Rusko pod tlakem sankcí předběhlo Čínu a stalo se 5. největším držitelem zlata

Centrální banka Ruska oznámila nákup 8,5 milionů trojských uncí zlata v období od ledna do listopadu roku 2018. Současné zlaté rezervy banky tak činí 67,6 milionů zlata, Rusko se tak stalo pátým největším držitelem zlata po Spojených státech, Německu, Francii a Itálii.

Čína se v žebříčku propadla na šesté místo, jelikož nahlásila narůst své zlaté rezervy jen jednou v průběhu dvou let: z 59,2 milionu uncí z 59,6 milionů za období od prosince do října 2018.

Průmyslové zdroje agentuře Reuters uvedly, že kvůli západním sankcím se zvedl nákup zlata v Rusku v roce 2018 na rekordní výši. Zdroj také dodal, že jedním z důvodů sázení Centrální banky Ruska na zlatý kov je skutečnost, že zlato nemůže byt zamraženo nebo uvedeno na černý seznam.

„Zdá se, že cílem je diverzifikace amerických aktiv," uvedl zdroj v jednom z ruských producentů zlata s odkazem na holdingy Centrální banky Ruska. Zatímco nákupy drahých kovů ze strany Ruska v loňském roce vyskočily, země se nadále zbavovala cenných papírů statní pokladny USA.

Začátkem ledna Centrální banka Ruska informovala, že snížila podíl amerického dolaru na devizových rezervách země na historické minimum a také převedla téměř 100 miliard dolarů do eura, japonských jenů a čínských jüanů. Daný krok je součástí širší státní politiky zaměřené na odstranění spoléhání se na dolar jako měnu.

Centrální banka podle zdrojů nakupuje významnou část ruské domácí výroby zlata, která také stoupá. Rusko, které je třetím největším producentem zlata na světě, zvýšilo svůj zlatý výstup o 6 %. Údaje z ruského ministerstva financí poukazují, že v období ledna až října 2018 země vyprodukovala 8,5 milionu uncí (265 tun zlata). Během posledních dvou desetiletí se ruská těžba zlata téměř zdvojnásobila.