01:58 25. června 2019
Dívky s poháry

Vědci prozradili, jaký alkohol je nejnebezpečnější

© Depositphotos / Tirachard
Svět
Získat krátkou URL
Alfija Jenikejeva
51243

Podle statistiky Světové zdravotnické organizace si alkohol a tabák vyžadují více lidských obětí než všechny ostatní látky vyvolávající závislost. Někteří vědci navrhují, aby byly alkohol a cigarety přirovnány k tvrdým drogám a aby byla jejich spotřeba zakázána. Sputnik v rozhovoru s odborníkem zjišťuje, jaké druhy alkoholu jsou nejnebezpečnější.

S prvním douškem

„Porovnávací výzkumy vynikajícího britského vědce Davida Nutta ještě před deseti lety potvrdily, že alkohol patří do pětice psychoaktivních látek s nejvyšší schopností vyvolávat závislost. Podle tohoto ukazatele zaostává jen za heroinem, crackem a kokainem. Mimochodem tabák také patří do této pětice. A v úmrtnosti alkohol daleko předhání všechny drogy," sdělil Sputniku toxikolog, profesor Kazaňské státní lékařské univerzity a expert WHO Vladimir Mendělevič.

Nedávné experimenty na myších ukázaly, že alkoholická závislost se může vytvořit velmi rychle — doslova s prvním douškem. Neurofyziologové z Kalifornské univerzity v San Francisku dávali v průběhu 24 hodin jedné skupině hlodavců vodu a 20procentní alkohol, druhé jenom vodu. Doslova příští den se projevily u živočichů, kteří ochutnali alkohol, všechny příznaky fyziologické závislosti, v jejich mozku byla zaznamenána zvýšená aktivita dopaminových receptorů D1 citlivých k hormonu rozkoše dopaminu.

Shodný účinek měly na mozek živočichů už po prvním použití narkotika — opiáty a kanabinoidy.

Pro formování závislosti u člověka jsou podle Meděleviče důležité jak vnější faktory — intenzita požití, tak i vnitřní — dědičnost. Kromě toho závislost obyčejně vzniká u lidí s adiktivním profilem osobnosti.

„Jsou to takové zvláštnosti, jako je infantilismus, traumatický účinek nudy a fádnosti života," podotkl odborník.

Chuť piva vyvolává závislost

Nejsilnější vliv na dopaminerní systém mozku — systém odměny — má pivo. Jeho chuť vyvolává v organismu výron dopaminu nezávisle na tom, kolik je v nápoji alkoholu. Zjistili to vědci z Lékařské univerzity Indiany.

Lékaři dávali 49 dobrovolníkům střídavě pivo a energetický nápoj od známého výrobce. Skenování mozku ukázalo, že chuť piva nezávisle na obsahu alkoholu vyvolávala větší výron dopaminu než energetický nápoj. Maximální účinek byl zaznamenán u účastníků experimentu, v jejichž rodinách byli kdysi alkoholici.

Vodka ovlivňuje mozek

Varianty genů, které odpovídají za náchylnost k závislosti na alkoholu, se vyskytují přibližně u poloviny lidské populace. Jak ukázaly výzkumy mezinárodní skupiny vědců, jsou tyto geny spojeny také s oblibou sladkého. Třeba když u nositelů zvláštní varianty genu FGF21 nefunguje v centrální nervové soustavě koreceptor β-Klotho, je velká pravděpodobnost nejen závislosti na alkoholu, ale i poruch příjmu potravy.

Závěry zčásti potvrdili švédští vědci, kteří na začátku minulého roku naučili k alkoholu dvacet laboratorních krys. Zvířata dostávala roztok etylalkoholu, když zmáčkla páku v kleci. Za několik dní neustálých pitek dali hlodavcům na vybranou: buď roztok etylalkoholu, nebo voda s vysokým obsahem sacharínu (nekalorického analogu cukru).

Většina krys dala přednost sladké vodě, ale 10 až 12 procent jich pilo i nadále alkohol. Vyšlo najevo, že u zvířat alkoholiků jinak fungují geny v buňkách mozku, které se nacházejí v centrech chuti, rozkoše a emocí. Prudce se u nich snížila mj. aktivita úseků DNA spojených s fungováním tlumicích řetězů neuronů a odstraněním molekul kyseliny gama-aminomáselné (GABA) — hlavního tlumiče nervové soustavy.

Tento proces určuje gen GAT-3. Vychází, že alkohol blokuje normální funkci tohoto genu, což vede k formování neuronových řetězů, které spojují chuť alkoholického nápoje s centry rozkoše. V důsledku toho se závislým zvířatům zdál být alkohol chutnější a výživnější než sladký sirup.

Nebezpečné energetické nápoje

Mozek ovlivňují také alkoholické nápoje s vysokým obsahem kofeinu.

Jak zjistili vědci z Purdueovy univerzity, mají energetické nápoje účinek podobný kokainu, v důsledku čehož vznikají v organismu poruchy systému vnitřní podpory.

Vědci dávali myším nealkoholické a alkoholické energetické nápoje. V mozku mladých zvířat, která dostávala velké dávky kofeinu spolu s alkoholem, byly zaznamenány stejné změny, jako u myší, kterým byly dávkovány drogy. Zvyšovala se mj. hladina proteinu ΔfosB. Dostávala-li zvířata jenom kofein nebo jenom alkohol, k podobným poruchám u nich nedocházelo.

Dospělé myši, které ochutnaly v útlém věku alkoholické energetické nápoje, byly méně citlivé na kokain. A to znamená, že aby pocítily rozkoš, potřebovaly více drog než myši z kontrolní skupiny, jimž nebyly v dětství podávány energetické nápoje obsahující alkohol.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Babiš vyzval ministry k šetření, hazard a alkohol jsou pod hrozbou vyšších daní
Vědci objevili ještě jedno nebezpečí alkoholu
Šest miliard za prostitutky. Češi nešetří ani na cigaretách, alkoholu či drogách
EU určila zemi, která má největší výdaje za alkohol. Česko skončilo na 5. místě
Štítky:
energetický nápoj, pivo, vodka, alkohol, vědci, věda, zdraví
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář