18:34 21. května 2019
Vlajka EU

Východní a střední Evropa válcují tu západní. Obzvlášť dobré ekonomické vyhlídky má Slovensko

© AP Photo / Francisco Seco
Svět
Získat krátkou URL
9407

Členské státy EU ve střední a východní Evropě i nadále vykazují rychlé a udržitelné tempo expanze HDP, a to i navzdory globálním rizikům, které otřásají většinou pokročilých a vyspělých ekonomik třetího světa.

Mnoho zpráv naznačuje, že EU a eurozóna letos čelí hrozbě recese, a to v důsledku zpomalení německého vývozu a růstu HDP.

Uvádí se však, že východoevropské členské státy by se mohly stát novým hospodářským hnacím motorem EU, neboť tyto země i nadále překonávají své západní vrstevníky v oblasti HDP, investic a produktivity práce.

Jak vyplývá z předběžných zpráv za první čtvrtletí, ekonomiky Maďarska, Polska a Rumunska jsou připraveny k meziročnímu růstu zhruba o 4 %, což je ve srovnání s průměrným tempem růstu ročního HDP EU o 1,5 % v 1Q19.

Ekonomika Německa se však mezitím na konci roku 2018 dostala do červených čísel a úroveň francouzského HDP vzrostla v prvním čtvrtletí o 1,1 %, po mírném jednoprocentním růstu v 4Q18.

„Přestože se střední a východní Evropa v některých regionech stále potýká s nízkými příjmy, v této části EU byla zaznamenána vysoká míra ekonomického růstu. Naopak starší členské státy v jižní Evropě (Portugalsko, Španělsko, Itálie a Řecko) mají zaostávající regiony, které jsou poznamenány nízkým ekonomickým růstem,“ uvedly rumunské ekonomky Alina Bârgăoanuová a Clara Volintiruová v nedávném příspěvku pro London School of Economics.

Existuje však několik důvodů, proč východní Evropa překonává své západní protějšky. Patří k nim například volnější předpisy a omezené vládní zásahy do ekonomiky, stejně jako volnější fiskální politika a nižší zadlužení státu, firem a domácností.

Nicméně, hospodářský růst se v posledním čtvrtletí mírně zpomalil v ČR (na 2,4 % z původních 2,6 % ve 4Q18), Maďarsku (4,9 % oproti 5,1 %) a Polsku (4,4 % oproti 4,9 %). Mezitím zůstalo meziroční tempo růstu HDP stabilní v Bulharsku (3,2 %), Rumunsku (4,1 %) a na Slovensku (3,6 %).

Tyto rozdíly lze do značné míry vysvětlit rozdíly v obchodních vztazích těchto zemí s ostatními členskými státy EU. Ekonomové totiž už dlouho varují, že zpomalení v Německu by mohlo nevyhnutelně ovlivnit i růst HDP ve východní Evropě.

„Jejich ekonomiky orientované na export, které jsou zakotveny v německé výrobní exportní základně, je činí zranitelnými vůči jakémukoli poklesu globálního obchodu a obchodu v EU,“ myslí si ekonomky.

Uvádí se však, že širší zpomalení EU však ovlivnilo pouze země, které jsou nejvíce vystaveny německému obchodu. Rumunsko, které je národem produkujícím ropu, si udrželo tempo hospodářského růstu díky vysokým cenám energií, zatímco silná výrobní a těžební odvětví na Slovensku nadále vedou expanzi.

Více:

Má Česko zůstat v EU? Bloggerka ze seznamu TOP 10 Instagram bloggerky roku 2018 okomentovala situaci v české politice
Jsem červený tank, ten se nedá zastavit. Blaha v parlamentu okomentoval přestřelku s Pellegrinim kvůli EU
„Zvolte si svou budoucnost." EU propaguje volby do EP párem tmavé pleti a transgenderem
Štítky:
růst, Střední Evropa, Západní Evropa, Východní Evropa, Evropa, vývoz, energie, ropa, Rumunsko, riziko, recese, expanze, ekonomický pokles, ekonomický vliv, ekonomika, Německo, Česká republika, Maďarsko, Polsko, EU
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář