Widgets Magazine
16:09 25. srpna 2019
Kosovští policisté u obce Zubin Potok

Ruský zaměstnanec OSN v Kosovu byl vážně zraněn. Odnesla to hlava

© REUTERS / Laura Hasani
Svět
Získat krátkou URL
101118

Ruský zaměstnanec Mise OSN v Kosovu (UNMIK), Michail Krasnošekov, byl vážně zraněn kosovskou policií, když byl zadržen. Následně byl převezen na jednotku intenzivní péče. Sputnik o tom informoval lékař Zlatan Elek z nemocnice ve městě Kosovska Mitrovica. Daný doktor se stará o zdravotní stav Krasnošekova.

„Dotyčný utrpěl poranění hlavy a zlomeninu lícní kosti, což je klasifikováno jako vážné zranění. Muž byl zraněn při úderu pažbou do hlavy, i když nebyl ozbrojen,“ řekl doktor.

Jak již dříve oznámila mise OSN v Kosovu, kosovsko-albánská policie v úterý ráno zadržela dva členy mise, kteří byli později převezeni do nemocnice se zraněními. Ruské velvyslanectví v Bělehradě potvrdilo, že jedním z nich je občan Ruské federace, Michail Krasnošekov, a následně požadovalo jeho propuštění. Zvláštní zástupce generálního tajemníka organizace v Kosovu, Zahir Tanin, také vyzval k propuštění pracovníků OSN. Mise nádledně oznámila, že byli Rusové propuštěni.

V úterý srbský prezident Alexandar Vučić nařídil uvedení armády státu do stavu plné bojové pohotovosti. Stalo se tak poté, co kosovská policie dnes ráno zadržela několik Srbů na severu Kosova a Metochie.

Vylekaní srbští obyvatelé začali policii do cesty stavět barikády, načež obrněné vozy zvláštní jednotky jednu z nich zbořily. Členové zvláštní jednotky ROSU (speciální síly Ministerstva vnitra samozvané republiky Kosovo) šli pěšky podél dálnice, stříleli a házeli granáty. V důsledku palby bylo poškozeno několik automobilů, včetně vozu srbských zaměstnanců televize. Celkem bylo zbito asi sto Srbů.

Ředitel úřadu pro Kosovo a Metochii Marko Džurič sdělil, že již informoval zástupce mezinárodního společenství o tom, „že pokud akce Prištiny nebude zastavena, není pochyb o tom, jaká bude reakce Srbska“.

Mezinárodní síly v Kosovu pod vedením NATO tvrdí, že sledují situaci, ale nezasahují, protože akce není namířena proti Srbům, nýbrž proti organizovanému zločinu a korupci. Navíc podle nich neprobíhá jen na severu, ale po celém Kosovu.

V roce 1999 ozbrojený konflikt albánských separatistů z Kosovské osvobozenecké armády a srbské armády a policie vedl k bombardování Jugoslávie (v té době složené ze Srbska a Černé Hory) silami NATO.

V březnu 2004 kosovští Albánci uspořádali pogromy, které vedly k masovému vystěhování Srbů z provincie a zničení mnoha jejich historických a kulturních památek.

Kosovsko-albánské struktury v Prištině jednostranně vyhlásily 17. února 2008 nezávislost. Republiku neuznává Srbsko, Rusko, Čína, Izrael, Írán, Španělsko, Řecko a řada dalších zemí.

Srbsko a Kosovo v roce 2013 souhlasily s dialogem pod patronátem EU, aby vyřešily trvající spory, což je nezbytné pro jejich směřování ke členství v Evropské unii. Prozatím však nebylo dosaženo výrazného pokroku.

Minulý listopad vyjednávání zašla do slepé uličky, když Priština uvalila cla ve výši 100 % na veškeré zboží dodávané ze Srbska. Tento krok může mírně zpomalit srbský hospodářský růst. Země do Kosova dováží zboží v roční hodnotě 500 milionů eur. Nicméně podle Mezinárodního měnového fondu srbská ekonomika tento rok poroste o 3,5 %.

Více:

Kdo si přeje ještě kousek Srbska? Albánci z jihu země žádají Američany o připojení ke Kosovu
Srbský prezident uznal, že Bělehrad nekontroluje situaci v Kosovu
„Další provokace.“ Na Ministerstvu zahraničí RF okomentovali události v Kosovu
Štítky:
napadění, útok, mise, OSN, Kosovo
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář