Masiv Putorana: Jaké tajemství a hrozby skrývá tato přírodní rezervace na Sibiři?

V severozápadní části největší vyvýšené planiny světa, Středosibiřské vysočiny, se nachází horský masiv Putorana, který překvapí nejen svou rozlehlosti, přírodní krásou divokého kraje, který není dotčen žádnou lidskou aktivitou, ale také mystickým svícením a možnými hrozby v budoucnu.

Rozlohu náhorní plošiny činící 250 tisíc kilometrů čtverečných se dá přirovnat k rozloze Velké Británie. Z eveštiny název přírodního krásu se překládá jako „jezera se strmými břehy". Dalším názvem Putorany je „kraj tisíc vodopádu a deseti tisíc jezer". Podle portálu yandex.ru nejvyšší bod náhorní plošiny se nachází ve výšce 1701 metrů nad úrovní moře.

Hlavním skvostem této přírodní lokality je památník světového dědictví UNESCO, Putoranská přírodní rezervace, která byla založena v roce 1988. Navíc na území rezervace je místo přezimování největší divoké populaci sobů na světě. V místních horách jsou zřetelné jelení stezky, kteří v průběhu let chodí stejnou trasou

Putoranská rezervace drží hned několik prvních míst na žebříčku výjimečných lokalit v Rusku: jedná se o jednu z největších rezervací, je tady nejvyšší Kandinský vodopád (108 metrů) a takzvaný Talnikův vodopád (přes 600 metrů). V neposlední řádě se tady nachází jedno z nejhlubších jezer — Chatajské jezero s hloubkou dosahující 500 metrů.

Sníh v Putoranské rezervaci leží až do srpna, kvůli tomu je tady tak velký počet jezer a vodopádu, která jsou druhým největším zdrojem sladké vody v Rusku po jezeru Bajkal. Přičemž voda je minerální a má léčivé účinky. Podle vědců náhorní plošina vznikla kvůli mohutnému zemětřesení před 10-12 miliony let. Před přírodní katastrofou zde bylo mírné podnebí, ale poté následovalo prudké ochlazení a změna druhů rostlin a živočichů.

Mystické jevy a legendy plošiny

Nejhlubší Chatajské jezero má mezi místními obyvateli i druhý název, kalich slz, a dříve bylo považovano za posvátné místo. Slečny z blízkých vesnic k tomuto jezeru chodili v naději, že na jeho povrchu uvidí znaky svého budoucího osudu. Legenda říká, že jednou bůh ohně zabil syna významné bohyně Ešnu a jeho duší vzal do podzemí. Bohyně dlouhou dobu smutnila kvůli synu a pak se změnila v černou čedičovou skálu a její slzy naplnily obrovský příkop, který se přeměnil na jezero.

Ruští meteorologové hovoří i o záhadném přírodním jevu, který se každoročně odehrává koncem prosince — začátkem ledna po dobu dvou týdnů. Blízko samotného vodopádu vychází ze země obrovská stoupající do oblohy zářící spirála, která je tvořena rotujícími soustřednými kruhy. Taková úžasná světelná přehlídka trvá asi 15 minut, pak se zářící spirála prostě rozpustí v temném vzdušném prostoru.

Tomuto jevu existuje i pozoruhodné vysvětlení. Někteří věří, že na plošinu Putorana se promítá souhvězdí Kozoroha, které je považováno za bránu do nebe pro duše, které dokončily svou pozemskou cestu. Proto je tento jev spojován s aktivitou Kozoroha, jehož znamení ve zvěrokruhu odkazuje na období od poloviny prosince do začátku ledna.

Čím současně žije přírodní rezervace?

V současné době zde žijí jen pracovnici rezervace a kolem deseti pracovníků místní meteorologické stanice. Jejích jediným spojením s civilizaci je vrtulník. Čistota a unikátní krása Putorany láká turisty z celého světa a slouží i zdrojem spousty teorií o jejím vzniku.
Na teritoriu náhorní plošiny se nachází velký počet megalitických staveb. Vědci se domnívají, že se jedná o zříceniny pravěkých budov, tak zvaných menhirů. Mimo jiné existují tam i pravěké cesty, směřující přesně podle světových stran a dokonce i pyramidy nacházející se pod skalami. Není divu, že tato přírodní lokalita je oblíbena mezi hledači legendární Hyperborei. Podle jedné z verzí právě tady se skýva mytická zem, popsána v mýtech starověkého Řecka.

Náhorní plošina Putorana je místem i méně tajemných jevu: zejména v devadesátých letech dvacátého století bylo tady objeveno 5 kilometrů opouštěné železnice. Mimo jiné je tady i památná deska, na které je označen geografický střed Ruska.

Další zajímavostí a zároveň i hrozbou je skutečnost, že plošina se každoročně zvědá o 1,5 cm. Tyto geologické změny se mohou stát zdrojem nové přírodní katastrofy na Střední Sibiří, jejíchž dopad vědci jsou těžko schopní předpovědět. Může dojit ke vzniku dostatečně silné sopky nebo série nejsilnějších zemětřesení, kvůli kterým bude rozpůlena celá Střední sibiřská plošina. Další možnou variantou může být vznik obřího zlomu mezí Sibiřskou plošinu a Západosibiřskou deskou, kam se vlije moře Laptěvů. Nicméně dokud se svět nehroutí, vřele doporučujeme toto místo navštívit s nějakou turistickou skupinou, třeba vrtulníkem.