Widgets Magazine
20:30 19. srpna 2019
Priština, Kosovo

„Cítíme se jako občané páté třídy.“ Jak rodiny hledají své blízké, kteří zmizeli v Kosovu

© REUTERS / Laura Hasani
Svět
Získat krátkou URL
4270

Strašlivé zločiny proti civilnímu obyvatelstvu Kosova zůstávají nevyřešeny ani po 20 letech. Předseda Asociace rodin unesených a pohřešovaných osob v Kosovu a Metochii z Kosovské Mitrovice Milorad Trifunović řekl v rozhovoru pro Sputnik, v co doufají a co čeká příbuzné zmizelých lidí.

Jaké údaje o počtu nezvěstných osob má vaše sdružení?

Trifunović: Naše sdružení, které bylo založeno a začalo pracovat v roce 1999, shromáždilo údaje o 941 nezvěstných. Nejde pouze o Srby, ale také o Romy a 21 Albánců. Jedná se o osoby ve věku 16 až 82 let, z nichž většina jsou muži ve věku od 25 do 45 let. Tito lidé byli v období svých plných sil. Máme jména, příjmení, data narození, místo a čas zmizení. Tato data byla ověřena a přezkoumána místní komisí Červeného kříže.

Existuje nějaké svědectví o tom, jak tito lidé zmizeli?

Jedním z prvních byl únos devíti horníků z otevřené prohlubně Belačevac poblíž města Obilič zhruba v 7 hodin ráno 22. června 1998 na parkovišti společnosti, kam přijeli nyní nezvěstní lidé svými vozy. Odvezli je neznámým směrem. Mezi nimi byl i můj bratr Miroslav. Byli uneseni lidmi v uniformě Kosovské osvobozenecké armády (KLA), ale bez uniforem. Od té doby se neustále objevovaly únosy.

Byli nalezeni nezvěstní horníci?

Měli jsme informace o tom, že jejich pozůstatky se nachází v soukromém dole u vesnice Žilivode. Albánci, jejichž identitu neznáme, řekli, že tam byli pohřbeni. Požadovali jsme, aby mezinárodní kontingent pod záštitou NATO (KFOR) provedl exhumaci na tomto místě, ale o dva dny později jsme obdrželi telefonní hovor od našeho svědka, který říkal, že kopali v této oblasti, ale na nesprávném místě. Oznámili jsme to mezinárodním vyšetřovacím orgánům, ale odpověděli, že mají informace ze tří různých zdrojů. To trvalo od roku 2010 čtyři roky s přestávkou v zimním období. Místo je opravdu těžce dosažitelné, dochází zde k sesuvům půdy během v období dešťů, a bylo rozhodnuto, že se tam nic nenašlo. Ale den před tím, než byla práce zastavena, došlo k velkému požáru, který trval dva dny. Proto máme podezření, že pokud tam něco bylo, oheň to zničil.

Myslíte si, že někteří z nezvěstných mohli být uneseni za účelem získání orgánů?

Samozřejmě, že takové podezření máme. Koneckonců, většina lidí byla unesena v období jejich plných sil. Když byl v roce 1999 jmenován Bernard Kouchner vedoucím dočasné administrativy OSN v Kosovu, byly mu položeny otázky jakožto jednomu ze zakladatelů mezinárodní organizace Lékaři bez hranic. Když se ho novináři zeptali, jestli o obchodování s lidskými orgány něco věděl, odpověděl rozzlobeně: „Jste vůbec normální, jakýpak obchod s orgány!"

Na našem seznamu je stále dalších 572 lidí z 941. A pozůstatky 371 lidí s výsledky testů DNA při shodě 99,9 % byly předány rodinám.

Ale nyní byla veškerá práce pozastavena. V roce 2016 nebyla provedena žádná exhumace, pozůstatky ani jedné osoby nebyly předány příbuzným. V roce 2017 bylo předáno pouze jedno z asi 430 neidentifikovaných těl uložených v márnici v Prištině. Po válce často pohřbívali bez DNA testů na základě osobních věcí, identifikací a domníváme se, že hodně lidí bylo pohřbeno pod jinými jmény. Snažili jsme se iniciovat prověrky, ale kosovské albánské úřady nám moc nepomáhají. Za celý minulý rok se v blízkosti Džakovicy uskutečnila pouze jedna exhumace, během které bylo nalezeno 7 těl. Dosud jsme neobdrželi výsledky analýzy DNA, ale skoro jistě jde o těla unesených Srbů.

Probíhá nyní vyšetřování v regionálních a mezinárodních strukturách o únosu lidí do Kosova?

Máme podezření, že se na únosech podíleli všichni velitelé a polní velitelé sedmi operačních zón Kosovské osvobozenecké armády. Máme jména. V roce 2002 jsme v Bělehradě předali informace o 574 pohřešovaných osobách Státnímu zastupitelství pro válečné zločiny. Uvedli, že materiály předali Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu.

Jsme přesvědčeni, že došlo k obchodování s lidmi, což potvrdila také zpráva poslance Rady Evropy z roku 2010 Dicka Martyho. Parlamentní shromáždění Rady Evropy přijalo tuto zprávu.

Byla nalezena těla během exhumací, která měla známky odstranění orgánů?

Je téměř nemožné to zjistit po 20 letech. Zůstaly jen kosti, většinou nic víc. Existují však verze, že se na transplantaci podílelo několik klinik v Albánii. Existují určité informace a předpoklady, že naši krajané byli přivezeni do Albánie a Makedonie, kde jim byly odstraněny orgány a poté mohli být zabiti a pohřbeni tam.

Proto především doufáme, že Mezinárodní soudní dvůr v Haagu odpoví na naše otázky. Existuje však další problém, což je ochrana svědků. Svědci jsou v našem případě klíčovým prvkem. My, jako rodinní příslušníci nezvěstných, nemáme právo dávat jména našich zdrojů informací, protože naši příbuzní jsou určitě mrtví. A co se stane s nimi a jejich rodinami? Proto jsme nyní mezi kladivem a kovadlinkou, pokud jde o svědky.

Kromě toho má speciální prokuratura Mezinárodního soudního dvoru seznamy právníků, kteří budou zastupovat naše zájmy, a říkají, že v našem procesu si nemůžeme zvolit naše zástupce. Zároveň se nyní dozvídáme, že bývalý hlavní soudce Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY), Theodor Meron, který odsoudil Srby, nyní hájí zájmy Albánců v nadcházejících soudních procesech. Proto se cítíme jako občané páté třídy. Jako by byl celý svět proti nám.

Více:

Kosovští Srbové protestují proti kosovským úřadům
Srbský prezident: Srbové a Albánci se musí sami dohodnout ohledně Kosova
Při odchodu přitlač: Před volbami Brusel znovu vyzval Kosovo, aby se vzdalo. Názor
Kosovo vynalezlo způsob, jak poděkovat NATO za „humanitární akci“ z roku 1999. Názor
Štítky:
únos, smrt, orgány, soud, Kosovo, Srbsko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář