20:58 25. března 2019
Vlajka Kosova v Prištině

Premiér Kosova uvedl, co je nutné udělat, aby byl na Balkánu mír

© Sputnik / Alexey Vitvitsky
Svět
Získat krátkou URL
6050

Brusel musí seriózně přistoupit ke snahám Kosova o vstup do Evropské unie, protože členství v EU posílí mír na Balkánu, ale zničí „ruské ambice“, které údajně v regionu tvoří určitou složku, oznámil premiér samozvané Kosovské republiky Ramuš Haradinaj v rozhovoru pro Financial Times.

„Myslím, že nám Evropa dala šanci, ‚mapu‘ na to, abychom se stali členy EU, my jsme za to vděční," oznámil Haradinaj. Dodal však, že lídři Evropské unie na stížnosti Prištiny vůči Bělehradu nereagovali patřičným způsobem.

Podle něj Evropská unie zatím investuje prostředky a personál do normalizace situace v Kosovu a regionu, všechny akce Srbska jsou namířeny proti zájmům EU na stabilizaci situace na západním Balkánu a v zájmech Ruska, jakoby namířených na podporu chaosu v regionu. Podle jeho názoru členství Kosova v EU může narušit a zničit „ruské ambice" na Balkánu, uvádějí noviny.

Rusko opakovaně odmítalo obvinění ze zasahování do vnitřních záležitostí a pokusů ovlivnit situaci v různých zemích. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dříve oznamoval, že od balkánských zemí neúprosně vyžadují fiktivní výběr: buď s Moskvou, nebo s Washingtonem a Bruselem. Podle názoru ministra takové akce vedou k další destabilizaci architektury bezpečnosti v Evropě, růstu napětí, vzniku nových různých proudů, navíc NATO a Evropská unie zvyšují úsilí na další „osvojení" regionu.

Dříve Evropská komise potvrdila, že Kosovo zajistilo dva požadavky EU ohledně liberalizace vízového režimu: ratifikace dohody o demarkační čáře s Černou Horou a posílení boje proti kriminalitě a korupci. Tyto kontrolní ukazatelé byly zaznamenány v „mapě" EU na liberalizaci vízového režimu pro Kosovo. Rada Evropského parlamentu pro vnitřní záležitosti na konci září většinou hlasů podpořila návrh Evropské komise o poskytnutí občanům samozvané Kosovské republiky bezvízového režimu pro krátkodobé cesty do EU. Prištinou očekávaná liberalizace vízového režimu však do této doby neproběhla.

V roce 1999 ozbrojený konflikt albánských separatistů z Kosovské osvobozenecké armády a armády s policií Srbska vedl k bombardování Jugoslávie (v té době složené ze Srbska a Černé Hory) silami NATO. V březnu 2004 kosovští Albánci uspořádali nepokoje, které vedly k masovému vystěhování Srbů z kraje a zničení početných památníků jejich historie a kultury.

Kosovsko-albánské struktury v Prištině 17. února 2008 jednostranně vyhlásily nezávislost na Srbsku. Samozvanou republiku neuznává Srbsko, Rusko, Čína, Izrael, Írán, Španělsko, Řecko a řada dalších států.

Více:

Slovensko odsoudilo vytvoření kosovské armády
Opatření Kosova poškozují pověst Evropské unie, prohlásil Lavrov
V NATO zkritizovali plán Kosova na vytvoření armády
Kosovští Srbové protestují proti kosovským úřadům
Štítky:
nezávislost, NATO, Ramuš Haradinaj, Kosovo, Srbsko, Černá Hora, Španělsko, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář