V polovině února ve vztazích mezi Čínou a Tureckem došlo k dalšímu prohloubení napětí kvůli takzvané ujgurské otázce. Tehdy tiskový mluvčí tureckého MZV Hami Aksoy v uveřejněném prohlášení vyzval Čínu, aby respektovala práva etnických Ujgurů a zavřela tábory nuceného pobytu. Aksoy řekl, že je „ostudou pro celé lidstvo ta skutečnost, že se v XXI. století znovu objevily koncentrační tábory“. Podle jeho slov „se více než milion Ujgurů setkalo s politikou nuceného zadržení, mučení a ideologického nátlaku ve vězeních a koncentračních táborech“. Čína na to odpověděla tím, že nazvala „odpornými“ prohlášení tiskového mluvčího MZV Turecka o údajných „koncentračních táborech“ pro Ujgury a vyjádřila turecké straně protest.
V rámci své cesty do Sin-ťianu Sudagezerová jako členka turecké delegace účastníků konference Etnická politika Číny a národní solidarita: Ujgurská autonomní oblast Sin-ťian neměla kvůli nabitému programu možnost navštívit tato „centra profesionální orientace a převýchovy”, která se stala kamenem úrazu v turecko-čínských vztazích.
Měla však možnost zjistit, jestli čínská vláda dokázala v této socialistické zemi vytvořit rovnováhu mezi svobodou náboženského vyznání a ateismem. Zástupci Komunistické strany Číny, s nimiž se během návštěvy setkala turecká delegace, nejednou zdůrazňovali dodržování „svobody víry a nevíry“ v Číně.
Jeden ze členů turecké delegace, vedoucí katedry turkologie Černomořské univerzity, politolog Kemal Üçüncü, v odpovědi na prosbu Sudagezerové, aby okomentoval příčiny toho, proč otázku etnické politiky Číny vůči ujgurskému obyvatelstvu začaly tak naléhavě projednávat západní země, řekl: „Vidíme, že západní země vedou cílevědomou a velmi silnou kampaň zaměřenou na dezinformace a psychologickou válku s tím cílem, aby byla Čína ukázána v nevýhodném světle v očích muslimských zemí. Je naprosto jasné, že probíhá proces přípravy falešných videonahrávek, fotografií, jako tomu bylo v případě zprávy o údajné ‚smrti‘ ujgurského básníka Abdurachima Heita. Tyto falešné informace jsou pak využívány proti čínské straně s tím cílem, aby si muslimský svět vytvořil zkreslenou představu o činnosti Číny a byl tak poštván proti Pekingu. Turecko a Čína se bohužel staly obětí této operace, což způsobilo napětí ve dvoustranných vztazích. Obě strany musí tuto situaci přijmout jako lekci, která svědčí o nutnosti vytvoření společných diplomatických mechanismů a komunikačních kanálů ohledně operativního a důvěryhodného informování veřejnosti dvou zemí. Strany musí podporovat odpovědný, konstruktivní, důvěrný dialog.“
Kdo je tedy zdrojem protičínské propagandy, která je šířena prostřednictvím sociálních sítí a které se chytají západní média? Tuto otázku položila Sudagezerová vedoucímu turecké delegace během návštěvy v Urumči, předsedovi neparlamentní levicově nacionalistické strany Vatan (Vlast) Dogu Perincekovi. „Síly vedoucí antičínskou propagandu mají své mluvčí, kteří jsou spojeni s CIA a aktivně spolupracují s Amerikou. Islámské hnutí Východního Turkestánu (IHVT) dostává přímou podporu z USA. Kromě toho nejsou žádná svědectví o tom, že tato organizace má nějakou podstatnou podporu v Číně. Za posledních 25-26 měsíců v Číně, v Sin-ťianu a především v Urumči nedošlo ani k jednomu teroristickému útoku. To svědčí o tom, že už dva roky teroristické elementy IHVT nemají možnost provádět zde svou podvratnou činnost. Mezi urgujskou komunitou, která žije mimo území Číny, má však IHVT své následovníky díky americké podpoře,” uvedl.
V souvislosti s diskuzemi o svobodě náboženského vyznání a uctívání náboženského kultu etnickými skupinami v Číně jsou v západních médiích pravidelně uváděny informace o tom, že čínské úřady praktikují tvrdá omezení návštěvy mešit a natáčejí příchozí pomocí speciálních kamer nacházejících se u vchodu do mešity. Aby zjistili, jak to ve skutečnosti je, vydala se korespondentka s fotoreportérem do mešity nacházející se v pekingské čtvrti Liulichang. Dveře mešity byly zavřené, ale služebník církve, který je uviděl, okamžitě dveře otevřel a pozval je dovnitř. „Jazyková bariéra nám nedovolila navázat plnohodnotný dialog, ale on nám přesto ukázal vnitřní prostory mešity, zahradu a zadní dvůr a poté nás pohostil čajem. Touto příjemnou událostí naše improvizovaná exkurze po pekingských mešitách skončila, ale další zajímavý objev na téma svobody náboženského vyznání mne čekal v Urumči. Když se ocitnete v hlavním městě Sin-ťianu, máte pocit, že se mešity nacházejí doslova všude. Xu Wei, čínský generální konzul v Istanbulu, ve svém interview pro turecká média řekl, že v počtu mešit na jednotku plochy Sin-ťiang předběhl Turecko. Naše delegace navštívila jednu z nich – na území Islámské univerzity Urumči. U vchodu do mešity upoutaly mou pozornost speciální automaty na vydávání návleků na boty. O užitečnosti této pomůcky nikdo nepochybuje, na rozdíl od videokamer u vchodu do většiny mešit v Sin-ťiangu. Zavedení této praxe vyvolalo značnou kritiku na adresu úřadů, jelikož místní obyvatelé v tom viděli pokus o registraci těch, kdo navštěvují mešity. Zástupci úřadů však prohlašují, že tyto technologické novinky jsou používány s cílem zajištění bezpečnosti věřících a udržování čistoty a pořádku v mešitách,“ píše Sudagezerová.
