Widgets Magazine
15:44 17. srpna 2019
Zlato

Zlato z Venezuely a jiné případy, kdy cizí majetek „záhadně“ mizel ze západních bank

© Fotolia / Ded Pixto
Svět
Získat krátkou URL
603236

Samozvaný prozatímní prezident Venezuely Juan Guaidó vysoce pochválil odmítnutí centrální banky Velké Británie povolit Caracasu repatriovat zlato ve výši 1,2 miliard dolarů a označila tento krok za „ochranu majetku“. Sputnik si vzpomněl na několik dalších případů, kdy západní vlády a banky zmrazovaly nebo kradly národní bohatství jiných států.

Írán

40let starý příběh o zmrazeném majetku Íránu se odehrál v době irácké revoluce v roce 1979, kdy revolucionáři svrhli diktátora Mohammeda Rezu Pahlavího, podporovaného Američany, a vytvořili islámskou republiku. Převrat, během kterého bylo obsazeno americké velvyslanectví v Teheránu, podnítil Washington k ukončení diplomatických vztahů, zákazu dovozu íránské ropy a zmrazení aktiv ve výši zhruba 11 miliard dolarů (dnes 35,35 miliard dolarů, pokud se vezme v úvahu inflace).

V roce 2015, těsně před podepsáním Společného komplexního akčního plánu (JCPOA), který je známý také jako íránská jaderná dohoda, byly ohodnocen zmrazený majetek Teheránu, včetně majetku zmrazeného během revoluce v roce 1979 a také mezinárodní omezení v oblasti jaderné energie, na částku nejméně 100 miliard dolarů. Podle vedoucího centrální banky Íránu může být v důsledku jaderné dohody uvolněno asi jen 32 miliard dolarů, což je třetina celkové částky.

Tři roky po podepsání JCPOA zůstává osud většiny fondů neznámá. Dříve bylo zjištěno, že v amerických soudech bylo projednáváno mnoho případů, v rámci kterých bylo požadováno přímé zabavení bohatství islámské republiky. Například rozhodnutí z roku 2016, podle kterého musí Írán vyplácet odškodné ze svého rozpočtu rodiny amerických vojáků, kteří zemřeli v důsledku výbuchů nákladních automobilů dne 23. října 1983 v Bejrútu v Libanonu. Teherán tvrdí, že s tímto útokem nemá nic společného, ale všechny pokusy zpochybnit rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora byly zatím neúspěšné.

V ještě bizarnějším rozhodnutí newyorského soudu z roku 2018 bylo uvedeno, že zmrazený íránský majetek by měl být použit k odškodnění obětí tragédie 11. září 2001. A to i přes to, že Írán nemá s těmito útoky nic společného a že 15 z 19 teroristů byli občané Saúdské Arábie.

Irák

V roce 2003, těsně před invazí USA do Iráku, bylo vojenské plánování v oblasti zabavení strategických bohatství země doprovázeno ekonomickými výpočty s cílem ovládnout zhruba 1,75 miliard amerických dolarů iráckého majetku, který byl již zmrazený na amerických účtech.

Toto zabavení bylo jen špičkou ledovce, následně bylo ukradeno obrovské množství majetku. V roce 2010 se podle výsledků auditu v Pentagonu ukázalo, že Pentagon nemohl vysvětlit, kam se podělo zhruba 8,7 miliard dolarů ztracených iráckých ropných a plynových peněz určených na rekonstrukci.

Dříve se v amerických médiích čas od času objevila informace o finančních prostředcích ve výši zhruba 10-20 miliard dolarů, z nichž většina se skládala z majetku státu Iráku, který byl v roce 2004 poslán do země na rekonstrukci a zmizel beze stopy.

Během auditu v roce 2005 americký inspektor pro obnovu Iráku Stuart W. Bowen Jr. oznámil, že více než 8,8 miliard dolarů nemůže být zaevidováno.

O šest let později řekl Bowen, že americké úřady stále nemůžou vysvětlit kam se dostalo asi 6,6 miliard dolarů, a uvedl, že tento případ se dá nazvat „největší krádeží prostředků v národních dějinách".

Libye

Podrobnosti o údajné zpronevěře velkých částek ze suverénního bohatství Libye po zásahu NATO s cílem svržení libyjského vůdce Muammara Kaddáfího zůstávají utajené už skoro osm let po zásahu.

K obavám došlo poté, co se v březnu loňského roku objevily zprávy o tom, že z belgické banky zmizelo zhruba 10 miliard eur (asi 11,4 miliard dolarů) národního bohatství Libye. Z původních 16 miliard eur zůstalo jen 5 miliard. V září minulého roku Komise OSN zjistila, že Belgie porušila omezení týkající se zmrazení majetku, protože se obává, že některé platby za úroky z některých libyjských fondů byly převedeny na účty bojujících ozbrojenců, včetně islamistů.

Úřady v Tripolisu později uvedly, že za těmito podvody „zcela určitě stojí vláda Spojených arabských emirátů" a že prostředky byly použity na podporu vlády v Tobruku ve východní části Libye.

Tento skandál je jen jedním z mnoha ovládnutí libyjských prostředků západními mocnostmi po svržení Kaddáfího. V roce 2012 byla na žádost Mezinárodního trestního soudu v Itálii odebrána více než miliarda eur majetku, který patřil ke skupině Kaddáfího a starším členům jeho vlády, včetně podílu ve významných italských společnostech.

Před rokem Obamova administrativa zmrazila libyjská aktiva v hodnotě 29,8 miliard amerických dolarů v amerických bankách jako jsou Goldman Sachs, Citigroup, JPMorgan Chase a Carlyle Group.

V roce 2018 britští zákonodárci uvažovali o zabavení části národního fondu sociálního zabezpečení Libye, s cílem vyplacení odškodnění obětem irské republikánské armády, kterou Kaddáfí financoval v 80. letech.

Předpokládá se, že britské banky stále drží 9,5 miliard liber (12,5 miliard dolarů) libyjských prostředků. Tripolis vyzval Londýn, aby nepokračoval v jejich zabavení.

Více:

USA hodlají zablokovat majetek Madura, aby jej předaly opozici
Guaidó okomentoval odmítnutí Anglické banky vrátit Madurovi zlato
Finanční expert: Světu vládnou centrální banky. Volené vlády a politici jsou jen krytí
Štítky:
zabavení majetku, banky, majetek, finance, Libye, Írán, Venezuela, Irák, USA
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář