „invazi". Problém tak dosud nebyl vyřešen, uzavírá celou věc The Guardian.

Více:

Tajemník Ministerstva obrany SR srovnal Maďary a Slováky s migranty
Ministr Lajčák má odmítnout pakt OSN o migraci, rozhodli poslanci. Není to Bible, brání se
Jste hysterici! Jourová vysvětlila, proč se Středoevropané bojí migrantů
Štítky:
migrační krize, Angela Merkelová, svět, Evropa, Německo
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku