Widgets Magazine
09:36 24. srpna 2019
Ilustrační foto

Islamizace není problém Turecka, ale Evropy, řekl expert k Zemanovým slovům

© Sputnik / Ruslan Krivobok
Svět
Získat krátkou URL
Tatjana Naronskaja
5221

Komentář prezidenta Miloše Zemana při jeho úterní návštěvě Karlovarského kraje upoutal pozornost nejen českých médií. Spojenectví Turecka a Islámského státu, které podle prezidenta plyne z útoků na Kurdy, důrazně odmítla turecká ambasáda jako nepodložené tvrzení. Čím jsou vyvolána nečekaně ostrá slova prezidenta?

Sputnik se zeptal experta a analytika Jana Campbella a Mgr. Jany Volfové, předsedkyně strany Česká Suverenita a bývalé stranické kolegyně Miloše Zemana, na historické souvislosti a příčiny prezidentova postoje.

Tvrzení Zemana padlo během diskuze s obyvateli obce Vintířov na Sokolovsku,  kdy mu jeden z občanů položil otázku o důvodech útoků Turků na Kurdy. Jeho odpověď zazněla zcela razantně: „No protože jsou faktickými spojenci Islámského státu*,“ prohlásil prezident. Pokračoval následovně: „To znamená, i když jsou členy Severoatlantické aliance (NATO) a hlásí se do Evropské unie - a tam je ovšem málo pravděpodobné, že budou přijati - tak existovaly informace o tom, že v době, kdy Islámský stát okupoval podstatnou část jak Sýrie, tak Iráku, bylo právě Turecko, které zprostředkovávalo některé logistické operace pro zásobování Islámského státu. Konkrétně například vývoz ropy a podobně,“ vyjádřil své argumenty Zeman.

Podle Campbella je odpověď prezidenta ostrá jen na první podhled: „Neobsahuje reference indikující podporu NATO a samotné EU ke svržení legitimní vlády v Sýrii a jednoduchou pravdu, že válka zahrnuje obchod. Asi proto se vám vyjádření pana prezidenta jeví jako ostré. Kromě toho pan prezident rád provokuje,“ řekl na úvod Jan Campbell.

Jana Volfova má na tento případ podobný názor. Podle předsedkyně Suverenity prezident republiky je znám tím, že prostě věci pojmenovává tak, jak se dějí. „I já si myslím, že Turecko podporovalo Islámský stát právě proto, aby nedošlo o osamostatnění se Kurdů a jejich ustavení vlastního státu. Na což, jak si myslím, by měli mít Kurdové nárok. Kurdští bojovníci a bojovnice byli nejvíce ohroženi rozpínavostí Islámského státu a kurdské ženy v zajetí islamistů nejvíce trpěly,“ řekla Volfová pro Sputnik.

Postoj vlády a migrantská karta Turecka

Samotný pohled prezidenta Zemana na vztahy Turků s Kurdy však necharakterizuje vnímaní této problematiky státem, jakožto prezident plní reprezentativní funkce a má jen omezený vliv na konání české vlády. Podle Campbella oficiální vnímání problematiky vyslovuje ministr zahraničí Petříček, jehož postoj je totožný s postojem EU a NATO.

Je pozoruhodné, že premiér Babiš se k výroku prezidenta Zemana nevyjádřil, a to není náhoda. Jan Campbell to odůvodnil následně: „Premiér Babiš raději mlčí. Proč? Ví s pravděpodobností hraničící s jistotou mimo jiné, že EU se setkává s obviněním Turecka spojeným s problémem neplnění svých slibů vůči Turecku. Neplnění slibů, které není nic novým ani pro EU-EK s sebou nese potenciálně těžko představitelné následky pro celou EU. Již malé pootevření migračních táborů v Turecku a hranic směrem k EU může způsobit mnoho problémů i českému premiérovi.“

Zásadní role Turecka v migrantské krizi jasně vnímá nejen vedení NATO a USA, ale také Evropská unie. Z tohoto důvodu bude podle Campbella Turecko hrát větší roli a mít silnější vyjednávací pozici i v rámci NATO.

Islamizace je problém Turecka nebo Evropy?

V projevu prezidenta Zemana zaznělo mimo jiné i tvrzené o tom, že v Turecku současně probíhá proces islamizace: „Bohužel pan (turecký) prezident (Recep Tayyip) Erdogan spíše rovněž vsadil na islamizaci Turecka. Už to není ten sekulární stát (Kemala) Atatürka a už je to spíše stát, který vyznává islámskou ideologii.“ Nicméně Campbell tvrdí, že islamizace je nejspíše problémem Evropy, nikoliv Turecka.

Při přemýšlení o slovech prezidenta je třeba brát v potaz evropské hodnoty. Jana Volfová podpořila slova Zemana následovně: „Kurdští bojovníci a bojovnice byli nejvíce ohroženi rozpínavostí Islámského státu a kurdské ženy v zajetí islamistů nejvíce trpěly. Pan prezident dokáže vnímat skutečné hrdinství a ty, kdo brání svoje rodiny a území před neuvěřitelnou agresí, neslučitelnou s naším životním stylem a evropskou kulturou a především celosvětovým vnímáním lidských práv.“

Jan Campbell upozorňuje, že tato problematika vyžaduje zkoumání širších souvislostí a to i z pohledu národní kultury a identity. „Jaká by nebyla ústava v Turecku a v jiných státech světa, která má zaručit sekularismus… musíme vycházet z toho, že násilné oddělení představuje ve své podstatě umělý produkt, výsledek lidské snahy. Ta nemůže ani za 80 let vymazat archetypy kultury a s ní spojené hodnoty. Proto osobně nemohu tvrdit, že se Turecko nachází v procesu islamizace. Pomalu a jistě se mi jeví čím dál jasněji proces v EU. V ní totiž dochází k islamizaci. To proto, že evropská kultura se nepřipravila v době, kdy se mohla pomocí nekonečných vzdělávacích reforem a zřeknutím se přepisování historie připravit na invazi jiné kultury,” řekl historik v komentáři pro Sputnik.

Na evropskou kulturu podle Campbella ve větší míře útočí americká, nikoliv islámská kultura, která se v Evropě ukotvila od 2. světové války a proti které Evropa není obranyschopná.

„Evropská kultura v procesu ztráty suverenity od konce 2. světové války, včetně jednotlivých členských zemí EU a v alianci NATO nevydržela nápor americké, a dnes jak vidíme i nápor islámské kultury. Velká většina evropských myslitelů, vědců a představitelů kultury propadla od začátku 50 let dolaru a lákání americké kultury. Kdo nebyl zlákán americkým snem, zmizel z médií, z očí veřejnosti a ze systému grantové či projektové podpory,“ konstatoval Jan Campbell.

Komplexní pohled na otázku Kurdů

Mimo jiné expert upozornil, že problematiku Kurdského národu nelze shrnout do jedné věty. Rozpory v přístupech ke Kurdům podle historika způsobí především nejednotnost Kurdů. „Kurdská problematika mající své kořeny mimo jiné v nejednotě je používána a zneužívána, když se to hodí Západu a okamžitě po splnění a odehrání své role zrazena nedodržením slibů. Pro Turecko představují Kurdové teritoriální a státoprávní výzvu s právem na sebeurčení s přeshraniční charakteristikou. Kurdové žijí na teritoriích s hranicemi 4 států (Irák, Irán, Sýrie a Turecko) určenými koloniálními velmocemi,“ vykresluje situaci odborník.

Pro porozumění vztahů Turecka a Kurdů je potřeba brát v úvahu provázanost přírodních zdrojů a ochranu syrských Sunnitů, ve které se Turecko angažuje. Podle Campbella problém s Kurdy vznikl v okamžiku, kdy se ropovod Iráckých Kurdů Kirkuk-Ceyhan stal závislý na Turecku. Jsou do toho zapojené i vnitřní politické cíle Turecka, zejména ochrana syrských Sunnitů. Z tohoto důvodu Turecko považuje i sebemenší porušení příhraničního pořádku jako narušení státní suverenity a současně hodnotí Kurdy na syrsko-turecké hranici jako nebezpečí. Důkazem tohoto bodu jsou boje z ledna - února 2016 v oblasti ​​Jizre a Silopi, tvrdí expert.

* Teroristická organizace zakázaná v Rusku.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce.

Více:

Erdogan odsoudil Boltonovo prohlášení o syrských Kurdech
Syrští Kurdové: Rozhodnutí USA o stažení vojsk ze Sýrie pro nás bylo šokující
Američané omylem zaútočili na jednotku Kurdů, která bojovala proti IS*
Turecko nedovolí změnit Istanbul na Konstantinopol, prohlásil Erdogan
Vládnoucí strana Turecka: Proč jsou S-300 povolené Slovensku? USA překračují meze
Štítky:
Sýrie, Irák, Írán, Recep Tayyip Erdoğan, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Vláda České republiky, názor, obvinění, suverenita, kultura, dějiny, sunnité, EU, NATO, Kurdové, vliv, islamizace, Česká republika, Turecko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář