Widgets Magazine
08:40 14. října 2019
Zlato

Zlato z Venezuely a jiné případy, kdy cizí majetek „záhadně“ mizel ze západních bank

© Fotolia / Ded Pixto
Svět
Získat krátkou URL
603236
Sledujte nás na

Samozvaný prozatímní prezident Venezuely Juan Guaidó vysoce pochválil odmítnutí centrální banky Velké Británie povolit Caracasu repatriovat zlato ve výši 1,2 miliard dolarů a označila tento krok za „ochranu majetku“. Sputnik si vzpomněl na několik dalších případů, kdy západní vlády a banky zmrazovaly nebo kradly národní bohatství jiných států.

Írán

40let starý příběh o zmrazeném majetku Íránu se odehrál v době irácké revoluce v roce 1979, kdy revolucionáři svrhli diktátora Mohammeda Rezu Pahlavího, podporovaného Američany, a vytvořili islámskou republiku. Převrat, během kterého bylo obsazeno americké velvyslanectví v Teheránu, podnítil Washington k ukončení diplomatických vztahů, zákazu dovozu íránské ropy a zmrazení aktiv ve výši zhruba 11 miliard dolarů (dnes 35,35 miliard dolarů, pokud se vezme v úvahu inflace).

V roce 2015, těsně před podepsáním Společného komplexního akčního plánu (JCPOA), který je známý také jako íránská jaderná dohoda, byly ohodnocen zmrazený majetek Teheránu, včetně majetku zmrazeného během revoluce v roce 1979 a také mezinárodní omezení v oblasti jaderné energie, na částku nejméně 100 miliard dolarů. Podle vedoucího centrální banky Íránu může být v důsledku jaderné dohody uvolněno asi jen 32 miliard dolarů, což je třetina celkové částky.

Tři roky po podepsání JCPOA zůstává osud většiny fondů neznámá. Dříve bylo zjištěno, že v amerických soudech bylo projednáváno mnoho případů, v rámci kterých bylo požadováno přímé zabavení bohatství islámské republiky. Například rozhodnutí z roku 2016, podle kterého musí Írán vyplácet odškodné ze svého rozpočtu rodiny amerických vojáků, kteří zemřeli v důsledku výbuchů nákladních automobilů dne 23. října 1983 v Bejrútu v Libanonu. Teherán tvrdí, že s tímto útokem nemá nic společného, ale všechny pokusy zpochybnit rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora byly zatím neúspěšné.

V ještě bizarnějším rozhodnutí newyorského soudu z roku 2018 bylo uvedeno, že zmrazený íránský majetek by měl být použit k odškodnění obětí tragédie 11. září 2001. A to i přes to, že Írán nemá s těmito útoky nic společného a že 15 z 19 teroristů byli občané Saúdské Arábie.

Irák

V roce 2003, těsně před invazí USA do Iráku, bylo vojenské plánování v oblasti zabavení strategických bohatství země doprovázeno ekonomickými výpočty s cílem ovládnout zhruba 1,75 miliard amerických dolarů iráckého majetku, který byl již zmrazený na amerických účtech.

Toto zabavení bylo jen špičkou ledovce, následně bylo ukradeno obrovské množství majetku. V roce 2010 se podle výsledků auditu v Pentagonu ukázalo, že Pentagon nemohl vysvětlit, kam se podělo zhruba 8,7 miliard dolarů ztracených iráckých ropných a plynových peněz určených na rekonstrukci.

Dříve se v amerických médiích čas od času objevila informace o finančních prostředcích ve výši zhruba 10-20 miliard dolarů, z nichž většina se skládala z majetku státu Iráku, který byl v roce 2004 poslán do země na rekonstrukci a zmizel beze stopy.

Během auditu v roce 2005 americký inspektor pro obnovu Iráku Stuart W. Bowen Jr. oznámil, že více než 8,8 miliard dolarů nemůže být zaevidováno.

O šest let později řekl Bowen, že americké úřady stále nemůžou vysvětlit kam se dostalo asi 6,6 miliard dolarů, a uvedl, že tento případ se dá nazvat „největší krádeží prostředků v národních dějinách".

Libye

Podrobnosti o údajné zpronevěře velkých částek ze suverénního bohatství Libye po zásahu NATO s cílem svržení libyjského vůdce Muammara Kaddáfího zůstávají utajené už skoro osm let po zásahu.

K obavám došlo poté, co se v březnu loňského roku objevily zprávy o tom, že z belgické banky zmizelo zhruba 10 miliard eur (asi 11,4 miliard dolarů) národního bohatství Libye. Z původních 16 miliard eur zůstalo jen 5 miliard. V září minulého roku Komise OSN zjistila, že Belgie porušila omezení týkající se zmrazení majetku, protože se obává, že některé platby za úroky z některých libyjských fondů byly převedeny na účty bojujících ozbrojenců, včetně islamistů.

Úřady v Tripolisu později uvedly, že za těmito podvody „zcela určitě stojí vláda Spojených arabských emirátů" a že prostředky byly použity na podporu vlády v Tobruku ve východní části Libye.

Tento skandál je jen jedním z mnoha ovládnutí libyjských prostředků západními mocnostmi po svržení Kaddáfího. V roce 2012 byla na žádost Mezinárodního trestního soudu v Itálii odebrána více než miliarda eur majetku, který patřil ke skupině Kaddáfího a starším členům jeho vlády, včetně podílu ve významných italských společnostech.

Před rokem Obamova administrativa zmrazila libyjská aktiva v hodnotě 29,8 miliard amerických dolarů v amerických bankách jako jsou Goldman Sachs, Citigroup, JPMorgan Chase a Carlyle Group.

V roce 2018 britští zákonodárci uvažovali o zabavení části národního fondu sociálního zabezpečení Libye, s cílem vyplacení odškodnění obětem irské republikánské armády, kterou Kaddáfí financoval v 80. letech.

Předpokládá se, že britské banky stále drží 9,5 miliard liber (12,5 miliard dolarů) libyjských prostředků. Tripolis vyzval Londýn, aby nepokračoval v jejich zabavení.

Více:

USA hodlají zablokovat majetek Madura, aby jej předaly opozici
Guaidó okomentoval odmítnutí Anglické banky vrátit Madurovi zlato
Finanční expert: Světu vládnou centrální banky. Volené vlády a politici jsou jen krytí
Štítky:
zabavení majetku, banky, majetek, finance, Libye, Írán, Venezuela, Irák, USA
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář