Widgets Magazine
22:33 17. srpna 2019
Pálení čarodějnic. Ilustrační foto

5 historických faktů, o kterých vědci raději mlčí

CC0
Svět
Získat krátkou URL
9642

Portál AdMe.ru shromáždil falešná fakta, na která jsou lidé natolik zvyklí, že je ani nezpochybňují, a také vyhledal důležité události, o kterých v učebnicích obvykle nepíšou.

1. Krysy nepřenášely mor v Evropě

Existuje staré a zakořeněné mínění, že mor vypukl ve středověké Evropě kvůli krysám. Hejna hlodavců údajně přenášela parazity, útočila na lidi, čímž způsobila hroznou epidemii. Krysy jsou dosud považovány za šiřitele nebezpečných chorob.

Vědci z univerzity v Oslu ovšem nedávno dokázali, že tomu tak vůbec není. Lidé, a nikoli krysy, byli hlavními roznášeči moru. Přesněji, lidské blechy a vši, které ve skutečnosti přenášely nákazu. Usadily se právě na lidském těle a vyhýbaly se krysám, myším a dalším živočichům.

2. Kleopatra nebyla Egypťanka

Kleopatra je jedna z nejznámějších egyptských vládkyní. Ale, i když se v této zemi narodila, měla řecký původ. Je známo, že rod, k němuž patřila Kleopatra, pocházel od jednoho z generálů Alexandra Makedonského, který se jmenoval Ptolemaeus I. Po smrti Alexandra získal moc v Egyptě a zahájil dynastii řeckých vladařů, která existovala téměř 300 let. Ale i přesto, že královna nebyla původem Egypťanka, výborně ovládala jazyk a akceptovala mnohé obyčeje této země.

3. Salemské čarodějnice nebyly upáleny

Postavy salemských čarodějnic se často objevují ve filmech a literatuře. Jenže autoři volně interpretují fakta. Kvůli tomu jsme si zvykli myslet, že salemské čarodějnice byly upáleny.

Ve skutečnosti je soud s čarodějnicemi ve městě Salem reálná historická událost. Ženy obviněné z čarodějnictví byly skutečně popraveny, ale oběšeny, a nikoli upáleny. Za výjevy upálení vděčíme zřejmě středověké Evropě, kde byl hon na čarodějnice ještě masovější než v Americe.

4. Albert Einstein se mohl stát izraelským prezidentem

V roce 1952 zemřel první izraelský prezident Chajim Weizmann. Premiér pak napsal dopis Albertu Einsteinovi, ve kterém mu navrhl, aby se stal prezidentem. Nehledě na to, že premiér mu slíbil dost času na vědeckou činnost, Einstein nabídku odmítl.

Vědec odpověděl, že zasvětil celý svůj život vědě a nemá dost zkušeností, aby vedl lidi a řešil vážné politické otázky.

5. Adolf Hitler byl uznán za osobnost roku

Časopis The Times volí každý rok, počínaje založením, osobnost, která měla největší vliv na svět během posledních 12 měsíců. V roce 1938 se touto osobností stal Adolf Hitler. Jenže tento titul neznamenal schválení akcí diktátora.

Redakce časopisu je nucena objektivně volit nejvlivnější osobnost, bez ohledu na to, jaký to byl vliv, pozitivní nebo negativní. Proto byla nucena umístit na obálku Hitlerův portrét. V samotném článku byl ale nazván „obrovskou hrozivou silou, na kterou narazil dnes demokratický, svobodu milující svět".

Více:

Bitva, která změnila dějiny. Před 76 lety začala útočná operace v bitvě u Stalingradu
Děsivé záběry: Nejničivější požár v dějinách Kalifornie
Ženy, které nemají právo na chybu aneb nejvlivnější první dámy v dějinách
Historik usvědčil Porošenka z přepisování dějin
Štítky:
mor, nemoc, vědci, dějiny, The Times, Egypt, Izrael, Evropa, USA
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář