19:23 13. prosince 2018
Kybernetická bezpečnost

BIS: Hrozbou je kdokoli! Ať už jde o diplomata nebo obchodníka. Varuje před Číňany a Rusy

© flickr.com/ Yuri Samoilov
Svět
Získat krátkou URL
22157

Bezpečnostní informační služba (BIS) zveřejnila výroční zprávu, v níž se uvádí, že intenzita aktivit čínských zpravodajců, kteří působí v Česku, výrazně sílí. Kromě BIS na to upozorňuje také Vojenské zpravodajství. O události píší česká média.

Portál idnes.cz uvádí, že aktivity ruské a čínské státní moci, která měla ohrožovat bezpečnost České republiky, přetrvávaly na tomto území i v roce 2017.

„Ruská činnost se kontinuálně orientovala zejména na vlivové operace a vědomé i nevědomé vytěžování českých zdrojů. Čínské aktivity v dotčeném roce vykazovaly oproti předchozímu roku méně ovlivňování a více zpravodajského pronikání," cituje portál zprávu.

Portál dále píše, že i nadále pokračoval přístup využívání nedeklarovaných zpravodajských důstojníků, kteří využívali diplomatické krytí.

BIS se domnívá, že právě ruský diplomatický sbor tím nejvýznamnější zdrojem rizika nevědomého kontaktu s ruskou zpravodajskou službou. Navíc je růst tohoto rizika spojen také s přístupem mnohých Čechů. Ten je prý dost lehkovážný.

„Velikost ruské diplomatické mise a její vysoká „promořenost" osobami s napojením na ruské zpravodajské služby dlouhodobě způsobuje nárůst rizik spojených s lehkovážným přístupem českých občanů, zejména politiků a státních zaměstnanců, k neutajovaným, ale interním, neveřejným informacím," snaží se vysvětlit situaci zpravodajci.

Jak již bylo zmíněno v úvodu, na danou situaci upozorňuje také Vojenské zpravodajství (VZ). To ve své výroční zprávě za rok 2017 píše, že aktivity cizích zpravodajských služeb byly v Česku na podobné úrovni, jako tomu bylo v roce 2016. Cizí služby podle nich ale měly navíc sledovat i rozvoj české armády, stejně jako měly získávat informace o vojenském průmyslu či technologiích.

„Cílem jejich působení bylo, kromě získávání informací, také posílení vlivu jejich sponzorské země na politické a ekonomické struktury České republiky," uvedla daná služba.

BIS varuje ale i před diplomaty, kteří podle jejich názoru mohou představovat určité riziko. Služba argumentuje tím, že když protistrana získává dostatek interních informací z více zdrojů, pak nebude mít zapotřebí pátrat po utajovaných informací.

„To, že si o někom myslíte, že je pouze diplomat, neznamená, že nepředstavuje riziko či problém," poznamenali v BIS.

Na portálu se také píše, že už vloni byla ČR cílem takových aktivit, které byly namířeny zejména proti NATO a EU. Jde především o jakýsi hybridní konflikt, což je komplexní přístup zahrnující jak vojenské, tak nevojenské nástroje.

„Nemůžeme se proto fixovat na vybraný či vybrané komponenty hybridní strategie či kampaně a stejně tak nemůžeme vnímat ruskou hybridní strategii jen v časovém úseku počínajícím krymskou krizí," uvádí se.

BIS tvrdí, že v loňském roce nebylo zaznamenáno posílení čínských zpravodajských kapacit v rámci diplomatické mise na českém území. Zároveň ale dodává: „Výrazně však vzrostla intenzita zpravodajské činnosti čínských zpravodajců působících v ČR pod diplomatickým krytím a zpravodajská činnost proti českým cílům vedená z Číny. S ohledem na vysokou intenzitu čínské zpravodajské činnosti v ČR pokládá BIS riziko vystavení českých občanů čínskému špionážnímu zájmu v Číně za extrémně vysoké."

Odborníci přitom čínskou špionáž přirovnávají k té ruské, jelikož je stejně hybridní a hrozbu tak může představovat prakticky kdokoli — ať už jde o diplomata nebo byznysmena.

Zpráva také uvádí, že kybernetických útoků přibývá a jsou stále promyšlenější. Jedná se o různé kybernetické špionážní operace, kampaně a útoky.

„Jejich typickým zaměřením byly prvky kritické informační infrastruktury, infrastruktury významných vládních institucí, bezpečnostních subjektů a soukromých společností," uvádí tajná služba.

Pokud jde o samotné útoky, často se jednalo o různé kompromitace malwarem, kyberútoky za použití technik sociálního inženýrství, manipulace legitimních uživatelů nebo techniky útoků typu DDoS. Hojně mediálně probírané se staly i útoky s pomocí ransomwaru „WannaCry", „Petya" a „NotPetya". Nechybělo také napadání počítačových sítí a infrastruktur veřejného i privátního sektoru, jejichž cílem bylo zneužívání a nelegální těžba kryptoměn.

„Významnou část nelegálních kybernetických aktivit však opět tvořila oblast kybernetického zločinu," píše se závěrem ve zprávě VZ.

Více:

NATO pořádá velké kybernetické cvičení v Estonsku
Nizozemská ministryně obrany oznámila, že její země vede kybernetickou válku s Ruskem
V Radě federace označili britské výhrůžky ohledně kybernetických útoků za falešné zprávy
Sunday Times: Británie je připravena ke kybernetickému útoku proti Rusku
V dánském parlamentu vyzvali k útoku proti Rusku v kybernetickém prostoru
FAZ: Nemá smysl vinit Rusko ze všech kybernetických útoků na světě, není totiž jediné
Štítky:
kampaň, vir, ransomwar, malware, tajné služby, hybridní hrozba, zpravodajské služby, kybernetická válka, řešení, cíl, nebezpečí, síla, hybridní válka, kybernetický útok, strategie, špionáž, kyberválka, hrozby, kybernetická bezpečnost, Vojenské zpravodajství (VZ), Bezpečnostní informační služba (BIS), EU, NATO, Česká republika, Čína, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku