21:15 24. června 2019
Pohled na jadernou elektrárnu v Černobylu

Stín Černobylu v Česku. Hrozí Čechům po 33 letech radioaktivní spad?

CC BY 2.0 / Vadim Mouchkin / IAEA / Chernobyl nuclear power plant
Svět
Získat krátkou URL
Tatjana Naronskaja
11826

Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) nedávno zveřejnil čísla o monitorovaných potravinách v roce 2018. Z nich vyplynulo, že ve třech sledovaných potravinách je ještě měřitelné nezanedbatelné množství Cs-137 ze spadu po havárii v Černobylu. Sputnik oslovil ruské a ukrajinské vědce s prosbou o vyjádření se k radiologické situaci v České republice a okomentování oficiálních čísel.

Od okamžiku havárie v Černobylu uplynulo téměř 33 let. Poslední monitorování vzorků potravin zjistilo, že třetina vzorků masa divočáka (49 ze 157) obsahuje vyšší hodnotu než 600 Bq/kg. Průměrná hodnota této třetiny vzorků činila 890 Bg/kg. Vědci určili, že aby člověk trpěl následky po takovém masu, musel by sníst 86 kg masa divočáka za rok. Jak jsou tato čísla vykládána a nakolik jsou potraviny s radiologickým fónem nebezpečná pro běžné obyvatele?

Hrozivá čísla. Záleží pro koho

Sergej Mirnyj, vědecký konzultant v Černobylu a ředitel turistické agentury Černobyl Tour, na úvod svého komentáře pro Sputnik konstatoval, že maso divočáka není hromadně konzumovanou potravinou. Při uvažování o nebezpečí této potraviny je třeba hodnotit poločas rozpadu cesia a dobu vyloučení radionuklidu z organizmu.

„Nikdo v České republice si pravidelně nedává maso divočáka, je to exotické jídlo. Pokud někdo jednou sní takovou potravinu, nemyslím si, že by to zásadně ovlivnilo jeho zdraví. Navíc cesium má poločas rozpadu 30 let. To znamená, že za 30 let se radionuklid cesia rozpadne s pravděpodobností 50 %, neboli polovina celkového množství, které tam je, se s jistotou rozpadne za 50 let. A pak se během dalších 30 let rozpadne další polovina,“ vysvětlil odborník.

Mimo jiné Mirnyj dodal, že k poškození zdraví může dojít jenom v momentu rozpadu radioaktivního elementu: „Ozařování probíhá pouze v okamžiku rozpadu. Trvá to dost dlouho, než se radionuklid rozpadne. Víte, jak dlouho se cesium vylučuje z těla? 100 dnů. Jestliže někdo snědl cesium, pravděpodobnost jeho vyloučení z organizmu je neporovnatelně větší než doba jeho rozpadu a ozáření těla v době rozpadu.“

Trochu výpočtů pro preciznost

Profesor a doktor biologických věd Grigorij Avětisov pro Sputnik okomentoval stanovené nebezpečné množství spotřeby masa divočáka. Avětisov působí jako vedoucí lékařské péče po radiačních nehodách v Ruském centru lékařství katastrof Ochrana pod záštitou Ministerstva zdravotnictví Ruské federace. Podle něho, pokud by člověk měl sníst 86 kg za rok, musí jíst každý den 235,5 g masa. Což je sotva možné, tvrdí vědec. V normách* radiační bezpečnosti Ruska (NRB-99/2009) tzv. limity ročního příjmu radionuklidů s potravinami (GWP) pro cesium-137 činí 77,000 Bq za rok.

Pokud maso obsahuje střední radioaktivitu (890 Bq/kg, pak 86 kg masa bude mít asi 60 000 Bq, což je méně než hodnota GWP. Pokud je maso radioaktivní více než 77 000 Bq ročně, mělo by být likvidováno nebo při přípravě potravin (klobása a maso) zředěno na požadovanou hodnotu.

Sergej Mirnyj také potvrdil, že tento typ potravin s radiologickým fónem by mohl mít dopad na zdraví pouze v případě pravidelné konzumace: „Ve skutečnosti nemůže mít žádný dopad na kolektivní a individuální zdraví českých občanů. Aby to bylo možné, je nezbytné, aby člověk pravidelně jedl jídlo s výrazným přebytkem.“

Proč právě divočáci?

Igore Linge, vědec z Ústavu pro rozvoj jaderné energetiky, vysvětlil, proč se během radiologických měření bere v potaz právě maso divočáku. Souvisí to právě s jeho potravou a způsobem života.

„Toto nádherné zvíře se krmí ze země, která obsahuje potraviny pohlcující všechny možné věci, včetně radiace. Navíc existují migrační řetězce, kde se kumulují hromadná spojení: v lese jsou to houby a divočáci. Ve vodě a statických nádržích se jedná o dravé ryby, protože se živí rybami na dně, které se krmí z toho, co se usadilo v sedimentech na dně. To znamená, že takové účinky jsou známy a v tom není nic překvapivého. Tyto normy jsou vypočítávány na základě předpokladů stálé spotřeby tohoto výrobku každý den, části, některých gramů a tak dále,“ vysvětlil odborník.

Překvapivý objev o plodnosti mužů

Sergej Mirnyj záměrně zkoumal reprodukční schopnosti likvidátorů Černobylu. Jednalo se o lidi, kteří pracovali v černobylské zóně během prvních dnů a měsíců až po dobu několika let. Podle odborníka právě tato skupina byla nejvíce vystavena radioaktivnímu ozáření a tím pádem i postižená černobylskou havárií.

Podle ukrajinského odborníka dávky, které česká populace obdržela například z Černobylu, jsou nesrovnatelně menší než dávky likvidátorů. Navíc dodal, že havárie neměla prakticky žádný vliv na reprodukční schopnoti likvidátorů.

„Podělím se o osobní objev. Z hlediska evoluce je reprodukční funkce jedním z nejdůležitějších prvků v tom smyslu, že organismus může zemřít, ale měl by být schopen tento rod prodloužit. Ukázalo se, že se jedná o stabilní funkci, která v těle umírá jako poslední,“ prohlásil Mirnyj a dodal, že radiace prakticky neovlivňuje potenci mužů a kvalitu jejích genetického materiálu.

Vliv ozáření na rakovinné buňky

K tomu Mirnyj také dodal, že v měřítku obecného stavu populace přímé radiační účinky prakticky nejsou identifikovatelné. Faktem je, že obyvatelstvo České republiky dostalo nadstandartní dávku ozáření, která se nazývá kolektivní dávkou. Odborník vysvětlil způsob výpočtu vlivu této dávky na rakovinotvorné nádory. „Jelikož hovoříme o milionech lidí, existuje hmatatelná a měřitelná kolektivní dávka. K výpočtu se používá matematický vzorec pro výpočet vybrané skupiny lidí, kteří byli postiženi vysokou úrovní ozáření v továrnách, během nehod, a u obětí bombardování v Hirošimě a Nagasaki. To znamená, že títo lidé byli vyšetřováni, zjišťovali se jejich nemoci a dávka radiace, kterou každý člověk obdržel,“ vysvětlil expert.

K tomu také dodal, že existuje i řada vzorců umožňujících spočítat souvislost mezi větší dávkou kolektivního ozáření a počtem případů různých typů rakoviny u této populace. „Pokud vezmeme ukazatel kolektivní dávky ozáření a porovnáme ji s počtem případů rakoviny u jisté skupiny populace v České republice, tak zjistíme, že se jedná o několik desítek lidí. V Rusku jsou například desítky tisíc postižených rakovinou. A proto tato čísla (pozn. v České republice) nebudou identifikovatelná,“ řekl závěrem Mirnyj.

Pokud jde o likvidátory po prvních měsících havárie v Černobylu, Mirnyj prováděl vlastní výpočet, z něhož vyplynulo, že pro nejvíc exponovanou skupinu se procento zvýšilo o 10 procent. „Jsou to likvidátoři, kteří obdrželi tisíckrát, ne-li desítky tisíckrát více ozáření než obyvatelé České republiky. Pro ně byl maximální narůst 10 % až 12 %. A pro likvidátory druhého roku po nehodě tento ukazatel klesl na pět procent, což je téměř neidentifikovatelné procento na úrovni fónu,“ dodal Mirnyj.

Dopad Černobylu na sousední státy

Tuto otázku okomentoval pro Sputnik profesor a doktor biologických věd Grigorij Avětisov. Vědec a lékař uvedl, že k významnému znečištění území mimo bývalý Sovětský svaz došlo pouze v některých regionech evropského kontinentu. V jižní polokouli nebyla detekována žádná radioaktivita.

Avětisov prozradil, že v roce 1997 byl dokončen mnoholetý projekt Evropského společenství pro vytvoření atlasu evropské kontaminace cesiem po havárii v Černobylu. Podle zjištění tohoto projektu bylo kontaminováno cesiem s hustotou kontaminace nad 1 Ci/km2 (37 kBq/m2) území 17 evropských států o celkové rozloze 207,5 tisíc km2.

Česká republika, která v tabulce není uvedena, obdržela podle jiného ruského vědce, Igora Linga, poměrné malé znečistění v porovnání se sousedními státy. Podle Linga nejvíc znečištěná půda v Česku měla 20 kBq/m2, což je v porovnání se sousedním Rakouskem nesmírně málo. „Pokud předkládáme dříve ještě hrubší měřítko, v curie/km2, znamená to někde nejvýše 0,5 Ci/km2. V Rakousku to bylo mnohem horší. Tam jsou oblasti vysočiny a v horách, respektive všechno bylo mnohem silnější, a tam bylo až 5 Ci/km2,“ řekl vědec.

Celkové znečištění Evropy Cs-137 po havárie v Černobylu

Země Plocha, tisíc km2 Černobylský spad
Rozloha státu oblasti se znečištěním nad 1 Ci/km2 pBq


kCi % z celkových spadů v Evropě
Rakousko



84 11,08 0,6 42,0 2,5
Bělorusko 210 43,50 15,0 400,0 23,4
Velká Británie 240 0,16 0,53 14,0 0,8
Itálie 280 1,35 0,57 15,0 0,9
Norsko 320 7,18 2,0 53,0 3,1
Polsko 310 0,52 0,4 11,0 0,6
Rumunsko 240 1,20 1,5 41,0 2,3
Rusko (evropská část) 3800 59,30 19,0 520,0 29,7

Jak je z tabulky vidět, Norsko má podle měření také značně velká čísla. Vysoký ukazatel plyne mimo jiné i z předchozích zkoušek jaderných zbrání.

„Toto není první cesium, které se objevilo na území. Tam byla historie testování jaderných zbraní, a takzvané globální pozadí bylo všude přítomné, většinou v severních zeměpisných šířkách, a tam byly problémy s cesiem v masu jelena a tak dále. Takže skutečně došlo ke zhoršení radiační situace,“ vysvětlil Linge.

Poznámka o normách*:

Pro různé případy a časová období existuje evropské nařízení definující přípustná čísla pro dovoz potravin ze zemí, která byla postižená následky havárie v Černobylu. Pro dovoz potravin ze třetích zemí po havárii v Černobylu  je aplikováno nařízení Rady č. 733/2008 z 15. 7. 2008, podle kterého nejvyšší přípustná úroveň pro Cs-137 (mimo mléka a mléčných výrobků) je 600 Bq/kg. Stejná hodnota je stanovená SÚJB i pro uvedení výrobku na domácí trh.   

Nařízení Rady (EURATOM) 2016/52 z 15. 1. 2016 definuje jiný limit pro období i po jaderné havárii a stanovuje nejvyšší přípustnou úroveň radioaktivní kontaminace Cs-137 maso ve výši 1250 Bq/kg. Tento ukazatel se může podle aktuální situace změnit. 

Názor autora se nemusí schodovat s názorem redakce

Více:

Antarktida se ohřívá zespoda. Pod kontinentem byl objeven zdroj radiace
Byl zjištěn nebezpečný následek katastrofy v Černobylu
Dvě stovky štěňat z Černobylu budou vyslány do USA
Pro Vojska radiační, chemické a biologické ochrany Ruska bude vytvořen průzkumný robot
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář