Lavrov promluvil o návrhu USA na provedení druhého referenda o Krymu

V dubnu 2014 americký ministr zahraničí John Kerry navrhoval, aby bylo provedeno druhé referendum o osudu Krym, uvedl to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru pro RBK.

„Všechno je jasné. Skončilo to tak, jak chtěl krymský národ. Ale radši udělejte ještě jedno referendum,“ cituje amerického diplomata Lavrov.

Ale tento návrh Moskva považovala za nemístný: „Na základě jakého článku? Jestli je vám všechno jasné, proč bychom znovu honili lidi na nějaké hlasování?“ Lavrov k tomu dodal, že doufá, že se na něho americký kolega nenaštval a připomněl, že Američan ve svých vzpomínkách zveřejnil i nějaká tajemství z jejich rozhovorů.

Krym a situace na Ukrajině

Krym se stal součástí Ruska po referendu, které na poloostrově proběhlo v březnu roku 2014. Drtivá většina občanů Krymu a Sevastopolu v něm tehdy kladně hlasovala pro připojení poloostrova k Rusku. Krymské úřady dané referendum uspořádaly po státním převratu na Ukrajině, který proběhl v únoru roku 2014. Ukrajina toto území stále považuje za své a uvádí, že je okupováno. Ruská vláda nejednou prohlásila, že obyvatelé Krymu za nové sjednocení s Ruskem hlasovali demokratickou cestou a v plném souladu s mezinárodním právem a stanovami OSN. Podle ruského prezidenta tím byla otázka Krymu definitivně vyřešena.

Na jaře roku 2014 zahájily ukrajinské orgány vojenskou operaci proti DLR a LLR, které vyhlásily nezávislost po převratu na Ukrajině v zimě téhož roku. Podle posledních údajů OSN se obětí tohoto více než pětiletého konfliktu stalo asi 13 tisíc lidí.

Rusko a Parlamentní shromáždění Rady Evropy

Výbor PACE nedávno přijal návrh rezoluce, ve kterém navrhl, aby ruské delegaci byla vrácena práva na účast v červnovém zasedání. Dokument také navrhuje změnu stanov a zavedení, že v případě námitek nebo přezkoumání pravomocí členové nesmí být zbaveni hlasovacího práva, jejich práva na vystupování a mají být zastoupeni v Parlamentním shromáždění Rady Evropy.

Sergej Lavrov tuto situaci okomentoval slovy, že solidní evropské strany pochopili, že rusofobní politika je kontraproduktivní.

„V EU jsou rusofobové v menšině. Ale právě oni spekulacemi na základě solidárnosti a konsensu do nedávné doby určovali politiku Evropské unie a NATO vůči Rusku. Teď už solidní evropské státy pochopily, že tato politika je kontraproduktivní. Už nechtějí následovat rozmary, které vyvolává rusofobní menšina. Bylo to vidět v rozhodnutích, která nedávno přijal Výbor ministrů Rady Evropy, nedávno se také pracovní orgány Parlamentního shromáždění zaměřily na to, aby byla ukončena diskriminace ruských poslanců,“ uvedl také Lavrov.

Vztahy mezi Ruskem a Radou Evropy procházely složitým obdobím. Zbavení ruské delegace řady významných práv vedlo k tomu, že koncem června 2017 Moskva informovala generálního tajemníka Rady Evropy o pozastavení platby části příspěvku do rozpočtu RE na rok 2017 do úplného obnovení pravomocí národní delegace v Parlamentním shromáždění Rady Evropy.

Generální tajemník Rady Evropy Thorbjorn Jagland začátkem října s odvoláním na stanovy připomněl, že pokud země neplatí dva roky příspěvky, vedoucí orgán, to znamená výbor ministrů, může uvažovat o otázce vyloučení této země. Dvouletá lhůta by měla pro Rusko uplynout koncem června 2019.

V PACE uznali, že opatření Moskvy způsobila finanční problémy: bylo třeba o 9 % zmrazit rozpočet organizace, deficit činil 1,5 milionu eur.