Německé ministerstvo financí nepovažuje repatriaci zlata za naléhavou záležitost

Za desetiletí německá centrální banka a správce zlata Bundesbank v newyorských trezorech Federální rezervního systému uložila více než 1200 tun drahých kovů v hodnotě téměř 50 miliard eur.

V roce 2013 po veřejném znepokojení v Německu úřady zahájily repatriační program, jehož cílem bylo navrácení zlatých rezerv země, které byly od studené války uloženy mimo zemi. Do roku 2020 Berlín hodlal získat alespoň polovinu zlata z USA a Francie. Vláda původně plánovala dokončit program během pěti let, ale Federální rezervní systém USA znovu vyjednal sedmiletý časový plán.

Německu se údajně kvůli potížím v logistice povedlo vrátit pouze pět tun zlata v roce 2013. V následujícím roce repatriovalo Německo 120 tun drahého kovu: 35 tun z Paříže a 85 tun z New Yorku. Přibližně 110 tun bylo dovezeno zpět z Paříže a 99 tun z New Yorku v roce 2015. Před dvěma lety repatriovala země celkem 200 tun.

Doposud FED odepřel německému finančnímu regulátoru přístup k obrovským depozitům, které jsou doslova drženy jako rukojmí v zámoří. Bundesbank tak neměla možnost prověřit rezervy, které patří Německu.

O německých zlatých rezervách kolovaly různé teorie, někteří odborníci si pokládali otázku, zda pořád existují, nebo zda byly použity zahraničními centrálními bankami. Nicméně to vypadá, že si s tím německá vláda neděla velké starosti.

„Neslyšel jsem, aby se z toho stalo horké téma, ale pokud k tomu dojde, měli byste se spojit s Bundersbankou. Informovali by vás aktuálními informacemi o stavu věci a souvisejících s tím plánech," řekl RT mluvčí německého ministerstva financí Dennis Kolberg během tiskové konference.

„Bundesbanka už se k této věci vyjádřila, takže se na ně mohu jen odvolat," uvedl úředník, když se ho ptali, zda německá vláda plánuje vyřešit záležitost svého zlata v zahraničí.