12:52 24. listopadu 2020
Svět
Získat krátkou URL
0 520
Sledujte nás na

Marko Popov, syn legendárního rozvědčíka, který se narodil v Cannes a nikdy nežil v Srbsku, přijel v těchto dnech do vlasti svého otce, aby dostal srbské občanství. V interview pro Sputnik vypráví o „Jamesu Bondovi“ z Dragutinova, vzpomíná na nejvýraznější chvíle jeho skvělé špionské kariéry jak dramatické, tak i anekdotické.

Marko říká, že jeho otec nehovořil o své hrdinské vojenské minulosti, on a jeho bratři se dozvěděli, že Duško Popov byl jedním z nejúspěšnějších dvojitých agentů období první světové války, až v roce 1974, když vyšla v angličtině kniha jeho vzpomínek pod názvem Spy/Counterspy. Podle Markových vzpomínek se po vydání knihy stal otec sdílnějším a v roce 2001 byly odtajněny archivy FBI a potom i archivy MI5, v nichž bylo asi 7000 dokumentů spojených s Popovem.   

Syn srbského „Bonda“ uvádí, že když otec v roce 1981 zemřel, bylo mu teprve 18 let a ještě ne zcela chápal veškerou důležitost té práce, které se otec věnoval během války.

„Několikrát jsme se s ním dívali na film 007, přičemž oblíbenou postavou člověka, podle něhož ‚modelovali‘ hlavního hrdinu Bondovky, byl darebák s přezdívkou Čelist (Jaws, obr se železnými zuby z filmu Špion, který mne miloval), několikrát umírající a ožívající. I když otec říkal, že agent, který by skutečně vedl takový způsob života, by nepřežil ani dva dny, filmy se mu líbily, považoval je za zábavné,“ vzpomíná Marko.

„Fleminga z různých důvodů inspiroval příběh mého otce. Studoval práci dvojitých agentů, nejen Duška Popova, ale i mnohých dalších, nicméně z těch všech měl pouze otec povoleno setkávat se s Němci tváří v tvář. Ostatní agenti pouze odesílali radiogramy z Londýna nebo psali dopisy neviditelným inkoustem,“ zdůrazňuje Marko v rozhovoru se Sputnikem.  

Co se týče „Bondových dívek“, podle Markových slov otec nevyprávěl dětem o svých dobrodružstvích před tím, než potkal jejich matku. Jednou však našel na půdě starý kufr napěchovaný milostnými dopisy adresovanými jeho otci od různých žen.

„Maminka věděla o jeho pověsti playboye, ale nežárlila na něj. Když se brali, bylo jí 19 a jemu 47 let,“ vzpomíná špionův syn.

Nehledě na to, že po skončení druhé světové války Duško opustil romantické povolání rozvědčíka, MI5 se na něho ještě několikrát v 50. letech obracela se žádostí o pomoc.  

„Například mu nabídli práci proti švýcarským bankám vydávajícím úvěry komunistům. Tato operace byly prováděna v letech 1954–1956. Když už se dostanete do MI5, budete se nacházet dlouho na jejich ‚čekací listině‘. Ale Duško příliš nepracoval proti komunistům, přibírali ho pouze tehdy, když bylo nutné navázat s někým přímý kontakt,“ vypráví Marko.  

Podle Markových slov se po skončení druhé světové války Duško vůbec nezajímal o politiku a neměl problém s jugoslávskými komunisty: klidně ho pouštěli do země, pravidelně jezdil do Dubrovníku, kde strávil mládí, a do Vojvodiny, kde žilo mnoho příbuzných bývalého špiona. Začal pracovat jako právník v Německu, hájil zájmy společností, které požadovaly navrácení svého majetku zabaveného nacisty.

„Otec prostě chtěl klidný a svobodný život. A vždy žil tak, jak se mu líbilo. Prošel celou válku a jak se mu podařilo zůstat naživu, to nikdo neví. Měl neuvěřitelné štěstí. Několikrát ho Němci začali podezřívat, že pracuje pro Londýn, ale on se pokaždé nějak vykroutil. A když se otce ptali, jestli se za války bál, odpovídal: ‚Bál jsem se pouze jednou, přibližně od chvíle, kdy válka začala, a do té chvíle, kdy skončila‘,“ vzpomíná Marko během rozhovoru se Sputnikem.

Během tří let práce Popov a jeho oddělení předali Němcům tolik falešných informací o počtu vojsk na severu Anglie a plánech výsadku na území od Calais až po Norsko, že když začala operace vylodění v Normandii, Němci ji považovali za provokaci spojenců a celé týdny čekali na útok hlavních sil v lokalitách, které jim „prozradil“ Duško Popov.

Marko předpokládá, že válka by samozřejmě i bez toho skončila, ale trvala by déle a přinesla by více obětí, kdyby nebylo úspěšné podvratné práce otce a jeho týmu.  

Největším „neúspěchem“ v práci Popova, na němž on nenese žádnou vinu, byl podle slov jeho syna Pearl Harbor: tehdejší všemocný ředitel FBI John Edgar Hoover nebral vážně Duškovy informace o tom, že Japonci plánují útok.  

Marko připomněl, že kniha vzpomínek jeho otce Spy/Counterspy se stala v USA bestsellerem, ale Američané stejně nevěřili, že Popov získal informace o plánovaném Pearl Harboru a předal je Hooverovi. Nicméně po roce 2000, když byly odtajněny archivy FBI tohoto období, bylo v nich skutečně nalezeno přibližně 2700 dokumentů spojených s jeho jménem.

„Lidé z FBI prostě nepochopili, jak důležitá informace se jim dostala do rukou od mého otce. Nerozuměli ničemu v kontrarozvědce, byli to prostě obyčejní policajti, kteří od něho požadovali odhalení německých agentů,“ vzpomíná na vyprávění slavného rozvědčíka jeho syn.

Na závěr Marko vypráví, jak ho v mládí samotného verbovali představitelé „staré gardy“ MI5, kteří si pamatovali jeho otce, ale on odmítl lákavou nabídku: „Válka už tehdy nebyla. Tak proč? Otec to dělal, protože tehdy byla válka. Válka proti fašismu, proti Hitlerovi.“

Více:

Globální útok: Spojené státy na hlídku 24/7 v Pearl Harboru nasadí strategické bombardéry
Bondova dívka se zamilovala do „ruského špiona“
Hádejte, odkud bude pocházet záporák z nového filmu o Jamesi Bondovi…
Bondův tank spatřili v Sýrii. Byl vyroben v Česku?
Štítky:
špion, špionáž, dějiny, rozvědka, Druhá světová válka, MI5, komunisté, FBI, James Bond, Jugoslávie, Pearl Harbor, Srbsko, Německo, USA
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář