Widgets Magazine
05:14 21. září 2019
Premiér Maďarska Viktor Orbán

Viktor Orbán a jeho náklonnost k Číně: ekonomické výhody nebo „navzdory Bruselu“?

© Sputnik / Sergei Guneev
Svět
Získat krátkou URL
3352
Sledujte nás na

Země Visegrádské skupiny, jejichž názory se shodují ve všech otázkách, v poslední době moc solidární nejsou. Jedním z důvodů vzniklých neshod je situace kolem čínského koncernu Huawei, jehož pověst v Evropě aktivně kazí USA. Zatímco Polsko a Česko jsou ochotny se vzdát čínských telekomunikačních služeb, Maďarsko si raději zachovává neutralitu.

Orbán a diktát z Moskvy

V rámci komentáře k nedávnému prohlášení maďarského premiéra Viktora Orbána, že odmítá americké žádosti o zesílení nátlaku na Čínu a Rusko, maďarský politolog Gabor Stir v interview pro Sputnik Polska uvádí, že Maďarsko se v posledních letech snaží vést nezávislou politiku a to se mnohým nelíbí. „Maďarsko se nechce účastnit sporů velmocí a vytvářet vztahy s Čínou nebo Ruskem podle pokynů Washingtonu. Orbán připomíná, že politika, zejména zahraniční, je velké vyjednávávní. Politici se vždy snaží posunovat do nějaké hranice, snaží se pochopit, kam až je možné dojít. Orbán chce, aby Maďarsko bylo více nezávislé v politickém prostoru," říká Gabor Stir. Podle názoru Alexandra Stykalina, vedoucího vědeckého pracovníka Ústavu slovanských studií Ruské akademie věd, není toto prohlášení ničím novým v pozici maďarského premiéra.

„Orbán nikdy neposkytoval ani nejmenší důvody k tomu, aby byl považován za politika, který jedná podle diktátu Ruska. On potřebuje Rusko jako protiváhu bruselského nátlaku," uvádí Stykalin v komentáři pro Sputnik Polska.

Podle Stirova názoru by bylo chybou si myslet, že svými rozhovory o samostatnosti dělá Maďarsko narážky na nedůvěru k NATO a na přání opustit alianci. „Vliv USA je velmi velký a v Budapešti to nepopírají. Maďarsko se však zároveň snaží udělat krok nebo dva stranou, aby si zachovalo a hájilo svou suverenitu v zahraniční politice a nedělalo vše podle pokynů Washingtonu," domnívá se Stir.

Samostatná politika některých států se nesetkává s podporou nejen ze strany Washingtonu, ale ani Evropské unie. Ještě větší znepokojení vyvolává přání některých členů NATO a EU vést dialog s „nežádoucími" zeměmi. Jak vysvětluje maďarský politolog, Maďarsku se nelíbí, co dělají s Ruskem, že od něj požadují, aby se vzdalo kontaktů s ním. „Často můžeme slyšet: není třeba hovořit s Ruskem, pokud na tom není Washington zainteresován, není třeba komunikovat s Čínou, protože USA a Čína se pohádaly," uvádí Stir. „Maďarsko nebude reagovat na takové výzvy a pokusí se vytvořit s Ruskem a Čínou relativně samostatnou politiku." Takové příklady už v Evropě jsou. Například

Německo je toho důkazem: podporuje Severní proud 2 a má dobré vztahy s Čínou. „Tak proč my nemůžeme stavět společně s Čínou železnici Bělehrad —Budapešť?" — ptá se maďarský politolog.

Maďarská hedvábná stezka

Čínské investice skutečně nehrají poslední roli v regionu. Maďarsko je největším centrem čínských investic ve střední a východní Evropě, kam přichází řádově třetina všech investic z této země. Stačí připomenout, že k roku 2017 čínské investice do Maďarska dosáhly 4,1 miliard dolarů a bylo vytvořeno kolem 10 tisíc pracovních míst. Nicméně, jak se domnívá Stir, svou finanční budoucnost Maďarsko nespojuje přímo s Čínou, minimálně proto, že čínské investice stejně nestačí. „Když nám vyčítají, že máme s Čínou velmi úzké vztahy a to porušuje zájmy USA, tak proč dostáváme čínské peníze?" — ptá se Stir.

Stykalin se domnívá, že Maďarsko můžeme stěží podezřívat z velké závislosti na Číně: tento směr není pro Maďarsko tím nejdůležitějším ze zahraničněpolitického a zahraničně ekonomického hlediska. „To, že Orbán hovoří o Číně, znamená, že si velmi dobře uvědomuje roli Číny na mezinárodní scéně. A to znamená, že budeme muset stále více brát v úvahu názor Číny na různé otázky. Já však zatím nevidím skutečnosti, které by svědčily o zvýšení závislosti Maďarska na Číně nebo aktivaci čínského směru v maďarské politice, a proto ani problémy oslabení následkem čínské závislosti neexistují," říká ruský odborník.

Podle Stirova názoru Čína stejně jako každá jiná země hájí vlastní zájmy, a proto dokonce i v rámci spolupráce by bylo krátkozraké dovolit Pekingu všechno: „velmi mnoho hovoříme o spolupráci s Čínou a vypadá to, že vše probíhá tak, jak chce Čína," ale v řadě případů se zájmy dvou zemí skutečně shodují. Například železnice mezi Bělehradem a Budapeští, část projektu Hedvábná stezka, nebo jak ji nazývají v Číně — One Belt, One Road. Maďarskou část železnice, jejíž cena tvoří 1,8 miliardy dolarů, z 85 % financuje čínská Export-import banka formou úvěru na 20 let s 2,5% ročním úrokem. Stavbu provádí čínská společnost China Railway International Corporation. Pokud nám chybí peníze k výstavbě infrastruktury a Číňané staví, tak samozřejmě spolupracujeme. Já bych však stejně důsledněji hájil maďarské zájmy," říká Stir.

Více:

Orbáne, pozor! Senátoři USA vyzývají Trumpa k tomu, aby chránil demokracii v Maďarsku
Orbán: HUAWEI, nikoliv americká diktatura
Europoslanec o osudu Orbánovy strany Fidesz: Stane se součástí EPP spolu s Českem?
Štítky:
Visegrádská skupina, Viktor Orbán, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Česká republika
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář