Transsibiřská magistrála aneb Velká sibiřská cesta je železnice přes Eurasii, která spojuje Moskvu a Vladivostok. Magistrála je dlouhá 9288 km. Je to nejdelší železnice na světě. Překonat ji je téměř totéž jako dosáhnout vrcholu Mount Everest.
Transsib prochází velkými městy a v každém z nich se můžete zastavit. Například v Kazani — jednom z nejstarších ruských měst s obrovským počtem kulturních míst spojujících v sobě tradice islámu a křesťanství. Určitě tam budete chtít ochutnat čak-čak a projet se po matičce Volze.
Jekatěrinburg je hlavním městem Uralu, kde se nachází mnoho památek věnovaných carské rodině a posledním dnům jejich života. Kromě toho tam prochází hranice mezi Evropou a Asií. Novosibirsk je naopak mladé, ale velmi pokrokové město, sídlo vědy, třetí podle počtu obyvatel. Nezapomeňte tam koupit cedrové oříšky a navštívit neobvyklá místa, která nikde jinde nenajdete. Například Muzeum štěstí nebo farmu domácích lišek.
Mnozí cestovatelé přesedají v Irkutsku. Za prvé proto, aby navštívili Bajkal. Za druhé je možné potom pokračovat v cestě přes Mongolsko nebo Čínu. A když už tam budete, určitě ochutnejte místní rybu — omula. Bajkal můžete navštívit i tehdy, když se zastavíte ve městě Ulan-Ude a zároveň se seznámíte s burjatskou kulturou.
Abyste však určitě nevynechali nic zajímavého, můžete využít turistickou trasu od Ruských železnic. Je to cestování komfortním vlakem, které zahrnuje vyhlídkové exkurze a zastávky na nejmalebnějších a nejdůležitějších kulturních místech. První trasa se jmenuje Carské Rusko a vede celou Transsibiřskou magistrálou do Vladivostoku, druhá odbočí v Irkutsku na Transmandžurskou železnici a přiveze vás přímo do Pekingu.
Abyste mohli samostatně naplánovat svou trasu, můžete využít seat61, kde najdete mnoho rad, jak cestovat přes Rusko, Čínu, Mongolsko a Japonsko.
Nehledě na komfortní a jednoduché řešení cizinci stejně volí obyčejné vlaky, aby nasákli atmosféru nekonečných ruských prostor. Například britská novinářka Cathy Classová podnikla společně se svým přítelem extrémní zimní výlet z Moskvy do Pekingu a dokonce oslavili vánoce v jídelním voze.
Drinking hot tea and watching Siberia unfold. It’s SO beautiful pic.twitter.com/O6XnGrDVEL
— Katie Glass (@katieglassST) 26. prosince 2018
Ve vlaku byla Wi-Fi, a proto se Cathy mohla okamžitě dělit o své nové tweety. Uvedla, že vlak byl moderní, čistý a dobře vybavený. Požádala, aby průvodčí Jelenu a Igora zaměstnaly Britské železnice, neboť jsou velmi milí a pozorní.
Our Provodnitsa Elena (she runs the carriage) just gave us apples for bedtime as a present! We love her x pic.twitter.com/7MUneDRxOr
— Katie Glass (@katieglassST) 26. prosince 2018
Pro Gulii Mangioneovou z Kodaně byla cesta po celé Transsibiřské magistrále osudná: po návratu kardinálně změnila svůj život, opustila práci a přestěhovala se do jiné země.
Dívka jela v obyčejném vagóně bez kupé a aktivně komunikovala s ostatními cestujícími: „Byla jsem překvapena, jak atmosféra vagónu sbližuje lidi. Vyprávěli mi důvěrné příběhy ze života, ukazovali fotografie příbuzných a nabízeli mi výživné sibiřské snídaně (vždyť nejlepší způsob trávení času na cestě je jídlo)."
Fotoreportérka z Nového Zélandu Birgit Krippnerová společně se svým přítelem Haraldem tvrdí, že cesta vlakem přes celé Rusko byla kouzelným a nezapomenutelným dobrodružstvím, jediným svého druhu. Sdíleli snímky na svých stránkách na Instagramu a také sdělovali své myšlenky, které vzbuzovala lampová atmosféra vagónu.
Cestovatelé psali o určité duchovní zkušenosti: tak dlouhý pobyt ve vlaku donutí zpomalovat vývoj událostí a dívat se na vše z jiného úhlu.
„Když jsem řekla, že se chystám cestovat „ve stylu studentské koleje", mí ruští přátelé prohlásili, že jsem se zbláznila. A já jsem na to skutečně nebyla připravena: ve vagóně sovětského typu byla v noci absolutní tma, pouze hlasité chrápání svědčilo o přítomnosti lidí. Byla mi zima, nevzala jsem si s sebou jídlo, zachránil mě mladý chlapec, který ráno nastoupil a který mluvil anglicky. Nakrmil mě a ukázal, kde vzít horkou vodu," píše americká blogerka Shannon.
Neobyčejná zkušenost Shannon inspirovala a ona se ještě třikrát vrátila do Ruska vlakem. Vysvětlila to tím, že „takové cestování je vždy výbuch mozku, ale probíhá neuvěřitelně krásně a nepředvídatelně".
„Probudila jsem se v 6:30 kvůli 30 odstínům vůně jídla. Kolem bylo mnoho mladých vojáků, kteří hráli karty a pili kvas," podělila se o své dojmy dívka Begum. Projela se svým přítelem 10 tisíc km s batohem na zádech, zajeli spolu do Petrohradu a navždy se do tohoto města zamilovali. Na konci cesty napsali, že jsou hrozně unavení, ale šťastní, protože se jejich sen splnil.
Všechny komentáře
Ukázat méně komentářů (0)
Odpovědět(Ukázat komentářSkrýt komentář)